Split (2)

train · 2.58k rows

id int64 0 8.64k	query stringlengths 88 38.8k	choices listlengths 6 6	gold int64 0 5
6,477	Naděžda Savčenková zpívá u soudu během vyhlášení trestu. VIDEO Ruský soud uznal Naděždu Savčenkovou vinnou a odsoudil ji na 22 let odnětí svobody. Ohlášení rozsudku bylo pro soudce složité, protože Savčenková začala zpívat, takže jeho hlas nebylo prakticky slyšet.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,171	Zacharovová: Setkání Lavrova a Kerryho začalo vtipem Oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová sdělila podrobnosti o schůzce Sergeje Lavrova a Johna Kerryho. Podle slov Zacharovové na začátku setkání ministr zahraničí USA poblahopřál ministrovi zahraničí Ruska k narozeninám. „Doufám, že naše dnešní beseda bude úspěšná. Chtěl bych využít této příležitosti a popřát ti vše nejlepší k narozeninám. Doufám, že ti toto datum dá dodatečnou moudrost k provedení těchto jednání. Na 39 vypadáš skvěle," řekl Kerry. Delegace odměnily tato slova smíchem. „Hlavní je, aby sis vážil starších", oplácel Kerry. Lavrovovi bylo 21. března 66 let, Kerrymu na konci minulého roku dvaasedmdesát..	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,363	Vyletíme do luftu? Je to prý mnohem pravděpodobnější Podle bývalého ruského ministra zahraničí Igora Ivanova je nyní riziko vzniku jaderné války nejvyšší od osmdesátých let minulého století. Za hlavní příčinu považuje odlišný pohled Západu a Ruska na ukrajinský konflikt. „Riziko vzniku konfliktu a použití jaderných zbraní je aktuálně vyšší než v osmdesátých letech. Disponujeme teď sice menším množstvím jaderných hlavic, ale riziko jejich využití je vyšší,“ uvedl ruský ministr zahraničí z let 1998 až 2004, který nyní působí v čele moskevského think-tanku založeného ruskou vládou. Jak uvádí zpravodajská agentura Reuters, podle aktuálních odhadů mají Rusko a Spojené státy dohromady přes 7000 jaderných hlavic, což představuje přibližně 90 % veškerých světových „zásob“. Ivanov svá slova pronesl v Bruselu při setkání s ministry zahraničí Ukrajiny a Polska a také za přítomnosti amerického zákonodárce. Poukazoval rovněž na to, že riziko jaderné války zvyšuje snaha Spojených států vybudovat v Evropě protiraketový štít. „Část tohoto systému bude zprovozněna za dva roky v Polsku, což je pro Moskvu obzvlášť citlivá záležitost. Spojené státy se tak fakticky posunou blíž k ruským hranicím, byť Washington i NATO shodně tvrdí, že štít má chránit Evropu před íránskými raketami a není namířen proti Rusku,“ píše Reuters. „Jakmile Američané zprovozní část svého protiraketového obranného systému v Polsku, mohou očekávat, že Rusko podobný krok učiní v Kaliningradu,“ zmínil Ivanov enklávu Ruské federace, jež se nachází v Pobaltí, a vyjádřil se také ke konfliktu na Ukrajině. „V pohledu na Ukrajinu se postoje Evropy a Ruska značně odlišují a patrně tomu tak zůstane na velmi dlouhou dobu. Možná na celá příští desetiletí. Rusko se tak, bohužel, nestane východní spojencem Evropy. Na tyto slibně znějící plány musíme zapomenout,“ konstatoval Ivanov s tím, že Rusko se postaví do čela států nacházejících se v Euroasii, tedy v oblasti mezi Běloruskem a Čínou.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
1,884	V Damašku bylo ruské diplomatické zastoupení vystaveno minometnému ostřelování Teroristy vystřelená munice dopadla v pondělí na vnější ohrazení ruského velvyslanectví v Damašku, nikdo nebyl zraněn, informovali na ruském ministerstvu zahraničních věcí. „20. listopadu okolo 10.35 místního času dopadl jeden granát na vnější ohrazení ohrazení ruského velvyslanectví v Sýrii, které je spojené s obytným komplexem. V důsledku exploze 122 milimetrového náboje byla poškozena stěna budovy, zásobování elektrickou energií a systém zásobování vodou. Nikdo ze zaměstnanců nebyl zraněn," stojí ve zprávě.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
1,757	Jaderný Blackjack: celý park Tu-160 bude modernizován Ruské ministerstvo obrany plánuje v nejbližších letech zcela nahradit existující park strategických bombardérů Tu-160 za modernizované modely, informoval velitel dálkového letectva Ruska generál Sergej Kobylaš. V úterý na Kazanském leteckém závodě Gorbunova — filiálce Tupoleva — se odehrála slavnost vyrolování prvního nově vyrobeného letounu Tu-160, jeho první let je plánován na únor roku 2018. „Toto letadlo je první vyrobené v rámci programu obnovení výroby tohoto strategického bombardéru. Jedná se o úspěšný výsledek práce meziresortní pracovní skupiny pod vedením ministra obrany Ruska. Všechny letouny Tu-160, které nyní jsou v sestavě dálkového letectva Ruska, budou jednoznačně zcela modernizovány. S ohledem na tak rychlou výrobu a k dnešnímu dni existující technologie, si myslím, že se to odehraje v nejbližších letech," informoval Kobylaš žurnalisty. Upřesnil, že zkušební letoun musí projít pozemní zkoušky předtím, než se zvedne do vzduchu. Následně budou muset testovací piloti 929. Státního zkušebního letového centra potvrdit, že první kus odpovídá požadavkům, a až poté bude zahájena sériová výroba těchto bombardérů. „Já vím, že existují takové plány, které počítají s tím, že tyto stroje budou brzy přicházet do výzbroje, k nám, do dálkového letectva, a přistoupí k bojové službě," zmínil Kobylaš.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,544	V DLR odpověděli na prohlášení LLR o možném návratu do sestavy Ukrajiny Návrat Donbasu do sestavy Ukrajiny není v současné době možný, prohlásil pro ministerstvo informací samozvané DLR představitel republiky na jednáních v Minsku Denis Pušilin. Tak okomentoval slova ministra zahraničních věcí samozvané LLR Vladislava Dějněgo, která se dříve objevila v médiích, jenž promluvil o možnosti návratu republik do soustavy Ukrajiny. Pušilin zase prohlásil, že tato varianta rozvoje událostí je stále méně pravděpodobná, jelikož Donbas se Ukrajině vzdaluje. Zástupce DLR prohlásil, že on osobně považuje rozhovor Dějněga za „ne zcela přijatelný", ovšem v něm se vysvětluje možný návrat Donbasu z právního pohledu. „Vladislav Nikolajevič řekl, jak by to mohlo být, ale z praktického hlediska to nemá žádný smysl," řekl. Vladislav Dějněgo, který plní povinnosti ministra zahraničních věcí samozvané LLR, 8. listopadu prohlásil, že republika se musí vrátit do sestavy Ukrajiny. Podle jeho slov je to právě to, co světové společenství vyžaduje a Luhansk nemá možnosti tomu čelit.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,298	Na hranici Krymu s Ukrajinou obnovili činnost hraničních přechodů Činnost všech třech hraničních přechodů na rusko-ukrajinském území hranice na Krymu je obnovena pro vjezd i odjezd, sdělili RIA Novosti na tiskovém oddělení krymské pohraniční správy FSB RF. Dříve se uvádělo, že byla ve středu ráno kvůli technické poruše pozastavena činnost všech třech hraničních přechodů na rusko-ukrajinském území hranice na Krymu. „Všechny tři hraniční přechody na hranici Krymu a Ukrajiny, které dříve dočasně pozastavily svou činnost kvůli technickým poruchám, pracují v obvyklém režimu," uvedli na tiskovém oddělení.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,066	Boeing kroužil nad letištěm v Rostovu na Donu 2,5 hodiny Letadlo Boeing, které havarovalo v Rostovu na Donu v noci na sobotu, mělo přistát v 01:10 msk, kvůli povětrnostním podmínkám však několikrát obletělo letiště, oznámila starší pomocnice náčelníka Jižní vyšetřovací správy Vyšetřovacího výboru RF Oksana Kovrižnaja. „Letadlo mělo přistát v 01:10 msk, kvůli povětrnostním podmínkám však několikrát obletělo letiště a zřítilo se v 03:42", řekla Kovrižnaja. Letecká společnost Flydubai také kontroluje informaci o tom, že havarované letadlo se pokoušelo o přistání v průběhu dvou hodin. Podle názoru výkonného ředitele společnosti je to nestandardní situace. Tisková služba Flightradar24 dříve oznámila, že před katastrofou v Rostovu pilot Boeingu společnosti Flydubai podnikl tři pokusy o přistání. Portál Flightradar24 oznámil, že zatímco kroužil Boeing nad letištěm, jiné letadlo, které letělo z Moskvy, se pokusilo o přistání v Rostovu na Donu třikrát, a pak odletělo na rezervní letiště do Krasnodaru. Dopravní letadlo Boeing 737, které letělo z Dubaje, spadlo na levé straně přistávací dráhy letiště Rostovu na Donu při přistání za špatné viditelnosti. Podle předběžných údajů došlo k tragedii v 3:40 msk. Na palubě letadla bylo 61 lidí (55 cestujících a 6 členů posádky). Mezi nimi byly čtyři děti.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,154	Západní média mlčí o stavbě námořní základny USA v ukrajinském Očakovu, která je těsně u Krymu Na ukrajinském Očakovu, který se nachází v těsné blízkosti Krymu, začala výstavba americké námořní základny, připomíná švýcarské vydání InfoSperber. Přes důležitost této operace se západní média vyvarují jakékoliv zmínky o něm. To znamená, že Západ opět zamlčuje své provokace, a mluví pouze o „ruských provokacích“, zdůrazňuje vydání. „Celý svět se dívá na Severní Koreu, z části na Venezuelu, ale o Ukrajině nikdo nemluví. Nicméně to neznamená, že se tam není nic neděje,“ napsal Christian Müller, novinář InfoSperber. 19.července americká námořní flotila představila novou spolupráci svých elitních vojáků s elitními jednotkami na Ukrajině. V Očakovu, v těsné blízkosti na Krymu, začala před několika dny výstavba nové námořní základny. Uvádí se to na oficiálních stránkách amerického námořnictva 7. srpna 2017. „Zahájení výstavby na Ukrajině je velký úspěch pro 1. mobilní stavební prapor amerického námořnictva (NMCB 1),“ řekl poručík Jason McGee mající na starosti práce. „Naše schopnost posílit opatření k obraně Evropy má strategický význam, a v konečném důsledku zlepšuje obranu a infrastrukturu hostitelské země, posílí naši spolupráci a zvýšit potenciál bilaterálních cvičení." Podle Müllera o tom média prakticky neinfomovala. Například v archivu švýcarských médií není žádná zmínka o Očakovu. V roce 1989, když Německo vedlo jednání s Gorbačovem o znovusjednocení Německa, tak mu slibovali, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Dnes to nikdo nepopírá, ale poukazuje se na to, že to nebylo zaznamenáno písemně v jakékoliv smlouvě. A proto se expanze NATO konala navzdory slibům, uvedl portál. Aby uskutečnili „změnu režimu“ na Ukrajině se američtí politici nestyděli osobně mluvit před davy na náměstí Nezávislosti, a úspěšně. Navzdory kompromisnímu návrhu Německa, Francie a Polska o nových předčasných volbách, který byl přijat a podepsán vládou Ukrajiny a opozicí 21. února, byl prezident Viktor Janukovyč v tu noc vyhnán ze země. „Přesto v chápání západních politiků a západních médiích to rozhodně není převrat a není to provokace. Ať se stane cokoliv, vždy „provokuje“ Rusko. A nyní americká námořní flotila oslavuje „úzkou spolupráci“ s ukrajinskými elitními vojáky a staví námořní základnu na pobřeží Černého moře,“ dodal znechuceně autor materiálu na InfoSperber.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
7,318	Ruské ministerstvo obrany konstruuje „neviditelné mosty“ Nové silniční rozebíratelné mosty budou neviditelné pro moderní odhalovací prostředky, řekl v pondělí novinářům náměstek ministra obrany, armádní generál Dmitrij Bulgakov. Na jejich konstruování pracuje ruské ministerstvo obrany spolu s průmyslovými podniky. „Kromě toho má budování takových mostů snížit výdaje na jejich obsluhu a prodloužit jejich životnost, mimo jiné i dobu jejich skladování", řekl náměstek ministra. Podle jeho slov konají průmyslové podniky vědecko-výzkumné práce samostatně, bez státních rozpočtových prostředků. Do těchto prací budou zapojeni odborníci z vojenské akademie materiálně-technického zabezpečení armádního generála A.V.Chruljova, dodal Bulgakov.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,117	Zeman se sešel s Gorbačovem. A ten na VIDEU učinil gesto vůči českým novinářům Někdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov dorazil na setkání s prezidentem Milošem Zemanem. Pozdravil se s novináři a s prezidentem Zemanem vedl přátelskou diskusi. Prezident Miloš Zeman se setkal s mužem, který chtěl zreformovat Sovětský svaz a nakonec přivodil jeho pád, Michailem Gorbačovem. Tím Michailem Gorbačovem, který v 80. letech minulého století konstatoval, že se Sovětský svaz nebude plést do dění v ostatních socialistických zemích. I díky tomu možná sametová revoluce v Československu proběhla tak poklidně, bez krveprolití a zásahu sovětských okupačních vojsk, která stále dlela na našem území. Poslední vojáci z Československa odjeli až na počátku 90. let, když se Sovětský svaz už rozpadal. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček označil setkání Gorbačova a Zemana za velmi přátelské. „Byl to mimořádně přátelský rozhovor. Debata se vedla o mezinárodní politice, o historii nebo třeba o osobnostech. Nechyběly také vzpomínky. Pan prezident moc rád po šesti letech Michaila Sergejeviče viděl,“ napsal Ovčáček. Gorbačov se měl s Milošem Zemanem sejít už před časem, zdravotní stav mu to ale nedovolil. Při setkání v Moskvě bylo na Gorbačovovi patrné, že stále není zdravotně zcela v pořádku. Na setkání s Milošem Zemanem a s českými novináři došel s pomocí bodyguardů, ovšem v dobré náladě. VIDEO: S novináři se Gorbačov pozdravil a všem podal ruku	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,654	Moskva reagovala na „vstup“ amerických vojáků na ruskou ponorku v Indii Zpráva o tom, že Indie údajně nechala americké odborníky navštívit ponorku ruské výroby Chakra, je hoax, prohlásil šéf ruské Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev. „Je to hoax," řekl Šugajev ve vysílání televize Rossija 24, když odpovídal na otázku novináře. Podle něj od té doby, co došlo ke zrušení sankcí proti Indii, za indický trh se začala vést tvrdá konkurenční bitva. „Snaží se nás odtud vykouřit všemi možnými prostředky. Indie však pro nás zůstává strategickým partnerem a celá země a nejvyšší vedení (Indie — pozn. red.) nás rovněž považují za strategické partnery," dodal Šugajev. Dříve deník Kommersant s odkazem na portál Strategypage.com, který se odvolává na vlastní zdroje, uvedl, že Moskva podezřívá Nové Dillí z toho, že umožnilo vstup zástupcům amerického námořnictva na ruskou jadernou ponorku projektu 971I, která se od roku 2011 pod názvem Chakra nachází ve službě indického námořnictva.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,919	Ruští vědci našli vlast „brouka-diverzanta“ ničícího lesy v USA Ruští vědci zjistili, že slavné smaragdové zlatky (Agrilus planipennis) - „brouci-diverzanti“, kteří ničí lesy v USA a v Evropě – se objevili v malé oblasti na hranici Severní Koreje, Číny, Ruska a Japonska. Své závěry uveřejnili v časopisu Biological Invasions. Uvádí se, že takoví brouci se nacházejí na východě Ruska a Číny, kde napadají staré jasany, ale neškodí jim. Jak se dostali na území USA a Evropy, se dosud neví. Kvůli „diverzantům" se pět ze šesti topolů Severní Ameriky dostalo do nového vydání Červené knihy jako druhy, které se nacházejí v kritickém stavu. Jejich celkový počet tvoří kolem devíti miliard stromů, z nichž většina může zmizet během nejbližších 10 let vinou hmyzu. Vědci uvádějí, že odhalení místa výskytu brouků pomůže zastavit jejich další šíření a nepřipustí jejich proniknutí na další místa zeměkoule.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,844	LinkedIn doufá, že ho v Rusku brzy odblokují Sociální síť pro vytváření pracovních kontaktů LinkedIn očekává, že bude odblokována v Rusku za nějakou dobu. To říká dopis, který společnost rozeslala svým uživatelům. „Většina našich služeb může být na území Ruské federace nedostupná po nějakou dobu," informovali představitelé sociální sítě. Podle názoru LinkedIn činnost sociální sítě odpovídá ruským zákonům. Společnost zvažuje všechny možné varianty řešení situace a způsoby další činnosti. LinkedIn se již obrátil na Roskomnadzor s návrhem na projednání požadavku o přenosu osobních údajů. Kromě toho se informuje, že v případě nákupu přístupu k jedné ze služeb LinkedIn, která byla zablokována, se uživatel může spojit se společností s pomocí elektronické pošty a získat peníze zpět podle proporčně nevyužitého času. Roskomnadzor dříve prohlásil, že do LinkedIn odesílal dvakrát prosby o předání informací o plnění zákona o osobních údajích, odpověď ovšem nedostal. Přitom ale média informovala o mnohých únicích informací uživatelů LinkedIn.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,573	Fillon: Hollande zcela zničil pokusy o normalizaci vztahů s Ruskem Francouzský prezident Francois Hollande zcela zničil pokusy o normalizaci vztahů s Ruskem, soudí jeden z vedoucích činitelů jedné z největších opozičních stran ve Francii, strany Republikáni (LR), bývalý premiér Francois Fillon. „Rusko musí být naším spojencem, nemůžeme zvítězit v boji s terorismem a dosáhnout urovnání syrské krize bez účasti Ruska", řekl Fillon v pořadu rozhlasové stanice RTL. „Jednou z příčin jsou sankce proti Rusku. Není možné, abychom byli na jedné straně spojenci a na druhé straně vyhlašovali proti spojenci sankce. Francois Hollande měl vyzvat naše kolegy z EU, aby sankce proti Rusku zrušili, my ale v této krátkozraké politice pokračujeme", řekl bývalý francouzský premiér. Kromě toho podotkl, že sankce nijak neovlivňují politiku ruského vedení, naopak, mohou pouze rozzlobit občany obrovské a hrdé země, kterou je Rusko. „Je to předem prohraná situace", řekl Fillon.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
5,461	Od 1. dubna přestane platit sleva na plyn pro Ukrajinu Doba platnosti slevy na ruský plyn dodávaný na Ukrajinu končí, od 1. dubna bude jeho cena v plné míře odpovídat platné smlouvě uzavřené mezi Gazpromem a Naftogazem Ukrajiny, sdělil novinářům ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Ministr připomněl, že sleva, kterou poskytla Ukrajině ruská vláda, činila 17,77 dolaru za tisíc krychlových metrů. V prvním čtvrtletí roku 2016 tedy Kyjev platil 212 dolarů za tisíc krychlových metrů modrého paliva. Od roku 2014 prožívají vztahy mezi Gazpromem a Naftogazem Ukrajiny krizi — strany se soudí ve stockholmské arbitráži kvůli některým bodům dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu na Ukrajinu. Před dvěma lety se situaci podařilo urovnat díky podepsání tak zvaného „zimního balíčku" mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou komisí. V roce 2015 byl podobný dokument podepsán podruhé, jeho platnost končí 31. března. Dohody o slevě byly do smlouvy zařazeny právě v rámci tak zvaného zimního balíčku.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,639	Nevím, kdo Topolánka vyslal do boje o Hrad. Chtěl bych věřit, že se katapultoval sám. Nicméně pro Zemana je to skutečný soupeř, říká profesor Jiří Hanuš ROZHOVOR Přes veškeré své karamboly z minulosti má Mirek Topolánek velkou šanci dostat se do druhého kola přímé prezidentské volby. Je o tom přesvědčen profesor Jiří Hanuš, podle něhož vstupem bývalého předsedy vlády do hry vznikla jiná situace, z níž možná i sebevědomý Miloš Zeman znervózní. Nynější hlava státu se dle jeho soudu zapíše do dějin jako obnovitel dobrých vztahů s Ruskem a Čínou, ale sám je toho mínění, že tuto zemi s Putinem v čele je nutné si držet od těla, ačkoli se mu zdají některé antiruské stereotypy přepjaté. Jen co se do boje o Pražský hrad přihlásil Mirek Topolánek, začaly podle sázkových kanceláří klesat šance dalších kandidátů. Bývalý předseda vlády a ODS se zařadil na třetí místo a na čtvrté tak odsunul Michala Horáčka. Má opravdu expremiér naději uspět? Co soudíte o něm jakožto osobě, o jeho politické historii? Ano, myslím, že Mirek Topolánek tuto šanci určitě má. Samozřejmě to nebude mít lehké, Miloš Zeman je „těžká váhová kategorie“. Myslím, že Mirek Topolánek má velkou šanci dostat se do druhého kola voleb, a to přes všechny své karamboly z minulosti. Je to zkrátka na poslední chvíli opravdový Zemanův soupeř. Na druhou stranu, nemůže Topolánkova kandidatura pomoci Miloši Zemanovi tím, že zastíní dlouhodobě se propadajícího Jiřího Drahoše, o kterém i „kavárna“ tvrdí, že je „želé 2“? Nebo je nutné se bát toho, kdo bývalého předsedu vlády do boje o prezidentský úřad vyslal? Z mé první odpovědi vyplývá, že považuji Topolánka za skutečného politického kandidáta, nikoli pouze za zástěrku jiné postavy. Chce vyhrát, to je zřejmé. Chce porazit všechny ostatní kandidáty, Zemana i Drahoše především. Nevím, kdo ho do boje vyslal, znám pouze několik lidí, kteří mu pomáhají v kampani. Chtěl bych prozatím věřit, že se do boje o Hrad katapultoval především on sám. To nevylučuje, že se opírá o další osoby, které se nebojí střetu jak se současným prezidentem, tak především s Andrejem Babišem. Jak hodnotíte poslední politické vystupování Miloše Zemana? Srší bonmoty, dělá si legraci z novinářů i svého zdraví. Je v kondici vyhrát prezidentské volby? A bylo by to dobře s ohledem na jeho způsob řešení povolební situace? Přes všechny nedostatky a handicapy je Miloš Zeman kandidát číslo jedna, to se mi zdá nesporné. Ano, zdá se, že je ve svém živlu, ale dosud neměl soupeře, kterého by bral vážně. Se vstupem Topolánka do hry vznikla jiná situace, možná, že i sebevědomý Zeman znervózní. Volby může vyhrát, dobře to ale není. To je ovšem můj osobní názor, nedokážu to vidět objektivně. Není to zkrátka můj kandidát, je to populistický, chcete-li pragmatický, socialista, v současné době podporovatel Andreje Babiše. Myslím, že by nebylo dobré, aby byl podruhé zvolen. Pojďme k nedávným parlamentním volbám. S přibývajícím časem se zdá, že komunisté „vyměkli“ a začínají uvažovat o toleranci vlády Andreje Babiše. Zásadově se tváří Tomio Okamura, nicméně hnutí ANO už na některé jeho požadavky kývlo. V ČSSD dle informací z tisku též pomalu zraje varianta spolupráce s Babišem. Senátor Pirátů Libor Michálek také vybízí k podmíněné spolupráci s ANO. Petr Pithart říká, že „raději ve vládě s Babišem než zcela mimo“. Jak to nakonec asi celé dopadne? Kdo podlehne a za co? Bude hrát roli úvaha, že by Babiš mohl všechny ostatní zbavit všeho vlivu na státní podniky a státní správu, tudíž oni „zmoudří“? Pokud bych věděl, jak to celé dopadne, nebyl bych historikem, ale prognostikem, v lepším případě prorokem. Takže pouze obecně: samozřejmě že se situace nějak „vyvine“, existují politické subjekty, které nakonec mohou Andreje Babiše podpořit. Uvidíme, jak vysoká bude jejich cena. U některých stran bych to ale nepovažoval za zmoudření, ale „zblbnutí“. Petr Pithart je jako obvykle milý, ale jako obvykle mimo. Vlastně ne, třeba nakonec ve vládě skončí lidovci, ti to mají v genech. Opět se hovoří o orientaci naší země „na Východ“ nebo „na Západ“. Příznivci Evropské unie se děsí referenda, které by dle hnutí ANO nemělo postihnout otázku setrvání v EU, ale nemusí to být konečný postoj. Okamura či KSČM se tomu vůbec nebrání. A Okamurova SPD, jejíž většina poslanců se pozitivně dívá na Putina, nejspíše obsadí funkci šéfa bezpečnostního výboru Sněmovny. Jak se na obě záležitosti díváte? Zatím se mi zdá, že volby dopadly tak, že nezískaly většinu ani silně proevropské síly, ale ani silně antievropské – myslím samozřejmě EU, nikoli Evropu jako politicko-kulturní fenomén. Samozřejmě další vývoj bude hodně záležet na tom, zda si Andrej Babiš ujasní svou evropskou pozici. Zatím je to jeho nejslabší místo, nepočítám-li jeho skandály. Osobně jsem příznivcem setrvání v Evropské unii, ale současně zastáncem tvrdého nátlaku na současný socialistický mainstream, nátlaku pokud možno středoevropského. Nejsem si samozřejmě zcela jist, zda se reforma EU podaří. V každém případě bych byl pro výjimku z přijetí eura, pokud to jinak nepůjde, s pomocí výjimečného referenda. To ale vyžaduje rozumnou vládu. Právě Tomio Okamura nedávno vyzval ke změně statusu veřejnoprávních České televize a Českého rozhlasu. Je pravdou, že zejména ČT je kritizována za stranění některým politikům a špinění jiných. Často si na ni stěžuje i prezidentská kancelář. Kritizován je kupříkladu i výběr hostů do pořadů Václava Moravce. Oproti tomu zastánci ČT tvrdí, že jakákoliv podobná změna by ohrozila naši demokracii. Jak hodnotit práci veřejnoprávní televize a rozhlasu? Je třeba přistupovat ke změnám? Považuji některé pořady České televize o Tomiu Okamurovi za potřebné, jedná se přece o jednu z neproblematičtějších postav současné politické scény. Obecně vzato, zdá se mi, že se situace médií v České republice za poslední léta proměnila, a to špatným směrem. Ano, mohu kritizovat některé produkty a celkovou situaci veřejnoprávních médií, na druhé straně: co nám za chvíli zbude, pokud si všechna média koupí miliardáři, vstoupí do politiky a začnou se odstřelovat navzájem? Abychom nakonec ještě nebyli vděční za média typu České televize i Českého rozhlasu, dokonce i za toho problematického Moravce! To je ovšem katastrofický scénář, reformy by zasloužily i zmíněné instituce. Prezident Miloš Zeman se chystá na návštěvu Ruské federace, spolu s ním chce jet i rekordně velká delegace podnikatelů. I odpůrci Putina přiznávají, že Rusku se ekonomicky daří, navzdory sankcím. Jak s odstupem hodnotit to, jak naše politika, ale zejména Evropská unie jako celek zareagovala na události na Ukrajině z roku 2014? A jak dál postupovat ve vztazích s Ruskem, když už budeme mít novou vládu? Ano, Miloš Zeman se zapíše do dějin jako obnovitel dobrých vztahů s Ruskem a Čínou. Sám ani nezastírá, že je to i jeho osobní šálek kávy a že je přítel obou prezidentů těchto zemí. Nebezpečná přitom je především skutečnost, že má jakousi „vlastní“ zahraniční politiku, vedle politiky vládní. Samozřejmě, obchodní vztahy s těmito zeměmi by se měly rozvíjet, o tom není sporu, je ale přitom jasné, že se zde nedá úplně oddělovat hospodářství a politika. Jakkoli se mi zdají přepjaté některé „antiruské stereotypy“, domnívám se, že tuto zemi s Putinem v čele je nutné si držet od těla, nikoli naopak. Ukrajinský případ je složitý, existuje zde ruské využití a zneužití slabosti Západu, na druhé straně západní chybné sebevědomí při současné slabosti, zkrátka chybné kroky. Zapeklitá kauza! A co se týče nové vlády. Jednak nemůže být jiná zahraničně-politická koncepce vlády a prezidenta; jednak naše zahraničně politická orientace musí být prozápadní. A to říkám i u vědomí spousty chyb západních zemí v posledních letech. Jiná varianta prostě zatím neexistuje. Pokud jde o odchod z Evropské unie, dle ekonomů bychom hned ztratili 400 tisíc pracovních míst, jiné odhady mluví o tom, že bychom zchudli o třetinu. Exposlanec KDU-ČSL Ivan Gabal navíc tvrdí, že bychom museli vracet miliardy evropských dotací, které jsme již využili. Zastánci „czexitu“ nicméně tvrdí, že bychom mohli zůstat na evropském trhu v rámci EFTA, tedy Evropského sdružení volného obchodu, a to zcela automaticky. Jak se na to celé dívat? Už jsem víceméně odpověděl. Czexit považuji – prozatím – za oblast vědeckofantastické žurnalistiky. Nejsme Velká Británie, ale Malé Česko. Britský případ je ale zásadní i pro naše uvažování a pro naše úsilí o reformu EU. Pokud se ale ve strukturách Evropské unie nic nezmění ani po odchodu Velké Británie, pokud bude EU dále tlačit na pilu centralizace a likvidace národních států, tak se dají očekávat společenské turbulence, jejichž projevů se obávám. Patřím k lidem, kteří si myslí, že současná politika Evropské unie zvyšuje riziko extremismu v jednotlivých evropských zemích. Západní svět je ohromen vlnou nařčení ze sexuálního obtěžování. Jde zejména o umělecké a sportovní kruhy. Bylo odhaleno bolavé místo naší civilizace, nebo jde o nafouklou věc? Ne, je to spíše docela typické pro naši současnost. Je to módní vlna, související s hledáním „obětí“ v minulosti, jakási deviace západní společnosti, touha po sebedestrukci. Jednou jsou hlavními viníky katoličtí kněží, jednou celá západní civilizace ve vztahu ke své koloniální minulosti, jednou politici, jednou herci. Ta poslední kategorie nepostrádá i komické rysy, tam bych skutečně tu reálnou situaci viděl tak padesát na padesát… Obětí jsou tzv. menšiny a „slabší pohlaví“, někdy etnické a národní skupiny. Je to veliké intelektuální téma, které si přímo říká o zpracování. Toho by se musel ovšem ujmout nějaký dobrý – konzervativní – autor! Škoda, že už nežije takový Raymond Aron, ten by to dokázal. Profesor Jiří Hanuš (1963) je historik, který působí v Historickém ústavu FF MU a v brněnském CDK. Pravidelně přispívá do časopisu Kontexty a je členem think-tanku Pravý břeh.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,699	Obama se dojatě loučil s Merkelovou. A tak Oskar Krejčí sepsal, co jejich spojenectví ve světě napáchalo Politolog Oskar Krejčí v rozhovoru pro První zprávy.cz zhodnotil poslední cestu prezidenta USA Baracka Obamy do Evropy. Nedíval se ale ani tak na proslovy státníku, jako spíš na to, co se skrývá za těmito proslovy. Obama např. pochválil Řecko a Německo. Německo se přitom podfle Krejčího znovu stává destabilizačním prvkem Evropy. Ale problém prý není v samotných Spojených státech nebo Německu, ale v systému, na němž nejen tyto státy stojí. Končící prezident USA Barack Obama se přijel rozloučit s Evropou, přičemž zavítal do kolébky demokracie - do Řecka. Tento stát mimo jiné pochválil za to, žer vydává více než dvě procenta HDP na obranu, k čemuž se zavázaly všechny členské státy NATO. Podle Krejčího je v tom ovšem háček. „Podívejte se na logiku vojenských výdajů Řecka. Kdo je v pojímání Řecka bezpečnostním problémem? Rusko? Nebo snad Čína? Ne, spojenec Řecka a USA v NATO – Turecko. Symbolem je rok 1974, kdy černí plukovníci, fašisté vládnoucí v Řecku, iniciovali vojenský puč na Kypru, po kterém Turecko okupovalo severní část ostrova. Co dělá problémy řeckému rozpočtu? Nákupy zbraní u spojenců: v Německu, ve Francii, v USA. Vskutku nádherný vzor pro Prahu a Bratislavu! Obdobně výmluvná jsou slova prezidenta Obamy, jimiž vyjádřil „hrdost, že jsme s Angelou přátelé“. No, kdo z nás své přátele odposlouchává? Slova státníků je třeba vždy několikrát převrátit, než najdete jejich smysl. A někdy žádný smysl nemají," varoval. Celý rozhovor naleznete zde Ve skutečnosti je to údajně tak, že se Německo stává destabilizačním prvkem Evropy, jakým bylo už ve 20. století a to díky politice kancléřky Angely Merkelové. „Z Německa pod jejím vedením se opět stává rušivý prvek v bezpečnostní architektuře Evropy: nesmyslná politika vůči unijním státům ve finanční krizi, podpora převratu na Ukrajině, sebevražedná migrační politika, chybný přístup k Londýnu v předvečer Brexitu, rusofobní komplexy… V souhrnu lze říci, že Obama uklidňoval vybrané Evropany. Přímo ikonické bylo setkání v Berlíně, který Washington pokládá – právem – za převodovou páku své politiky v Evropě. Na schůzku byli pozváni představitelé silnějších států „staré Evropy“, mám-li použít dělení z Bushových časů, zatímco na představitele „nové Evropy“ nezbyly židle. Servilitu mají ve Washingtonu rádi, ale podbízením se nemůže nahradit chybějící mocenský potenciál. Problém je prý v samotném kapitalismu Krejčí jde však v popisu dění toho, co se děje ještě dál. Snažil se poukázat na to, že Západ často hovoří o míru a lidských právech, jenže kapitalismus, na kterém staví, má v sobě celou řadu rozporů, které skrývají riziko války. Ve své nejčistší podobě prohlubuje rozdíly mezi lidmi. Stačí se podívat na příklad Belgie. Pro celou řadu evropských států byla tato země vzorem, protože ve 30. letech 19. století přijala ústavu, do které začlenila i slavnou deklaraci o lidských právech. Jenže pak se ukázalo, že lidé jsou si možná rovni, ale někteří jsou si rovnější. O pár let později totiž belgický král zavítal do Konga, ze kterého se stala kolonie. „Vladař pak vedl civilizační misi, během které jeho panovnický rod nesmírně zbohatl a tak trochu mimochodem přitom snížil počet obyvatel Konga z 20 milionů na 8 milionů. Čísla jsou převzata z Britské encyklopedie. Krutost belgických šiřitelů civilizace neznala mezí – a liberální ústava stále platila," podotkl Krejčí. Na tomto příkladě se snažil předestřít širší problém, který v kapitalismu vidí. „Kapitalismus není to, co o něm říkají liberálové či konzervativci. Je plný vnitřních rozporů především v podobě neférového rozdělení příjmů a majetků. To ústí z jedné strany do volání po ještě větší ameriko-centristické globalizaci, z druhé pak v politické a ekonomické ochranářství. Nerovnováha však stále živelně narůstá. A s ní také nebezpečí války. Liberálové i konzervativci na to reagují uznáním, či dokonce podporou oligarchizace, byť slovně stále přísahají na demokracii. Zatím nic nesvědčí o tom, že by začalo skutečné hledání sociální stability založené na nové, spravedlivější rovnováze mezi svobodou a rovností," uzavřel rozhovor.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,162	Finská média podezřívají Rusko ze skupování nemovitostí kvůli následnému rozmístění vojáků Získaná Ruskem nemovitost ve Finsku může být použita pro umístění ruských vojáků, stejně jako k uzavření silnic, informuje televizní společnost YLE s odvoláním na Bezpečnostní policii Finska. Existuje riziko, že získaná nemovitost ve Finsku bude použita pro rozmístění ruských vojáků, uvádí Bezpečnostní policie SUPO. Píše se to v novinách Iltalehti. Vydání blíže nespecifikuje, jaké oblasti a jaké objekty ruská strana získala. Jak tvrdí noviny, bezpečnostní policie upozorňuje Správní komisi parlamentu, že může jít o takzvanou přípravu Ruska k vyvíjení tlaku v krizové situaci. Podle SUPO o tom svědčí transakce s nemovitostmi, které nemají žádnou obchodní logiku. Jak televizní společnost s odkazem na SUPO uvádí, v praxi cizí stát jako vlastník pozemku může uzavřít silnice nebo rozmisťovat jednotky.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,377	Dienstbier školil studenty: Muslimská pokrývka hlavy je jako babičkovský šátek. Integrace v Británii se povedla. Vhodnější prezident než Zeman bude úplně kdokoliv REPORTÁŽ Anglie destabilizuje Evropskou unii a vytváří lavinový efekt. Naštěstí Francie je „rozumná“. Imperiální Rusko je na kolenou, příznivci zrušení sankcí nemohou mít slovo. Integrace muslimů probíhá v Německu i v Británii až na výjimky dobře. Nikáb je vlastně takový babičkovský šátek. Dosluhující ministr Jiří Dienstbier spustil na besedě v Plzni se zhruba dvacítkou studentů Západočeské univerzity skutečnou kanonádu, jejíž první část ParlamentníListy.cz již publikovaly. Vysmál se svým soupeřům a oznámil, že tentokrát na prezidenta kandidovat nebude. První otázka od přítomné studentské omladiny se týkala Brexitu. „Přiznám se, že mne to překvapilo, protože jsem předpokládal, že racionalita nad zcela vylhanými argumenty v kampani přece jen převáží. Považuji to za nešťastné jak pro Británii, tak pro Evropu jako celek. Představa, že dnes i tak relativně velká země jako Británie může být více suverénní sama než Evropské společenství, je naprostá iluze. Formálně suverenita tam samozřejmě je, ale v globálním prostředí už žádná evropská země není sama dost silná, aby dokázala prosazovat svoje zájmy efektivněji sama než v rámci evropské integrace. Také je to samozřejmě destabilizující faktor pro zbytek EU. Doufám, že to nespustí žádný dominový efekt, že nikdo další pokračovat nebude. Myslím si, že se už začíná ukazovat, že to je pro Británii velký problém. Lživé předpoklady, představa, že si vyjednají jenom to, co je výhodné se zbývající EU, a to, co je nepříjemné, nepohodlné, co přináší nějaké náklady, tak toho se zbaví, je falešné,.“ rozohnil se hned z počátku ministr Dienstbier. „Všechny další evropské země Britům docela jasně řekly, že přístup na společný trh je hezká věc, že jej mohou mít, ale když budou dodržovat i ty další základní smlouvy, včetně volného pohybu osob. Představa, že si někdo nechá přístup na společný trh, ale odmítne ostatní věci, které s tím souvisejí, je naprosto nepřijatelná.“ Brexit a migrace Už teď je prý vidět, jaké dopady může mít Brexit na Británii, „… kolik různých podnikatelských subjektů včetně bank, které jsou pro britskou ekonomiku a také příjmy státní pokladny klíčové, zvažuje, že by přesunuly sídlo z londýnské city do některého jiného členského státu EU. Představa, že si vyjednají bilaterálně obchodní dohody... i světové velmoci daly Britům jasně najevo, že pro ně už nejsou tak zajímavým partnerem, jako když by zůstali součástí EU. To jsou racionální ekonomické argumenty a pak samozřejmě jsou tam ještě jiné, mnohem hlubší důvody pro evropskou integraci. Zejména pro zemi, jako je ČR. Evropská integrace vznikla jako reakce na druhou světovou válku, kdy střet národních států se ukázal jako zničující. A princip spolupráce, potlačení ega zejména velkých národů v rámci pravidel a parametrů spolupráce v EU se ukázal jako mnohem perspektivnější,“ rozpovídal se Jiří Dienstbier. Myslím, že návrat k nacionalismu a národním státům rozhodně není zájmem České republiky. My jsme vždycky dokázali obstát jen v době, kdy se takové síly příliš neprosazovaly. Je dobré, že si to vzhledem ke své historické zkušenosti uvědomují Němci, kteří se vlastně bojí vlastní síly, a proto tak trvají na pokračování integračních reforem. „Může mít Brexit nějaký vliv na migraci?“ zněla další otázka. „Myslím, že s programem to nesouviselo, alespoň s tou migrací, ze které je tady u nás panika, ke které není žádný důvod. Boj proti přistěhovalcům se netýkal přistěhovalců mimo EU. Tam byl boj proti příchozím z Polska, Slovenska, ČR, Rumunska, Bulharska. Jim nevadili Pákistánci, ti přicházeli z britského impéria, na ty jsou zvyklí. Odpor proti migraci byl z jiných členských zemí EU. Mimochodem, rozumnější britští politici upozorňovali na to, že migraci ze zemí mimo EU to nijak neomezí,“ odpověděl ministr a pokračoval. „Pokud se podíváte na příklady jiných zemí, které nejsou členy, ale mají přístup na společný trh, tak třeba Norové – někdo mně říkal, že platí sedmkrát víc do těch Norských fondů. Přispívají za to, že mají přístup ke společným výhodám. Mají i některé dílčí výjimky, pro zemědělství, kde odmítli některá pravidla týkající se společného trhu v rámci ochrany lokálních produktů. Museli akceptovat volný pohyb osob. Kdokoliv si tady z ČR usmyslí, může se odstěhovat do Norska, sehnat si tam práci a začít tam normálně žít v rámci volného pohybu. To všechno museli akceptovat, a přesto platí mnohem více. Proč by Britové měli mít nějaké jiné benefity než ty další země, které nejsou v Unii a přístup na trh mají,“ rozohnil se opět dosluhující ministr. Britové destabilizují EU. A voliči Le Penové… „Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a Brexit zamávaly moderními dějinami. Mají vliv na celkové dění v EU a nedává to větší šanci extrémnějším stranám třeba Marie Le Penové ve Francii?“ zněla otázka jednoho ze studentů plzeňské Západočeské univerzity. Jiří Dienstbier odpověděl: „Už jsem řekl, že Brexitem potenciálně destabilizují (Britové) zbytek EU a že mohou být špatným příkladem. Už se dá docela dobře argumentovat a poukazovat na nereálnost slibů, které zněly v kampani před referendem o Brexitu. Zatím je předčasné hodnotit dopady zvolení Trumpa. I tam už se ukazuje, že z poloviny věcí, které sliboval, začal couvat už za tři dny po volbách.“ Přítomní studenti se uculovali. „Docela klíčové je, jakým způsobem si postaví svoji administrativu. Jsou tam některé uklidňující, ale pak také velmi zneklidňující signály. Zjevně se chystá prosadit lidi z krajně konzervativní části republikánského spektra. A pak jsou ve vzduchu potenciální nominace, které jsou kompromitující, třeba Rowney jako ministr zahraničí.“ „A co Francie?“ byla další, tentokrát velmi stručná podotázka. „Ta má velkou odolnost. V momentě, kdy hrozilo vítězství Národní fronty kdekoliv – v prezidentské volbě, regionálních volbách, teď naposledy, tak se spojili a nakonec ji porazili,“ uklidňoval přítomné, některé opravdu poněkud zaražené či vystrašené Dienstbier. „I nyní je zjevné, že socialisté ve Francii jsou docela zdecimovaní z hlediska veřejné podpory a vypadá to, že z republikánských pravicových primárek vzejde kandidát, který bude pravděpodobně hlava státu. I tam mají standardnější politické řešení než to extremistické. „Disponuje Velká Británie jadernými zbraněmi?“ zněla poněkud překvapující otázka. „Samozřejmě ano,“ opáčil Dienstbier. „Tak se jí teď Evropa musí bát…,“ vyděsil přítomné jeden ze studentů. „To už bychom zašli hodně daleko.,“ zasmál se ministr. „Británie je standardní demokracie, která v zásadě ctí stejné principy jako většinový zbytek EU, protože to, co se děje v Polsku nebo Maďarsku, je také docela zneklidňující.“ Okamurova SPD „na hraně“ „Mají u nás naději na úspěch populistické extremistické názory týkající se EU, Brexitu, migrace – viz pan Okamura a jemu podobní? Dotazoval se další účastník besedy. „Krajské volby to nepotvrdily, protože obava z migrace byla ve společnosti poměrně silná. Díky dohodě s Tureckem se trochu situace zklidnila, ale přesto z toho byly hrozby z hlediska vlivu na volební výsledek a v zásadě s tím hrála celá řada subjektů a jenom jeden, který relativně, ale hraničně uspěl, to byl Okamura s tou svojí SPD,“ odpovídal za smíchu přítomných studentů Jiří Dienstbier. „Podle průzkumů v podstatě dokázal mobilizovat úplně všechny možné voliče. S jakoukoliv zvyšující se účastí by jeho výsledek klesal pravděpodobně pod tu pětiprocentní hranici. Což neznamená, že si nemůže vybudovat díky tomuto relativnímu úspěchu nějakou pozici ke sněmovním volbám, ale zatím to nevypadá, že by to na čistém antimigračním populismu dokázal. Kdybych se obával hodně podobné kampaně, jakou vedl Trump v amerických prezidentských volbách, tak to jsou naše příští prezidentské volby. Tam by to mohlo mít u voličů úspěch, ale naštěstí nemáme prezidentský systém. Takže to neznamená nějaký totální zvrat. Už dnes nás výkon některých ústavních činitelů hodně posouvá za hranu, kam jsem si nemyslel, že bychom se mohli dostat,“ uvedl dále ministr. Více peněz na armádu Na otázku, co říká Severoatlantické alianci, odpověděl ministr Dienstbier následovně: „Máme na ní založenou naši vnější bezpečnost. Neumím si teď představit reálnou alternativu. Byť jsem příznivcem toho, aby si EU vybudovala vlastní bezpečnostní struktury včetně společné armády. To se také mimo jiné objevilo v amerických prezidentských volbách, kdy Trump řekl, že ostatní členové musejí převzít mnohem větší finanční odpovědnost za vlastní obranu. Což není úplně tak originální Trumpův postoj, to Američané dávají najevo dlouhodobě. Mají asi docela oprávněně pocit, že na společnou obranu vynakládají i v poměru k jejich ekonomické síle větší finanční prostředky. Takže nás čeká finanční investice do bezpečnosti. Třeba v oblasti letectva je to úplně zjevné, protože představa, že uděláme díru do světa s těmi našimi několika Gripeny… To je dobré pro hlídání našeho vzdušného prostoru, monitorování, kdo se tu pohybuje, ale při nějakém potenciálním vojenském konfliktu je to samozřejmě úplně směšná síla.“ Kdyby se podle Dienstbiera sdružila národní letectva v Evropě, šlo by v zásadě o docela silné vojenské letectvo, které by měla Evropa k dispozici. „Je pro nás reálné a žádoucí, aby byla u nás přijata nějaká opatření proti dezinformačním webům, třeba ruským, jako Aeronet?“ zněla otázka z auditoria. „Že to je vážný problém, naznačují zprávy našich zpravodajských služeb,“ odpověděl ministerský host. „Určitá propaganda tu probíhá a velmi složitě se tomu čelí. Je otázka, zda je to řešitelné legislativně. Vezměte si, jak složitě se debatovala regulace internetu v oblasti hazardních her. Zásah do zpravodajství na internetu, to už je doopravdy citelné.“ Dienstbier pak upozornil na problém s White Media, „… který zveřejnil zjevně nezákonný obsah, ale je umístěn v Kalifornii. České orgány těžko zasáhnou proti svobodě slova ve Spojených státech. Neříkám, že stát v tom nemá být aktivní. Zajímavá mi přijde iniciativa některých velkých internetových společností – Google, Facebook, které ohlásily, že budou sledovat pravdivost informací, které se přes ně sdílejí.“ Média bez skrupulí V této souvislosti si pak Dienstbier postěžoval: „Když jsem se setkal se zástupci Facebooku, kdy jsme diskutovali, jak čelit umísťování obsahu, který šíří nenávist, už jsem byl zuřivě obviňován ze snahy cenzurovat svobodu informací. To bychom museli po čínském způsobu cenzurovat internet a kdo by byl ten, který by určoval, co tam smí či nesmí být. Je to doopravdy velmi citlivá otázka. V minulosti byla určitá společenská dohoda, že novináři a vydavatelé tištěných periodik respektovali určitá pravidla. Dnes žádné etické principy při předávání informací neplatí. Dnes můžete provozovat zpravodajský server někde z Karibiku nebo odkudkoliv na světě.“ Neschopné, slabé Rusko v imperiální křeči „Pobaltské státy se obávají Ruska. Co až se Donald Trump ujme svého úřadu, jsou informace o kamarádíčkování Putina a Trumpa. Dá se očekávat nějaká agrese ze strany Ruska?“ zněla otázka studenta ZČU. To už je hodně šílená představa, že by měli Rusové zaútočit na nějaký členský stát NATO. Protože pak je tam článek 5, závazek, že napadený členský stát bude bráněn od všech členů Aliance. To by Rusové riskovali. Něco takového mi připadá opravdu zatím jako šílená představa. Probíhá to v jiné podobě. Testuje se to v jiných prostorech, například v Sýrii, v podobě různých cvičení, letů, přesouvání raket do Kaliningradské oblasti. To má podobu provokací a testování, jaká reakce na to přijde z druhé strany. Ale že by tam měla být nějaká otevřená agrese, tomu zatím odmítám věřit.“ Na druhou stranu je potřeba se podle Dienstbiera připravovat na všechny varianty, a to souvisí s budováním vlastních obranných kapacit. „Nezbývá bohužel, než znovu investovat do vojenských schopností. Něco, co jsme si před čtvrt stoletím mysleli, že v zásadě budeme moci vynechat, že ten svět bude jiný a konflikt se odstraní. Až donedávna se to dařilo. Osobně si myslím, že vzepětí imperiální ruské politiky je dáno tím, že jim docházejí síly. Že Putin na začátku slíbil, že posílí ruskou ekonomiku, její schopnost produkovat něco jiného než suroviny, aby nebyla závislá. Realita je jiná, jsou čím dál více závislejší na surovinách, a to se mu vůbec nepovedlo. A tak obrací pozornost národa k úmyslné velmocenské slávě, je to spíše neschopnost nabídnout něco jiného. Je to i křeč Ruska, že jsou úplně jiní hráči, jako je třeba Čína, ale nejen ona, co budou hrát mnohem větší roli, a to i vojenskou. To neznamená, že v té křeči Rusové nemohou způsobit nějakou naprostou šílenost. Ale doufám, že ne takhle velkou.“ Krym není Kosovo aneb není důvod pro rušení sankcí „Nejhorší je představa, že by si kus státu uzurpoval jiný stát. To bylo nepředstavitelné a pak došlo na Krym,“ burcoval student. „To je docela zásadní,“ pochválil jej Dienstbier a pokračoval. „Protože anexe Krymu je od druhé světové války nejfatálnější porušení mezinárodního práva alespoň v tom našem prostoru. Ke Kosovu to přirovnávají nesmyslně, protože na Krymu to došlo ještě dál – to nebylo jenom odtržení státu, ale i anexe, i ozbrojenou silou, což je absolutně nepřijatelné. Pro nás jako NATO, které má zájem na zachovávání určitých pravidel, to nelze akceptovat. Samozřejmě razantní odpověď by byla vojenská, ovšem nikdo si nepřál vojenský konflikt. Pak zbylo něco mezi, a to jsou nějaké sankce. Ty alespoň dávají najevo, že to odmítáme. Z tohoto hlediska považuji za obrovsky nebezpečné, pokud se tento postup relativizuje. Což činil do jisté míry i Trump v předvolební kampani.“ Podle Dienstbiera je ale otázka, jaká bude jeho reálná politika. Buď se obklopí standardními politiky, a pak je zde jistá garance kontinuity. Stejně tak jsou prý nebezpečné náznaky u nás, „… ať již u našeho prezidenta či některých politiků, kteří chtějí obchodovat s Ruskem v různých smyslech toho slova. A proto podporují ukončení režimu sankcí, k čemuž není žádný důvod. Protože Rusko se chová stejně agresivně i na Ukrajině, protože tam je otevřená agrese i na Donbasu. Protože Rusové tvrdí, že tam jejich vojáci jsou na dovolené, že tam nejsou oficiálně, a to je směšné. To byli i mužíčci na Krymu, od kterých se Rusové distancovali, a pak je Putin vyznamenával, jak znamenitě tuto operaci provedli. Situace je tedy úplně jasná, a proto třeba já docela silně reaguji na naší politické scéně na toho, kdo zpochybňuje politiku vůči Rusku a sankcím.“ Ukrajina je naše! „Ruská politika vůči Ukrajině je průnik do vlivu. To je náš prostor, naše sféra. My tam budeme určovat, co se tam bude dít. My to nemůžeme díky naší historické zkušenosti vůbec akceptovat, protože my jsme také v té sféře vlivu Ruska. Proto je třeba držet zásadní postoj vůči Ukrajině právě proto, aby to Rusové nezkoušeli dál. V momentě, kdy by zaútočili na jakýkoliv stát EU a NATO, tak jej musíme začít bránit. Kdybychom nezačali, můžeme dopadnout úplně stejně, takže kde je ta hranice. Ruská imperiální politika má ambici obnovit svůj vliv v celém prostoru, jako jej měly v minulosti. A tomu nemůžeme ustoupit. Proto je tu symbolická reakce, že se tam posílají jednotky, posiluje se vojenská přítomnost v pobaltských zemích. Což nejsou jednotky, které by byly schopny čelit nějakému prvnímu útoku. To je symbolické vyjádření spojenectví. Doufejme, že k tomu nedojde, protože to by bylo docela zničující pro všechny,“ konstatoval Dienstbier. Nikáb je vlastně babičkovský šátek Další dotaz ve více než půldruhahodinové diskusi se týkal nošení burek, nikábu, uznávání jiného náboženství. „Hranice se hledá poměrně těžko,“ uvedl Dienstbier a pokračoval: „Co se týká zahalování, je třeba, aby byla jasná identita osoby, která je zahalena, tedy kdo se pohybuje ve veřejném prostoru. Na druhou stranu přehánět ty zákazy může mít někdy i opačný efekt. Třeba spor ve Francii o těch speciálních plavkách, zahalujících skoro celé tělo. Argument proti tomu zákazu byl, že pro ty ženy, co získají emancipaci, je lepší je nechat chodit na pláž v burkinách, než je nechat zavřené doma, kde nad nimi může mít muž, který vyznává tyto principy, totální kontrolu. Dát jim možnost, aby šly do veřejného prostoru, tak pomůže k integraci do společnosti. Když budou na pláž chodit, tak uvidí, že je možnost volit mezi různými životními přístupy. Když je všechny necháte zavřené doma v jejich prostředí, které může být hodně konzervativní, nepochybně žádné integrace nedosáhnete.“ „To byla součást i té debaty u naprosto šílené kauzy vršovické zdravotnické školy v Praze,“ uvedl k hodně medializovanému případu Dienstbier. „Celá podstata toho problému se ani nediskutovala, protože v době, kdy to začalo, kancelář veřejného ochránce to nemohla ani sdělit, protože to byla řešená kauza. Tam nejde o hygienu ve zdravotnickém zařízení, kde by se nosil předepsaný oděv. Tam vůbec nešlo o nějakou praxi. Ta žena chodila do školy v hidžru, což je šátek, který nezakrývá tvář. Takový ten babičkovský šátek, který ještě pamatuji z dětství, které nosily všechny vdané ženy na vesnici.“ Žena, která sem prý přišla, byla tady bez rodiny. "Myslím, že měla dítě, ale bez jakýchkoliv dalších rodinných vazeb. Byla bez formálního vzdělání a starala se o ni jedna nezisková organizace. Když diskutovali, čím by se mohla živit, aby zapadla do společnosti, tak odpovídalo to, aby pečovala o jiné lidi. Proto pro ni vymysleli zdravotní školu.“ Podle Dienstbiera tím, že ředitelka trvala na dodržení školního řádu, který zakazoval pokrývku hlavy, dotyčná mladá žena nedokončila vzdělání, nebude pokračovat v profesní dráze. „Ona tady nebyla v žádném uzavřeném islamistickém prostředí, dva roky tu chodila a možná by ten hidžáb odložila sama. Ona prostě přišla z prostředí, kde bylo společensky, ne nábožensky nemyslitelné, aby vyšla do společnosti bez pokrývky hlavy. Kdyby normálně otevřeně tady ve společnosti žila, tak by možná jej sama odložila, měla by nějakou kvalifikaci, byla by ve zdravotnickém zařízení jako sestra, pečovala by o nemocné lidi a byla by v normální situaci.“ Z druhé strany. může být námitka, že i to zahalování nemusí být vždy dobrovolné, že nejde o svobodné rozhodnutí. „Na to není jednoduchá odpověď, ale plošný, striktní zákaz může někdy v tomto směru nadělat více škody,“ uzavřel diskusi o „zdrávce“ Dienstbier. Pár ghett, milion německých muslimů a povedená integrace v Británii „Když lidi zaženete do kouta, do nějakého ghetta, tím vytváříte nebezpečnou situaci. Integrace lidí z jiných kultur, z jiného náboženství, je trochu jiná ve Francii, kde trošku mají problém s těmi ghetty. Jinak je to v Německu. Přestože tam také registrují několik tisíc potenciálně nebezpečných radikálů, ovšem při milionové populaci muslimů, především Turků. Pokud někdo z vás byl dříve v německých velkoměstech, ví, že je tam nábožensky společnost velmi pestrá.“ Podle Dienstbiera nebylo nebezpečné jít po ulici v částech Berlína, kde je větší podíl tureckých přistěhovalců. „Ten pocit jsem nikdy neměl a byl jsem v řadě německých měst a nebezpečno mně to tam nikdy nepřišlo. Nebezpečí se mnohem více zdůrazňuje u nás než v samotném Německu. Stejně tak když jsem mluvil s britskými poslanci o situaci v některých britských městech, tak když jsem jim popisoval, jak se o tom tady referuje, oni říkali, že je to přehnané. Že v naprosté většině je tam integrace také povedená. To neznamená, že tam nemají pár šílenců. Takže prostý zákaz nošení šátků nemusí mít smysl a může tu situaci v některých případech i zhoršit. To, co se má postihovat, jsou projevy netolerance, radikalismu, hlásání násilí a je úplně jedno, kdo je hlásá. A to i v trestněprávní rovině. Selektivně trestat toho, kdo chce tu nenávist šířit, a ne nikomu předepsat, jaké oblečení bude nosit. Jak to zakážete? Nidžáb ano, český šátek ne? Pokud si jej nějaká žena vezme, jak to budete rozlišovat. Co je ještě projev nějaké víry nebo radikalismu nebo jde o nějakou módní záležitost,“ odpověděl poměrně obsáhle Dienstbier. Následoval dotaz dívky – názor na Michala Horáčka coby prezidenta. „Někdo jiný než Zeman!“ Jiří Dienstbier reagoval: „Mně připadá úplně kdokoliv vhodnější, i Michal Horáček. Začátky jeho oficiální kandidatury mi úplně přesvědčivé nepřišly. Ale neměl bych problém si představit, že by byl prezidentem ČR. Umím si představit nějaké zajímavější kandidáty, další lidi, které bych neměl problém respektovat a nepoškozovali by ČR, neštěpili by českou společnost, nešířili by nenávist, neuráželi by, aniž by se za to byli schopni omluvit a nevypadali by jako šašci navenek v zahraničí,“ uvedl na účet prezidenta Miloše Zemana Dienstbier. „Vy už neplánujete kandidaturu?“ podotkla studentka. „Už moc neplánuji. Když jsem kandidoval posledně, tak jsem měl větší podporu veřejnosti a v sociální demokracii. Zkoušet to, to nemá moc cenu… Neříkám, že nikdy a za žádnou cenu, ale pravděpodobně ta možnost už nepřijde, ta nepřichází tak často, ale v tuto chvíli nepřijde téměř jistě,“ uvedl posmutněný Dienstbier. „Co budete dělat dál?“ ptala se studentka dosluhujícího ministra, který je ve funkci již jen pár dní. „Já to mám velmi jednoduché, jsem senátor a mám čtyři roky před sebou,“ odvětil vesele. „Takže já se přesunu těch 300, 400 metrů do své senátorské kanceláře. To znamená, že pokud si někteří mysleli, že se mne zbaví, tak opomenuli tento fakt. Pro mě je senátorský mandát dostatečná politická platforma pro to, abych mohl prosazovat věci, o kterých jsem přesvědčen, že jsou správné. Budu využívat tohoto prostoru, který mi samozřejmě zůstává. Z toho mě ty čtyři roky nikdo nemůže odvolat,“ uvedl s jiskrou v oku a potutelným úsměvem. Za hranou byli Masaryk, Havel a hlavně Klaus. Zeman? Extrém! Poslední dotaz byl na přímou volbu prezidenta. „Obecně jsem pro prvky přímé demokracie v systému. Nemyslím si, že máme změnit parlamentní formu republiky a přejít na systém přímé demokracie. To rozhodně ne, ale některé prvky ano. Je otázka, jestli hodnotit tu přímou volbu jenom podle výsledku té první, zatím jediné, protože zneužívání funkce prezidenta, to má u nás docela tradici,“ překvapil přítomné Dienstbier. „I ti, kteří mají historicky respekt, tak skoro všichni demokratičtí prezidenti se pokusili jít na hranu, když ne za hranu oficiálních pravomocí. I třeba Tomáš Garrigue Masaryk používal mnohem vyššího vlivu na politickou scénu, než vyplývalo z prezidentských pravomocí. Nepochybně i Václav Havel někdy šel za hranu. Ale pořád to ještě bylo v nějaké míře, která byla smysluplná. I Václav Klaus, nepřímo zvolený prezident, šel z mého hlediska až tak za hranu, že jsem byl dokonce iniciátorem ústavní žaloby na Václava Klause.“ To podle Jiřího Dienstbiera ukazuje, že i když je prezident zvolen nepřímo, není garancí, že tyto hranice nepřekročí. „Nutně není nikde psáno, že přímo volený prezident by měl mít větší pravomoci. Já jsem dokonce tvrdil, že v rámci vyvážených systémů by je měl mít nižší. Ne po prezidentské volbě, ale v době, kdy jsme v parlamentu diskutovali novelu, která přímou volbu zaváděla. Vždy je to nejenom o způsobu, ale o tom, jak ta osoba, která je do funkce zvolena, respektuje určitá pravidla hry. Dnes je to extrém, ale Miloš Zeman by se toho stejně, i kdyby byl zvolen nepřímo, možná ne tak úplně v první, ale rozhodně ve druhém volebním období, pustil. Stejně jako Václav Klaus, kdy omilostnil lidi z bysnysového prostředí, na které byl napojen,“ ukončil svou „kanonádu“ na besedě pro studenty ZČU v Plzni senátor a dosluhující ministr Jiří Dienstbier.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,084	V USA vyloučili možnost výměny Savčenkové za Buta a Jarošenka Washington neuvažuje o možnosti výměny ukrajinské vojačky Naděždy Savčenkové odsouzené v Rusku za vraždu žurnalistů za občany Ruska Viktora Buta a Konstantina Jarošenka, řekl RIA Novosti tiskový sekretář velvyslanectví USA v Rusku William Stevens. „Ne, o této možnosti neuvažujeme", řekl jako odpověď na prosbu okomentovat informace o tom, že Moskva a Washington v daném okamžiku jednají o možnosti výměny Savčenkové za Buta a Jarošenka. Ruský soud odsoudil 22. března Naděždu Savčenkovou na 22 let v kolonii běžného režimu za vraždu ruských žurnalistů na Donbasu a za nezákonné překročení hranice.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,247	Údajně „neviditelná“ francouzská fregata s technologií stealth se nedokázala skrýt před ruskými radary Francouzská fregata La Fayette, postavená s použitím technologie stealth, se nedokázala skrýt před radary Černomořské flotily: ty zahájily doprovod lodi již cestou do Černého moře v průlivu Bospor, sdělil v pondělí RIA Novosti zdroj z krymských vojenských struktur. Uvádělo se dříve, že raketová „neviditelná fregata" francouzské vojenské flotily třídy La Fayette vplula do vod Černého moře. Zdroj agentury řekl, že nehledě na technologii stealth, obtížnou zjistitelnost, registrují ruské radary lodě podobné třídy na vzdálenosti stovek kilometrů. „Široce reklamovaná technologie stealth selhala před ruským radioelektronickým průmyslem. Fregata La Fayette se ještě v Bosporu „projevila" na monitorech radiotechnických služeb Černomořské flotily," zdůraznil zdroj. Dodal, že se v danou chvíli pohybuje francouzská vojenská loď s ruským radiolektronickým doprovodem, navíc ji sleduje „jedna ruská hlídková loď." Zdroj RIA Novosti poznamenal, že francouzská fregata směřuje do východní části Černého moře, zřejmě ke gruzínskému pobřeží. „Na Černém moři nám La Fayette nikam neuteče. Budeme ji vidět až do zakotvení v přístavu," řekl.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,808	Zacharovová vyčetla skupině prezidenta Obamy, že chtějí „naposledy uškodit“ Moskva doufá, že nová kancelář Bílého domu bude více cenit vztahy s Ruskem, než odcházející skupina, řekla na briefingu oficiální mluvčí ruského MZV Maria Zacharovová. Nazvala Obamovu kancelář „ničitelem, prostě terminátorem" rusko-amerických vztahů. Během prezidentování Obamy se vztahy mezi Moskvou a Washingtonem značně zhoršily: USA přijaly tzv. Zákon Magnitského, zavedly proti Rusku sankce kvůli událostem na Ukrajině a stále rozšiřovaly sankční seznam, chtěly zavést další sankce v souvislosti se situací v Sýrii. Zvolený prezident USA Donald Trump během předvolební kampaně nejednou říkal, že by bylo dobré, kdyby se USA a Rusko usmířily, a řekl, že počítá s „velmi, velmi dobrými vztahy s Putinem a s Ruskem".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,629	Vrtulníky Ruska představí dvě koncepce rychlostního vrtulníku pro Ministerstvo obrany RF Holding Vrtulníky Ruska v roce 2018 představí ruskému ministerstvu obrany dvě koncepce perspektivního rychlostního vrtulníku, ze kterých si úřad vybere projekt pro další vývoj, oznámil novinářům generální ředitel společnosti Andrej Boginskij na leteckém salonu Dubai Airshow 2017. Zástupce generálního ředitele holdingu Andrej Šibitov dříve novinářům oznámil, že v červnu 2016 by perspektivní ruský vrtulník měl uskutečnit první let rychlostí 400-450 kilometrů za hodinu. V březnu 2017 Boginskij RIA Novosti vysvětlil, že práce na tomto stroji se nachází ve fázi skici technického projektu. Dnes je maximální rychlost moderních vrtulníků, typu útočných Mi-28N Noční lovec, omezena asi 300 km/h.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,198	Média Česka, Polska a SRN zaujímají přední místa v počtu protiruských článků Nejvíce protiruských publikací v zahraničních médiích v roce 2015 bylo evidováno v Česku, v Polsku a v SRN, řekl náčelník sektoru problémů regionální bezpečnosti Ruského institutu strategických výzkumů (RISV) Igor Nikolajčuk. „První místa v tomto hodnocení zaujímají Česko, Polsko, Německo, Ukrajina a USA", řekl, když uváděl v MIA Rossija Segodnia (Rusko dnes) referát RISV Zahraniční média v roce 2015 — antiruský vektor". Podle jeho slov se trojice vedoucích za posledních několik let nezměnila. Náměstek ředitele RISV, vedoucí Střediska evropsko-atlantických a obranných výzkumů Grigorij Tiščenko vyjádřil názor, že se Rusku daří úspěšně odporovat informační kampani západních zemí. „Informační válka získala nové formy a je možné s určitostí říci, že se zostřila", řekl. „Máme-li říci, že jsme vyhráli nebo nevyhráli, můžeme vzít jako příklad právě Sýrii. Domnívám se, že jsme vyhráli, je to naše vítězství", zdůraznil Tiščenko.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
7,378	Ruští letci se vrátili domů ze Sýrie: záběry z uvítání První skupina letadel Su-34, jež se zúčastnila operace v Sýrii, přistála v úterý na letecké základně u Voroněže. Před přistáním letadla vykonala přehlídkový let nad letištěm v malé výšce a pak rozřazení. Na ceremonii slavnostního uvítání letců přišel do Voroněže vrchní velitel Vzdušných a kosmických sil Ruska, generálplukovník Viktor Bondarev. Na letiště přišli také ženy, děti, příbuzní a blízcí pilotů. Několik set lidí, včetně dětí různého věku, vítalo letce s vlajkami, kyticemi a nafukovacími balónky. V pondělí nařídil prezident Vladimir Putin zahájit od 15. března odsun hlavní části skupiny Vzdušných a kosmických sil RF ze Sýrie.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,031	Bašár Asad pronesl zásadní slova k Sýrii, Rusku i některým západním zemím. A nejen to Syrský prezident Bašár Asad poskytl exkluzivní rozhovor zpravodajské agentuře Sputniknews.com, ve kterém označil ruské síly za „posílení stability a bezpečnosti“ Sýrie. Na základě dlouholetých vztahů a vzájemného porozumění si totiž země pomáhají. „Ruské vojenské základny v Sýrii nejsou okupací, upevňují stabilitu a bezpečnost,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik syrský prezident Bašár Asad. Základem vztahů mezi Ruskem a Sýrií je podle něj hlavně důvěra a společné zásady a ruskou vojenskou přítomnost vnímá jako „posílení přátelství a styků, je to posílení stability a bezpečnosti“. Sýrie totiž podle jeho slov ruskou vojenskou přítomnost potřebuje, je totiž nutné zabezpečit zemi vůči hrozbě terorismu, což je dlouhý proces, který samy syrské jednotky nezvládnou. „Proces boje s terorismem není ničím rychlým nebo pomíjivým. Terorismus se v tomto regionu šířil celá desetiletí a bude trvat dlouho, než se ho podaří vymýtit,“ řekl Asad. „To na jedné straně; a na druhé straně jsou tyhle (základny) spojeny nejen s bojem proti terorismu, ale i s celkovou mezinárodní situací. K naší velké lítosti Západ po celou studenou válku, ale i po ní, a dokonce ani dnes svou politiku nezměnil: touží po hegemonii při přijímání mezinárodních rozhodnutí a OSN bohužel nedokázala splnit svou roli ochránce míru ve světě, a to dokonce ani nyní, aby znovu získala zpět svůj pravý status,“ podotkl Asad s tím, že ruské základny v Sýrii jsou „nezbytné pro mezinárodní rovnováhu ve světě“. Zároveň zmínil, že jiné vojenské základny na území Sýrie nechce. Uvedl také, že na současných mírových jednáních se zatím nic opravdového nedomluvilo, pouze se stanovily zásady, kterých se jejich účastníci budou držet, i to je však velmi důležité a podstatné. Jedno z diskutovaných řešení, kterým by měla být federalizace Sýrie, však označil za rámcově nemožné z mnoha důvodů. Geografických, sociologických a mnohých dalších, dodal však, že pokud si to bude lid přát, bude s tím vláda souhlasit. Obnova Sýrie, ve které válka napáchala škody za odhadem 200 miliard dolarů, bude však na pořadu dne až po uzavření mírových jednání. A v tom Sýrie spoléhá na Rusko, Čínu a Írán, a to i za předpokladu, že se na ní bude chtít podílet i Západ. Jeho první volbou však nebude. „Domnívám se ale, že mnohé země, které byly proti Sýrii, mám v první řadě na mysli západní země, se pokusí poslat své společnosti, aby se zapojily do tohoto procesu. My v Sýrii ale nepochybujeme o tom, že se v první řadě obrátíme na spřátelené země,“ řekl Asad s tím, že stejný názor bude mít většina veřejnosti. „Terorismus, to je ten skutečný problém. Musíme proti němu bojovat na mezinárodní úrovni, protože terorismus se netýká jen Sýrie. Terorismus existuje i v Iráku. A bezprostředně je podporován Tureckem. Bezprostředně ho podporuje vládnoucí královská rodina Saúdské Arábie a kromě toho i část evropských států, hlavně Francie a Velká Británie,“ řekl Asad s tím, že zbylé země jen nečinně přihlížejí. Vyjádřil se také, že k migraci ze Sýrie přispívají i ekonomické sankce Západu a jejich zrušení by možná vedlo ke snížení migračního toku. „Příčina emigrace – to není pouze terorismus a bezpečnostní situace. Je to i blokáda, sankce zavedené proti Sýrii. Mnoho lidí opustilo bezpečné oblasti, v kterých není terorismus, kvůli životní úrovni,“ řekl Asad s tím, že si nemohli pořídit ani základní věci k přežití.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	0
5,613	Zdroj: Fronta an-Nusra opustila pozice nedaleko od Idlibu Ozbrojenci organizace Fronta an-Nusrá (zakázaná v RF) opustili své pozice na jih od Idlibu po útocích ruského letectva a syrského letectva, informoval agenturu Sputnik vlastní zdroj. V noci na 27. února damašského času (01.00 msk) v Sýrii oficiálně vstoupil v platnost režim zastavení palby. Dohody o příměří bylo dosaženo 22. února během konzultací Ruska a USA. Tato dohoda se ovšem nevztahuje na organizace zakázané v Rusku Islámský stát a Frontu an-Nusra a další organizace, které byly označeny za teroristické rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,884	Soud potvrdil přípustnost vydání Nikulina do USA kvůli hackerství Pražský vrchní soud dnes potvrdil přípustnost vydání Rusa Jevgenije Nikulina do Spojených států. USA muže viní z hackerství. O jeho extradici usiluje také Moskva, kam je vydání podle dřívějšího soudního rozhodnutí rovněž možné. Konečné slovo bude mít český ministr spravedlnosti, který může rozhodnout i o tom, že Nikulina nevydá nikam. „Účelem řízení o vydání není hodnotit důkazy v tom směru, zda se vyžádaný (Nikulin) skutečně dopustil trestné činnosti,“ upozornil předseda soudního senátu Karel Šemík. Podle něj nejsou dány žádné důvody pro nepřípustnost Nikulinova vydání do Spojených států. Třicetiletého Rusa zadržela loni v říjnu česká policie na základě amerického zatykače. USA Nikulina viní z devíti různých skutků z let 2012 až 2013, mimo jiné z útoku na profesní síť Linkedin. Soudce dnes shrnul, že údajné skutky jsou trestné i podle českého práva a že nejde o činy, které by měly politickou povahu – jejich motivem byl zisk. Zmínil i velký rozsah údajné trestné činnosti a vysokou výši škody, kterou Nikulin podle USA způsobil. Moskva už dříve uvedla, že udělá vše pro to, aby vydání do USA zabránila. O Nikulinovu extradici Rusko požádalo ve stejný den jako Spojené státy, a to na základě zatykače kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun. V USA Nikulinovi hrozí vyšší trest, podle jeho právníka po sečtení sazeb za jednotlivé skutky až 54 let. Státní zástupkyně se oproti tomu domnívá, že by tam mohl dostat maximálně 12 až 14 let odnětí svobody, s čímž se po doplnění dokazování dokumenty zaslanými z USA ztotožnil i soud. Uvedl, že tresty za jednotlivé činy se ve Spojených státech obvykle vykonávají souběžně, ne po sobě. V Česku by Rusovi hrozilo nanejvýš desetileté vězení. Pokud bude mít ministr pochybnosti o správnosti pravomocného rozhodnutí soudu, může požádat Nejvyšší soud o přezkum. : Psali jsme: : : : : Jan Campbell: O čem se píše, ale málo (10) : : : : Aleš Rozehnal: Ministr Pelikán zřejmě vyjednáváním s Fajádem porušil zákon : : : : Pardubická nemocnice: Dětské chirurgii se vrátilo kouzlo. Získala novou výzdobu : : : : Olomouc: Strom rozzářil náměstí, začaly vánoční trhy	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,619	Ve Finsku vzali Rusce dvanáctiletou dceru, sdělil ochránce lidských práv Pracovníci sociální služby vzali dvanáctiletou dceru ruské občance žijící ve Finsku, sdělil novinářům ochránce lidských práv Johan Bäckman. Podle jeho slov, Ruska žije ve Finsku s manželem Finem v městě Rakula. „Mají dvě dcery, devítiletou a dvanáctiletou. Žádný rodinný konflikt není. Starší dceru vzali bez oznámení ze školy koncem října a již předali adoptivním rodičům, protože ji matka údajně „plácla tričkem," praví se v zprávě ochránce lidských práv. Případy odebrání dětí Rusům finskými sociálními službami se stávají pravidelně. Předtím vzbudil velký ohlas případ Rusky Anastasie Zavgorodné, které zaměstnanci sociální služby odebrali čtyři děti kvůli podezření z násilí vůči nim. V roce 2015 informoval Pavel Astachov, tehdejší dětský ombudsman, že v důsledku aktivit finských sociálních služeb přišlo o děti více než 50 ruských matek. Dnes je jich ještě víc.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
5,098	Britské MZV potvrdilo svůj nesmlouvavý postoj v otázce sankcí vůči Rusku Britský ministr zahraničních věcí Philip Hammond prohlásil, že Londýn nehodlá ustoupit od svého kategorického postoje v otázce sankcí vůči Rusku, a vyzval, aby „vrátilo Krym“. Proti Ruské federaci byly vyhlášeny tři balíčky sankcí Evropské unie. Jako první byly zavedeny individuální sankce proti občanům RF a Ukrajiny, kteří jsou podle Evropské unie zodpovědní za podlomení územní celistvosti Ukrajiny, tyto sankce byly 10. března prodlouženy do 15. září roku 2016. Sektorální omezující opatření proti Rusku, tak zvané ekonomické sankce, platí do 31. července roku 2016 a sankce proti Krymu — do 23. června 2016. Hammond znovu označil akce Ruska za „agresi". „A tváří v tvář této agresi musíme být jednotní při ochraně našich hodnot", řekl britský ministr a vyzval Rusko, aby „vrátilo Krym".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
968	Publicistka: Kdo pomůže Kurdům, aby se z Afrínu stalo pro Erdogana to, co pro Hitlera Stalingrad? „Kurdský Jindires je Guernicou dnešních dnů,“ srovnává překladatelka a publicistka Jana Maříková letošní boje v kurdské provincii Afrín s občanskou válkou ve Španělsku, která bezprostředně předcházela 2. světové válce. V sobotu 10. března večer se jednotky turecké armády posílené o čerstvé džihádisty z Al-Káidy a bývalého Islámského státu (IS) dostaly na vzdálenost pouhých 2 km od města Afrín, které je metropolí stejnojmenné kurdské provincie na severu Sýrie. Podle Kerema Schambergera, který se v posledních dnech přesunul do blízkosti míst bojů, jsou vesnice a předměstí kolem Afrínu nepřetržitě bombardovány tureckými bojovými letadly a tanky. „Pokud OSN a mezinárodní síly nezasáhnou okamžitě, civilní masakr je nevyhnutelný,“ řekl jeden z vedoucích představitelů kurdských obcí v Německu Ali Ertan Toprak. Kurdská zastřešující organizace KCDK-E, která působí po celé Evropě, vyzývá v této kritické fázi lidi, kteří cítí s osudem Kurdů v Afrínu, aby vyšli do ulic a přitáhli konečně pozornost evropské veřejnosti a politiků k situaci v Afrínu. Město Afrín se čím dál více podobá sovětskému Stalingradu koncem roku 1942. Turecká armáda podporovaná džihádisty, kteří k ní přeběhli z teroristické organizace IS, třetí měsíc město systematicky bombarduje letecky i těžkým dělostřelectvem. Útočí na město plošně. Nikoli na vojenské cíle, ale kobercovou metodou. Podle dnešního platného stavu Ženevských konvencí o pravidlech vedení války jde o válečný zločin. Stejnou taktiku použila nacistická 6. armáda vedená u Stalingradu pozdějším polním maršálem Fridrichem Paulusem. Než se odvážila do města vstoupit, tak jej proměnila v hromadu trosek. Mluvčí kurdské samosprávy Afrínu Asya Abdullah v rozhovoru pro TV stanici ANF uvedla, že Kurdové odmítají opustit své domovy. „Neodejdeme. Nemáme kam. Toto je naše země a náš domov a budeme o něj bojovat,“ prohlásila Abdullah. V nejbližších dnech tedy bohužel lze očekávat krvavou bitvu o město. Ve stylu Stalingradu. Minulý týden se mezi útočícími Turky a džihádisty na jedné straně a bránícími se Kurdy na druhé straně odehrávaly nejtěžší boje u města Jindires. Jde o klíčový komunikační uzel, kterým Kurdové dodávali do Afrínu potraviny, vodu, léky, munici a posily. Přes toto místo byli také z obleženého města evakuováni těžce ranění, které není možno na místě léčit. I současný osud tohoto donedávna třináctisícového města má svoji historickou paralelu. Je jí baskické město Guernica. V rámci občanské války ve Španělsku je v roce 1937 vybombardovala letadla Legie Kondor nacistické Luftwaffe, která bojovala po boku fašistického diktátora Francisca Franca proti republikánům. V den konání trhu. Dva dny na to Guernicu obsadily falangistické oddíly generála Franca. Na motivy hrůz historicky prvního leteckého útoku na civilisty, který v podstatě předznamenal osud mnoha měst – včetně německých – během 2. světové války, namaloval slavný španělský malíř Pablo Picasso světově proslulý obraz. Opět německé zbraně Jindires připomíná Guernicu a španělskou občanskou válku hned několik faktory. Jako tehdy na Basky, tak dnes na Kurdy dopadají německé letecké bomby a těžké dělostřelecké granáty. Na vojáky i civilisty bez rozlišení. Tureckou armádu zbraněmi a municí zásobují německé zbrojní firmy. Stejně jako fašistické oddíly generála Franca, které svrhly legální demokratickou vládu ve Španělsku. Opakovaně bylo prokázáno, že přes Turecko se zbraně a munice západní provenience dostávaly do rukou džihádistických teroristů z IS. Bohužel včetně zbraní, které pocházely ze skladů Armády ČR. V Německu ani u nás za to nikdo nikdy nebyl policejně vyšetřován. Natož odsouzen. V pátek 9. března však německá policie na žádost Turecka provedla razie a zahájila vyšetřování dvou německých firem, které jsou Turky podezírány ze spolupráce s dříve legální a dnes zakázanou politickou stranou Kurdská strana pracujících (PKK). Interbrigadisté tehdy a dnes Po boku španělských demokratů bojovali a umírali v občanské válce zahraniční dobrovolníci – interbrigadisté. Včetně asi dvou tisíc Čechoslováků, kteří věděli, že u Madridu a Barcelony se bojovalo i za Prahu. Řada interbrigadistů z Francie a dalších zemí a jejich rodin za to doma čelila policejní perzekuci. Když demokraté občanskou válku prohráli, tak interbrigadisté, kterým se podařilo se stáhnout do Francie, byli v zemi galského kohouta internováni. Včetně Francouzů, kteří byli postaveni před vojenské soudy a hrozilo jim mnoho let žaláře za službu v cizí armádě. Z internačních táborů se dostali poté, kdy nacisté, kteří podporovali v občanské válce Franca, zahájili 2. světovou válku útokem na Polsko. Tou dobou už Československo neexistovalo. Na území Čech a Moravy nacisté vyhlásili Protektorát, stanné právo a nastalo odvážení nepohodlných lidí do koncentračních táborů. I na Francii krátce nato došlo. Německý blitzkrieg se přes Holandsko a Belgii převalil do Francie. V tu chvíli byli čeští interbrigadisté z internace propuštěni a zařazeni v rámci Cizinecké legie do francouzské armády. Po porážce Francouzů přešli k Britům nebo do SSSR. Později se mnoho z nich vyznamenalo v letecké bitvě o Británii a v pozemních bitvách u Tobruku, El Alameinu, nebo u Charkova či Sokolova. Někteří se dokázali přes bitvu v Dukelském průsmyku probít až domů do vlasti. Ti, co vidí do budoucna I dnes v řadách kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) bojují a umírají dobrovolníci z různých zemí světa. 24. února padl kromě dalších „interbrigadistů“ při obraně Jindires Hauknur Hilmarsson – jeden z lídrů islandské nenásilné demokratické „revoluce“ z roku 2008. Když došlo k finanční krizi v roce 2008 a krachu islandských bank, tehdejší vláda premiéra Geira Haarda zkrachovalé banky zestátnila. Na nátlak EU převzala státní záruky za vklady evropských firem v těchto bankách. Vyhlásila program úsporných opatření, který by drasticky postihl domácí obyvatelstvo. Hilmarrson spolu se skupinou aktivistů sebral pod petici žádající vyhlášení referenda 56 tisíc podpisů. V referendu byl 93 % hlasů odmítnut „úsporný plán“ podobný tomu, který byl aplikován pod tlakem EU v Řecku. Vláda rezignovala a byly vyhlášeny nové volby. Před volbami odstupující vláda ještě stihla podat přihlášku do EU. Z voleb vzešlá vláda premiérky Jóhanny Sigurð iniciovala rozsáhlé policejní vyšetřování příčin bankovního krachu. Vyšetřováni byli jak bývalý premiér Geir Haarde a šéf centrální islandské banky David Oddsson, tak i šéfové zkrachovalých bank. Za podvody na finančním trhu byli k mnoha letům vězení odsouzeni šéfové dvou největších islandských bank Sigurjón Arnason a Ivara Gudjonsson a řada „menších ryb“. Šlo o jediný případ na Západě, kdy byli potrestáni vězením a propadnutím majetku někteří z „banksterů“, kteří způsobili celosvětovou hospodářskou krizi. Několik let trvající nátlak Velké Británie, Holandska, Německa a Itálie, aby Island zaplatil 5 miliard eur firmám z EU, které „investovaly“ přes islandské banky do pochybných cenných papírů, nakonec způsobil, že v roce 2015 Islanďané v referendu odhlasovali stažení své přihlášky do EU. Dnes je Island znovu prosperující ekonomikou. Na rozdíl od Řecka, které se diktátu EU podvolilo a po sérii drastických úsporných opatření je ještě zadluženější než před krizí a ještě bylo okradeno o majetek, který privatizovaly německé firmy. Postup Islanďanů ocenil i nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, který při hodnocení řešení finanční krize z roku 2008 prohlásil: „To, co udělal Island, je správně. Bylo by špatně zatěžovat budoucí generace chybami finančního systému.“ Jeden z u nás neznámých, ale ve světě proslulých islandských národních hrdinů, kteří zachránili svoji zemi před vydrancováním „finančními žraloky“ z EU, i později prokázal, že „vidí dopředu“. Erdogan jako reinkarnace Hitlera Stejně jako českoslovenští interbrigadisté v letech 1936-1939 letos odešel bojovat do Afrínu proti agresi turecké armády, kterou nařídil obdivovatel nacistického vůdce Adolfa Hitlera turecký prezident Recep Erdogan. Život Hauknura Hilmarssona tam však ve 32 letech bohužel skončil. Není však jediný. Z Islandu, Švýcarska, Belgie, Německa, Francie odešli napadeným Kurdům na pomoc tisíce lidí, kteří stejně jako před 2. světovou válkou interbrigadisté vidí nebezpečí, které představuje Erdoganův režim v Turecku. A chápou, že dnes se bojuje u Afrínu, a obrazně řečeno „zítra“ to může být Bělehrad, Budapešť či Vídeň. Tam všude už v minulosti řádily turecké vojenské jednotky. Ve 13. až 17. století. A protože s jídlem roste chuť, tak minulý týden začaly vojenské lodě turecké armády provádět námořní blokádu řecké části Kypru. Tedy členské země EU. A stejně jako v případě Kurdů zbytek evropských vlád mlčí. To je ta solidarita v rámci EU, kterou se nám dnes a denně eurokraté snaží natlouct do hlav. Část Evropanů – bohužel nikoli politiků v čele vlád – už o nebezpečnosti Erdoganovy diktatury přesvědčila migrační krize v roce 2015. Při ní Turecko vyslalo do EU přes 2 miliony migrantů, z nichž nemalá část dnes vraždí, znásilňuje, loupí, krade a dealuje drogy i v metropolích jako Berlín, Brusel či Paříž. Genocida ve stylu SS V městě Jindires Kurdové vzdorovali ručními zbraněmi tureckým tankům a bombardérům rovných 50 dnů. V sobotu večer Jindires po hrdinné obraně do posledního muže a poslední ženy padl. Turecká armáda následně postoupila údolím Kene Gewrké do hloubky 6 km do vnitrozemí provincie Afrín. Při postupu vraždila Kurdy – včetně civilistů. Na FB byla v noci na neděli zveřejněna videa, na nichž příslušníci turecké armády a IS popravují kulomety spoutané vesničany v dobytých vesnicích. Videa si točí sami tito váleční zločinci, kteří se jimi na internetu chlubí. Stejně postupovala za 2. světové války Einsatzkomanda SS na dobytých územích v dnešním Bělorusku, Ukrajině a Rusku. Kurdové v Afrínu se turecké a džihádistické invazi brání stejně statečně jako Sověti ve Stalingradu. Bojuje se o každý metr půdy, o každý pahorek či skálu. Muži i ženy z kurdských milicí YPG a YPJ zuřivě brání každý dům, stodolu či jiný objekt. Proti moderním letadlům a těžké obrněné technice německé a americké výroby bojují ručními zbraněmi. Městu Afrín poskytují určitou míru ochrany hory táhnoucí se od severu k západu a hory na jihovýchodě, které jsou pro těžkou techniku, jako jsou tanky, špatně prostupné. V těchto místech se Kurdům daří Turky a džihádisty zadržovat. Pomocí protitankových a protiletadlových řízených střel se jim podařilo zničit několik tanků, těžkých houfnic a sestřelit několik vrtulníků a letadel. Na pomoc afrínským Kurdům se do oblasti stahují i jednotky, které po boku západních spojenců a irácké armády bojovaly úspěšně proti irácké odnoži IS. A pomohly od džihádistů osvobodit řadu iráckých měst a vesnic. Po stažení kurdských jednotek z Iráku musela mezinárodní koalice vedená US Army a iráckou armádou v boji proti IS vyhlásit „operační přestávku“. Tak zdatnými spojenci v boji proti džihádistům Kurdové jsou. Kurdům však chybí letecké krytí proti bombardování. A potřebovali by nutně dělostřelectvo, aby mohli zastavit postup Turků a džihádistů ze severovýchodu a z jihovýchodu, který hrozí území bráněné Kurdy rozetnout na dvě části. Minulý týden se jim na pomoc vydali i vojáci syrské vládní armády. Během soboty však byli ve vzdálenosti asi 30 km od míst, kde Kurdové čelí nejhorší bojové situaci. A bohužel za členitými horami. Pešmergové v ohni dvou front Afrínským přispěchali na pomoc i Pešmergové, kteří po úspěšném referendu vyhlásili na severu Iráku nezávislý Kurdistán. Referendum proběhlo v souladu s iráckou ústavou, na jejíž tvorbě se pešmergští Kurdové podíleli. Zatím však tento stát není mezinárodně uznán. Ve čtvrtek 8. března se však Kurdové po zradě Rusů, kteří se z oblasti Afrínu vojensky stáhli den před tureckou agresí, dočkali dalšího nemilého překvapení. Po přerušení bojů proti IS v rámci mezinárodní koalice představitelé irácké armády začali jednat s tureckými generály o možnosti společného útoku na nezávislé Pešmergy. Světová islámská revoluce Podobně jako Hitler je Erdogan schopen se spojit s kýmkoli, když mu to přinese okamžitý vojenský prospěch. Stejně jako v případě Hitlera už se však jak Američané, tak i Rusové stihli přesvědčit, že pro Erdogana má dohoda s nemuslimem cenu „hajzlpapíru“. Šéf turecké zpravodajské služby MIT Hakan Fidan před časem vyhlásil, že Turecko začalo a povede novou světovou muslimskou revoluci. Sám Erdogan se rád svými blízkými nechává titulovat jako chalífa. Plné označení, které v arabštině zní „chalífat rasúl Alláh“ – náměstek posla Božího, má význam celosvětového vůdce muslimů. Chalífa měl v muslimském světě v minulosti podobné pravomoci, jaké má v rámci katolické církve papež, který se rovněž označuje za náměstka Kristova na zemi. Tedy duchovní vůdce. Papežové ve středověku byli vedle duchovní funkce i světskými pány řady území v Itálii. Stejně tak posledním uznávaným chalífou byl osmanský sultán Abdulahmecid II. Jeho funkce však byla zrušena po vyhlášení sekulární Turecké republiky Mustafou Kamalem řečeným Atatürk v roce 1923. Rok nato byl Abdulahmecid II. zavražděn v sultánském paláci Topkapi atentátníkem z arabského, pro muslimy posvátného města Mekky. Poslední chalífa Za chalífu se v roce 2014 prohlásil vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí, který byl v roce 2017 zabit při náletu ruských letadel Su-34 u města Rakká, jež bylo považováno za hlavní město Islámského státu. Od loňska Erdogan při veřejných vystoupeních rád odkazuje na Osmanskou říši. A rovněž mluví o budoucí světovládě islámu. Jím nastolený režim po nezdařeném vojenském převratu v roce 2016 odbourává sekulární prvky ze společnosti. V loňském roce prosazená nová turecká ústava prezidentskými pravomocemi nápadně připomíná uspořádání v Německu po požáru Reichstagu. Erdogan dokonce veřejně přiznal, že se při jejím psaní inspiroval Zmocňovacím zákonem, kterým Hitler uchopil v Německu diktátorské pravomoci. A které vedly k vyhlášení tzv. Norimberských rasových zákonů, podle nichž byl uskutečňován holocaust. Podle legend hojně rozšířených mezi muslimy má jednou přijít dvanáctý chalífa, který rozpoutá poslední džihád. Celosvětovou válku, v níž muslimové vyhladí všechny, kteří nevěří v Alláha a jeho proroka Mohameda. Pokud bychom samozvaného al-Bagdádího počítali mezi chalífy, tak by měl pořadové číslo 11. Pokud by za něj byl uznán i Erdogan, tak se jako nemuslimové máme opravdu nač „těšit“. V roce 2017 Erdogan vyhlásil seznam firem, které jsou podezřelé ze spolupráce s teroristickými organizacemi. Podle zvláštního zákona o boji proti terorismu takovou firmu může nechat zestátnit. Za teroristy Turecko nepovažuje IS, ale dříve legální a parlamentní Stranu kurdských pracujících (PKK). Na Erdoganově seznamu je několik set dceřiných firem západních nadnárodních gigantů. Pro výstrahu všem nechal Erdogan zestátnit továrnu na výrobu autobusů Mercedes. Místo toho, aby západ na Turecko uvalil embargo, jako se to po znárodnění v roce 1948 stalo Českolovensku, se Západ tureckého diktátora zalekl. Nyní dokonce hrozí zestátnění dvou německých firem v Německu – v Severním Porýní. Na základě žádosti Turků a německého zákona o trestní odpovědnosti firem, který vznikl podle nařízení z Bruselu. Těžko říci, čeho se kancléřka Merkelová bojí od Turků více. Jestli vypuštění další milionové vlny migrantů, nebo dalšího zestátňování poboček západních firem v Turecku. Faktem však je, že Západ vůči bezohlednému diktátorovi a nyní i válečnému zločinci Recepu Erdoganovi uplatňuje stejnou politiku appeasementu jako Francouzi a Britové vůči Hitlerovi, kterému v roce 1938 na mnichovské konferenci obětovali Českovensko. Po zbabělém stažení ruské vojenské základny z Afrínu den před tureckou agresí bohužel totéž platí i pro Rusko, které se v posledních letech zdálo být garantem postupného budování míru v mnoha oblastech. Otázkou je, kdo nyní může pomoci Kurdům. Obránci Afrínu a potenciálně i Pešmergové potřebují nutně ke svému přežití vyzbrojit moderními protitankovými a protileteckými zbraněmi a dostatkem munice. Při válce s IS Kurdové předvedli, že dobře vyzbrojení dokáží neuvěřitelné věci. Západní i východní koalice by bez jejich pomoci dosavadní vítězství proti IS nezískala. Západ i Rusové se však Erdoganem nechávají držet v šachu. Ať už kvůli ekonomickým zájmům, nebo proto, že si nechtějí Turecko vojensky znepřátelit. Kvůli tomu, že ovládá vstup do Černého moře. Rusové si navíc nechtějí znepřátelit ani Irák a Írán, jejichž vzdušný prostor využívají při přeletu na své základny v Sýrii. Zatím to vypadá, že Kurdy nechávají v „bažině“. I když pešmergští Kurdové loni podepsali s ruským Rosněftem dohody o společné těžbě ropy. A je to obrovský kontrakt, o který stál i Exxon Mobil, v němž dříve pracoval dnešní US ministr zahraničí Rex Tillerson. Zatím však Kurdům nepomáhají. Dva po staletí bité národy Jako spojenec Kurdů se nyní chová pouze Izrael, který v jejich prospěch intervenuje v Moskvě i Bruselu. Pokud by dodal, nebo zprostředkoval dodávky moderních zbraní, tak by se situace na frontě mohla rázem otočit. A Turci i džihádisté by mohli být vyhnáni zpět za turecké hranice. Možná by to ani nemusela být oficiální státní dodávka. Je známo, že izraelská tajná služba Mossad dokázala řadu let přes prostředníky zásobovat zbraněmi i municí obě strany irácko-íránské války. Izraeli totiž vyhovovalo, že se oba „perou“ vzájemně, a nemají chuť si to rozdat vojensky s ním. A co Čína? Tím, kdo změní situaci na bojišti, by mohla být i Čína. Čína již několik let plánuje a od roku 2015 buduje sítě obchodních cest napříč Asií a Evropou. Nazývá je Nová Hedvábná stezka. Její severní větev má vést přes Rusko a postsovětské státy. Na jižní trasu má být napojena také Indie a má vést přes Irán a Irák. Na první pohled se může zdát, že v jejím zájmu není vznik nezávislého Kurdistánu. Za místo, kde Kurdové tvoří národnostní většinu a kde by jednou Kurdistán mohl vniknout, lze považovat oblasti nacházející se na severu Sýrie, východě Turecka, severu Iráku a Íránu. Tedy v pásu, kde Čína plánuje část Nové Hedvábné stezky vybudovat. Je ovšem otázka, co je pro Čínu výhodné. Zda neustálý chaos, který v Iráku panuje od americké invaze, nebo jeho rozpad a vznik aspoň části Kurdistánu. Zvláště pokud by to byl spřátelený stát. A tím by se mohl stát právě za pomoci dodávek zbraní. Na Západě toho o čínské zbrojní výrobě není mnoho známo. Číňané se v této oblasti chovají dost tajnůstkářsky. Už však zveřejnili, že mají podobný stealth stíhací letoun, jako mají USA v F22 Raptor a Rusové Su57. Téměř všechny firmy světa už se stihly přesvědčit, že Čínané umějí cokoliv okopírovat a ve velkém to vyrábět. A že si s autorskými právy „hlavu nelámou“. Je tedy možné, že by Kurdům mohli dodat špičkové protitankové a protiletadlové systémy, které nutně potřebují, aby se Turkům ubránili. Opět by to nemuselo být oficiálně, ale třeba cestou Triád, což je čínská obdoba mafie, a jejich partnerů. Tyto metody Číňané používají k ovládnutí nerostného bohatství v Africe. Je tu však ještě jeden faktor, který by čínskou pomoc Kurdům mohl výrazně podpořit. V roce 2017 čínská státní ropná společnost CEFC kapitálově vstoupila do ruského Rosněftu. Společně pak ovládly největší indickou ropnou společnost ONGC. Čímž se z Rosněftu stal největší ropný gigant na světě, který těžbou předstihl i dosud největší americký Exxon. A Rosněft se dohodl s Pešmergy na společné těžbě v okolí Mosulu. Ropá má směřovat přes Rusko do Číny. Stavba ropovodu už letos byla zahájena. Modlitba za Afrín Doufám, že Kurdové agresory nakonec odrazí a svoji svobodu uhájí. Ať už jim v tom pomůže kdokoli. Doufám, že se nakonec někdo najde. Zatím se však nesmíme mlčky stydět. Musíme křičet, upozorňovat na válečné zločiny, usvědčovat naše politiky z pokrytectví. Hlavně nepřijmout jako fakt, že Kurdové nemají právo nejen na vlastní stát, ale ani na život. Je smutným osudem tzv. civilizovaného světa, že pláče nad minulými masakry a genocidami, ale proti současným nic nedělá.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
1,353	Selský rozum: Na Sibiři vymysleli, jak oteplovat dům těžbou bitcoinů Podnikatele z Irkutsku napadlo, jak se zabývat miningem kryptoměny a zároveň vyhřívat domy. Do roku 2020 plánují vybavení dvou tisíců kryptodomů.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,698	Hodný George Soros, oběť Hitlera, dal miliardy a miliardy na pomoc světu. Jiný pohled na neoblíbeného muže Maďarského miliardáře George Sorose žijícího v USA mnoho lidí nenávidí, ale mnoho lidí ho také oceňuje. Server britského deníku Independent čtenářům vysvětluje, čím si miliardář tuto nenávist na jedné straně a respekt na straně druhé vysloužil. Při vyslovení jména miliardáře George Sorose se nejednomu člověku zatemní mysl hněvem. Podle britského serveru tohoto muže nenávidí pravicoví radikálové, protože jim dlouhá léta kazí plány na ovládnutí světa. „Své výjimečné bohatství Soros využil k šíření liberálních hodnot po celém světě, což mu vyneslo nepřátelství krajní pravice,“ píše doslova Mike Harris v komentáři pro Independent. Pro pravicové radikály se tak Soros stal nepřítelem číslo jedna. O Sorosovi se po internetu šíří zvěsti, že sehrál svou roli v rozpoutávání uprchlické krize. Americký moderátor Alex Jones, jenž se netají sympatiemi k nově zvolenému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, o Sorosovi dokonce prohlásil, že „Soros stojí v pozadí muslimské snahy o převzetí moci na Západě“. Nechybějí ani další konspirační teorie, jejichž cílem je pošpinit a zničit člověka s čistými úmysly, bojujícího za liberální hodnoty, dodává autor. „Hackeři, o nichž se údajně soudí, že mají napojení na ruskou vládu, v srpnu ukradli a zveřejnili tisíce dokumentů ze Sorosovy nadace, čímž ohrozili mnoho statečných individuálních dárců,“ pokračuje v popisu útoků na George Sorose Harris. Celý text v angličtině najdete zde. Po pádu Berlínské zdi se přitom zdálo, že se společnost vydá jiným směrem. Lidé věřili, že na Západě potrvají dál svobodné liberálnědemokratické režimy, které přijmou za své i postkomunistické země. Soros podle serveru vydal 250 milionů dolarů na nové učebnice v ruském jazyce, které měly zdejším lidem vysvětlit, co to vlastně je demokracie, protože Rusové s ní neměli prakticky žádné zkušenosti a učili se jí od nuly. Dalších 250 milionů dolarů Soros vydal na stavbu nové univerzity v Budapešti. Dalších padesát milionů vydal na pomoc Bosně a 100 milionů dolarů poskytl Ruské federaci k tomu, aby místní akademici zůstali ve své zemi a pomohli své vlasti k opětovnému vzestupu. „Odhaduje se, že celkem vydal asi 11 miliard dolarů na podporu demokracie, LGBT komunity, na podporu uprchlíků a na obranu lidských práv,“ píše dál autor. V přepočtu jde asi o 286 miliard korun. „Jako soukromá osoba je vůbec nejštědřejším dárcem stavícím se na obranu demokracie,“ mohou se zájemci také dočíst. Co k tomu Sorose vlastně vedlo? Ve zkratce lze říci, že jako člověk, který přežil holocaust, usiluje o to, aby se podobná hrůza na světě už nikdy neopakovala. Věří, že nejlepší obranou proti běsům radikalismu představuje liberální demokracie. Proto ho podle Harrise nemají v lásce lidé jako ruský prezident Vladimir Putin, budoucí prezident USA Donald Trump i jejich příznivci, kteří jsou ochotni překroutit pravdu, využít polopravdu nebo otevřeně lhát, aby poškodili obraz tohoto miliardáře. Mike Harris má za to, že každý útok na Sorose je vlastně útokem na všechny liberálně smýšlející občany. Autor v této souvislosti přiznává, že pracoval na projektech, které Soros financoval, ale Harris v tom nevidí sebemenší problém. Naopak je na to hrdý, jelikož šlo např. o projekty posilující svobodu projevu ve Velké Británii.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,248	Víme, co marketingoví odborníci říkají o ruském dokumentu Prezident v hlavní roli s Vladimírem Putinem Televize Kinosvět nasadila na tři úterky, vždy ve 20.20 hodin jednotlivé díly ruského dokumentu Prezident, v němž je hlavní osobou Vladimír Putin. Film vznikl v roce 2015 a zachycuje politický i běžný život Vladimíra Putina ve funkci prezidenta a premiéra od srpna 1999 do roku 2015. A nejen to. Putin se v něm obsáhle vyjadřuje k dramatickým momentům v ruských dějinách, jako jsou válka v Čečensku, smrt posádky ponorky „Kursk“, teroristický útok na Dubrovku či otázka Krymu. A vedle toho komentuje některé zlomové body vysoké světové politiky a proměny postojů k Rusku v souvislosti s ekonomickou krizí či olympijskými hrami v Soči. A zazní i jeho komentář k americkému 11. září 2001, válce v Iráku či válce v Jižní Osetii. Vše je bohatě ilustrováno archivními záznamy. Jde čistě o ruskou propagandu a pouhý marketingový tah? K tomu se v debatě, která se vysílá vždy po skončení příslušného dílu, vyjadřují přední čeští marketingoví odborníci Ing. Jiří Mikeš, doc. PhDr. Jitku Vysekalová, Ph.D., prezidentka České marketingové společnosti A Ing. Jan Binar, šéf české pobočky agentury McCann Worldgroup Parlamentní listy už mají v tuto chvíli celou debatu k dispozici. Podívejte se na ni a mimo jiné se dozvíte odpovědi na otázky nakolik jde o dokument, publicistiku či reklamu, zda je snímek udělán pro Rusko, či pro distribuci v zahraničí, jaký je jeho pravděpodobný cíl a jaká je síla značky „Vladimír Putin“.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
7,170	Politico: Protiruská prohlášení Polska dohánějí USA a EU k zuřivosti USA vysílají Polsku naprosto jasný signál o tom, že Washington sleduje s obavami, jak se Varšava postupně vzdává demokratických zásad. Šířící se konflikt mezi polskou vládou a celým zbývajícím západním světem podstatně snižuje vyhlídky na to, že Severoatlantická aliance podpoří požadavky Polska zaměřené na ještě větší konfrontaci s Ruskem, píše evropský list Politico. Neochotu podpořit Polsko spojují autoři článku s prudce se zhoršujícími vztahy mezi Varšavou a Washingtonem kvůli konfliktu mezi polskou vládou a ústavním soudem této východoevropské země. Polský ústavní soud přiznal, že část usnesení o změnách procedur pořádání zasedání soudu je neústavní, vláda ale odmítla dané usnesení zveřejnit a bez jeho zveřejnění nevstoupí usnesení soudu v platnost. Podobné porušování demokratických zásad sledují v USA velice pozorně. „Washington pokládá v současné době Polsko za stále méně cenného a stále více problematického spojence", píše Politico. V těchto podmínkách bude pro polskou vládu dost složité přesvědčit Spojené státy, aby podpořily rozmístění stálých vojsk NATO na území Polska, uzavírá list Politico.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,633	Generál Šedivý: Připravme se, ještě je čas. Ohrožení se blíží ROZHOVOR Přítomnost milionů uprchlíků v Evropě, mezi kterými jsou i radikální islamisté, je bezpečnostním rizikem také pro Českou republiku. Nedávný špičkový velitel české armády a nyní pedagog Vysoké školy CEVRO Institut generál Jiří Šedivý proto doporučuje vytvářet pomocné policejní sbory, které běžně fungují v jiných státech západní Evropy. Podle něj se musí v Sýrii nejprve porazit Islámský stát a teprve potom je možné řešit budoucnost Bašára Asada. V souvislosti s uprchlickou krizí slýcháme o humanitární katastrofě, ale i o bezpečnostních hrozbách ze strany migrantů, mezi kterými mohou být vycvičení vojáci či teroristé. Nejvíce jich má být, podle vyjádření některých zahraničních expertů, právě v Německu. Tamní policie poslední dobou zatkla několik příznivců IS, násobí se také počty salafistů, kteří chtějí v SRN založit „pobočku“ IS. Myslíte si, že to i pro Českou republiku představuje bezpečnostní riziko? Podobně jako pro zbytek Evropy a tu západní především, je i pro Českou republiku tento vývoj bezpečnostním rizikem. Ostatně poslední policejní zásah včetně přestřelky v Belgii v tomto týdnu je potvrzením, že se buňky islamistů v Evropě skutečně etablovaly a nebude jednoduché je eliminovat. Česká republika je sice stále mimo hlavní sféru zájmu islamistů, ale to nebude trvat věčně. Na tuto situaci se musíme připravovat. Naší výhodou je to, že máme ještě nějaký, i když limitovaný čas. Dovolím si připomenout, že vámi uvedená situace nepanuje jen v západní Evropě, ale před několika dny byli zadrženi islamisté v Kosovu, kteří měli provést údery v Srbsku. Signálů přichází čím dál víc a nejsou to jen informace o potenciálním nebezpečí, ale jde o reálné události. Má česká armáda nebo policie dost vycvičených specialistů, kteří by byli schopni eliminovat například ojedinělé teroristické útoky? Disponují naše bezpečnostní složky také potřebným technickým vybavením pro tento boj? Především policie je určena pro boj s teroristy. Vedle policie i zpravodajské služby. Zastávám názor, že jsou tyto složky připraveny a vyzbrojeny celkem dobře. Je to ale jen dojem, protože jsme naštěstí neměli „příležitost“ je vyzkoušet v praxi při nějakém skutečném teroristickém úderu. Bohužel, ani sebelepší příprava nemůže stoprocentně eliminovat toto riziko. Problém naší policie není ani v počtu specialistů, jako spíš v nedostatku odpovídajícího množství lidí k zajištění všech nezbytných úkonů při preventivních opatřeních nebo následně po případném úderu. V takových situacích je zpravidla požadavek na poměrně velký počet lidí, policistů a následně i armádu vyslanou k posílení PČR při realizaci všech činností. Problémem je totiž redukce počtu vojáků v české armádě, spočívající v celkovém snížení počtu útvarů nebo v poměrně velké nedoplněnosti. Jinými slovy, i armáda má své limity a není schopná veškeré požadavky zajistit. Jejím úkolem je především vnější obrana státu. Posílení policie je jen jeden z dalších úkolů, které má armáda podle zákona plnit. I přesto musí být schopna zastávat svoji hlavní roli, tedy bojovat. Proto má mít pořád své hlavní útvary k dispozici a neoslabovat je podobnými úkoly. Zní to poněkud nepříjemně, ale armáda musí být schopna plnit především svoji hlavní roli. A pokud bude muset vyčlenit větší množství vojáků k posílení policejních složek při případném teroristickém útoku, bude to jen na omezenou dobu. Aby se Česko vyhnulo této situaci, měla by policie přistoupit k podobnému opatření, jako v jiných státech na západ od nás, a to budovat své pomocné policejní sbory a je jedno, jak se budou jmenovat. Není to všelék, ale cesta, jak zmírnit disproporci mezi potřebou a možnostmi našich bezpečnostních složek při teroristickém útoku, ale nejen při něm. Rusko nyní částečně stahuje svá letadla ze Sýrie s tím, že svůj úkol už splnila. Má tedy své dílčí vítězství. Je to důvod, proč věřit v trvalost syrského příměří? A nebudou ruské síly chybět v boji proti IS, i když se s americkou stranou dohodly, že v boji proti terorismu budou pokračovat? Koalice některých arabských států v čele s USA zatím nebyla moc úspěšná… Rusko sledovalo především své národní zájmy. Mezi nimi byl primárně cíl zajistit funkčnost základen v Sýrii a tím uplatňovat svůj vliv ve východním Středomoří. Kdyby padl režim Bašára Asada, určitě by byla zrušena smlouva mezi Sýrií a Ruskem (dříve se Sovětským svazem). Rusko ve svém působení v Sýrii posílilo Asadův režim, vrátilo pozici Asadově armádě, oslabilo pozici Islámského státu, a dokonce i Turecka. Cílem Ruska bylo i zaměření se na tu část bojovníků IS, kteří přišli z území Ruska nebo z okolních států. Rusko zveřejnilo, že zlikvidovalo leteckými údery přes dva tisíce islamistů, kteří přišli z Ruska a sousedních států. Pokud by se situace změnila, Rusko by se do Sýrie vrátilo. Nyní nadále udržuje minimální počty na svých základnách v Sýrii (až tisíc lidí) a bude pokračovat v bombardování IS i dalších nepřátelských sil vůči Asadovu režimu. Provádět to bude ale jen v takovém rozsahu, který bude nezbytný pro realizaci záměrů Moskvy. Ve věci Sýrie pomalu utichají hlasy volající po odchodu Bašára Asada a začíná to vypadat, že dosavadní prezident se u moci udrží. K tomu německý prestižní týdeník Focus citoval tajný dokument ústředí NATO, který hodnotil ruské útoky v Sýrii za přesné a efektivní. Oficiálně však před tím západní lídři ruské angažmá v Sýrii kritizovali. Jaká je vlastně skutečnost podle vašeho názoru? Podle mého názoru, analýza NATO byla přesná a výstižná. Ruské údery byly vedeny s mnohem větší intenzitou než údery koalice a mnohem bezohledněji. Mimo to Rusové používali své základny přímo na bojišti. To jim umožnilo mnohem větší operativnost a takzvané operační tempo, při relativně nižších nákladech. Intenzita, se kterou Rusové do operace vstoupili, překvapila i koalici. Co se týká osoby Bašára Asada, tak poměrně nelogicky se téměř všechny státy soustředěné kolem USA a EU zaměřily na jeho odstranění a oslabily tím celkové úsilí v boji proti Islámskému státu. Bašár Asad byl sice krok za krokem eliminován, ale tím se zároveň prodlužovala doba boje proti IS. Vstup Ruska do konfliktu vyrovnal poměry a zároveň upozornil na fakt, že se musí brát vážně i Asadovy zájmy a té části syrské společnosti, kterou reprezentuje, a jak jsem výše uvedl výše, i zájmy Ruska. Celá situace se tak dostala blíže k reálnému řešení. To spočívá v tom, že v Sýrii se musí nalézt komplexní přístup a akceptovatelný model pro všechny strany konfliktu. Nejprve je nutné porazit Islámský stát a následně se pak dá řešit osud Bašára Asada. Ten beze sporu nemůže stát v budoucnu v čele Sýrie. „Náš muž v NATO“, generál Petr Pavel, označil Rusko za větší bezpečnostní hrozbu než Islámský stát. NATO přisouvá vojska k ruskému území, z Pobaltí, z Polska i odjinud. Slýcháme, že Rusko je i nadále hrozbou pro Evropu. Je tomu tak? Berete vážně odhady tvrdící, že při obsazení Pobaltí by NATO nestihlo reagovat? Či spíše hrozbu „hybridní“ války proti EU, spočívající v podpoře stran a politických názorů obecně usilujících o rozpad EU a příklon jejích členských zemí k Rusku? Mám za to, že generál Pavel použil příklad pro zvýraznění slabin NATO, ale že situace není tak dramatická, je zřejmé. Na druhou stranu Rusko se pravděpodobně dostalo z krize ozbrojených sil a my musíme na tuto situaci reagovat. Rusové, s ohledem na svoje schopnosti, mohou použít své síly k provokacím, ale především mohou uplatnit některé praktiky, které známe pod moderním pojmem „hybridní válka“. A to nejenom v Pobaltí, ale kdekoliv, kde bude oslabena soudržnost společnosti některého ze státu naší Aliance. Stále více pronikají na veřejnost informace, že Rusko podporuje různé politické subjekty nacionálního a radikálního zaměření – jako je německá Pediga nebo francouzská Národní fronta Le Penové. V tom vidím mnohem větší hrozbu. Situace Ruska může vypadat zneklidňujícím způsobem i díky problémům s cenou ropy, která podráží ruské hospodářství. Lidé sice Putinovi věří, nicméně ani Rus nemusí vydržet všechno. Máme se bát obnovení konfliktu na Ukrajině nebo začátku jiné války za účelem vybuzení vlastenectví a zakrytí vnitřních problémů? Jaké faktory v „ruské“ problematice jsou běžně opomíjeny? Samozřejmě, že Rusko bude posilovat svoji pozici, kdekoliv to bude jen možné. Zamrzlý ukrajinský konflikt na východní Ukrajině je jedním ze žhavých želízek, které může Rusko použít. Za této situace se ale mohou objevit i jiné problémy, jež jsou dnes v Rusku utlumeny. Například islamistická hnutí na jihu Ruska – Čečensko, Ingušsko a podobně. Již dříve se například opatrně mluvilo o nespokojenosti východních gubernií s centrální politikou Moskvy. Rusko má mnoho svých vnitřních problémů, které mohou být otevřeny v tom nejméně očekávaném okamžiku. Ale ani Rusové dnes nejsou úplně neznalí skutečné situace, a pokud bude nepříznivý trend ve vývoji ruského hospodářství pokračovat, může to znamenat vážný vnitřní problém, který nebude Putin schopen vyřešit. Ministr zahraničí Zaorálek vystoupil v právě uplynulých dnech s poměrně ostrými výroky vůči Rusku. Jednak podle něho Rusové posílají do Evropy uprchlíky a přiživují migrační krizi. Za další prý Rusko zůstává nevypočitatelné, hraje podle jiných pravidel, proto si neumí představit návrat do běžných vztahů. Ostatně podle Zaorálka je Česká republika připravená podpořit nové sankce vůči Rusku kvůli případu zadržované ukrajinské pilotky Savčenkové. Podle ministra je to odporný, vyprefabrikovaný případ. Co k tomu všemu říci? Nemám úplně všechny informace, ale zdá se mi to až příliš komplikované. Rusové přece neorganizují uprchlickou vlnu do Evropy. Že se, jak jsem uvedl, bezohledným bombardováním zvýšila vlna migrantů utíkajících z území bombardovaného Rusy, to je určitě pravda. Otázkou ovšem zůstává, zda by se nezvyšovala tato vlna v případě, kdyby další území ovládal Islámský stát nebo takzvaná umírněná opozice. Mimo to velká část uprchlíků vůbec není ze Sýrie, ale i jiných států Blízkého východu a Afriky. K případu paní Savčenkové se nemohu vyjádřit. Jednoduše proto, že nevím, co je skutečnost a co propaganda. A to jak z jedné, tak z druhé strany.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
8,395	Zacharovová: Vzniká dojem, že USA se snaží utajit pravdu o havárii MH17 Ruské ministerstvo zahraničních věcí disponuje informací o tom, že Washington odmítl poskytnout otci jednoho z těch, co zahynuli v důsledku letecké katastrofy MH17, snímky z amerických družic, prohlásila ve čtvrtek oficiální mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová. „Objevily se zprávy o tom, že administrativa USA odmítla ukázat Thomasu Schansmanovi, otci Kuinna Schansmana, který zahynul v důsledku letecké katastrofy malajsijského Boeingu na Ukrajině, snímky z amerických družic, které by mohly vrhnout světlo na okolnosti tragédie", řekla Zacharovová novinářům. „Nynější odpověď ministra zahraničí ještě víc posiluje dojem, že ve Washingtonu vědí, kdo je viníkem pádu Boeingu, a záměrně utajují pravdu ve snaze zbavit skutečné vykonavatele odpovědnosti", dodala mluvčí ruského MZV. Dopravní Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines, let MH17, který letěl z Amsterodamu do Kuala Lumpuru, havaroval 17. července 2014 v Doněcké oblasti.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,386	Kyjev odpověděl na rozhodnutí Varšavy o nevpouštění Ukrajinců v uniformách SS Ukrajinské ministerstvo zahraničí odpovědělo na oznámení polského ministerstva zahraničí Witolda Waszczykowského o tom, že Varšava k sobě nebudou vpouštět Ukrajince, kteří jsou naladěni proti zemi. Jako potvrzení tohoto faktu na MZV připomněli, že v Polsku pracují stovky tisíc Ukrajinců. „V ukrajinské společnosti jasně chápou, že je nutné další upevňování spolupráce s Polskem a to jak v zájmu dvou zemí, tak i celé Evropy," dodali na zahraničním úřadu. Dříve polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski oznámil, že do země nebudou vpouštěni "lidé, kteří demonstrativně oblékají uniformy 14. granátnické divize SS".	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,051	Tereza Spencerová: Novičok? Jako houska na krámě, má to leckdo. Putin po večerech nad čoudícími kádinkami vyvíjí nové zbraně. Ty plky a bláboly o Rusku... V Evropě hrozí obrovské násilí imigrantů OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Začíná v tom být docela chaos a z ‚tajuplné‘ látky se pomalu stává houska na krámě,“ komentuje editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová dohady o tom, kde všude po světě existuje látka Novičok, která ohrozila na životě ruského a britského agenta Sergeje Skripala. Na výsledky vyšetřování si Spencerová ráda počká, nicméně dlouhodobá poškození vztahů s Ruskem nečeká. „Putinovi mezitím ke znovuzvolení blahopřál i Donald Trump a prý si pohovořili vřele a konstruktivně, dokonce ti dva mají v plánu, že se už někdy brzy sejdou. Prý že mít s Ruskem dobré vztahy je lepší než mít vztahy špatné, tvrdí ten ‚ruský agent‘ Trump,“ zdůrazňuje analytička v rámci pravidelného shrnutí týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz. Tak nám to stále skřípe kolem Skripala. Britská premiérka je opatrná a mluví o tom, že agent byl zasažen „látkou typu, který byl vyvinut v Rusku“, ne tedy že by to v Rusku bylo přímo vyrobeno. Bývalý britský diplomat tvrdí, že z veřejně dostupných ingrediencí Novičok vyrobil Írán a Rusové dokonce naznačují, že není nijak těžké to vyrobit. Jak je to tedy fakticky s látkou, kvůli které leží v nemocnici v ohrožení života Sergej Skripal a jeho dcera? Upřímně, „kauza Skripal“ mě více méně přestala nějak přehnaně zajímat před pár dny, když velení britské policie oznámilo, že jim vyšetřování zabere ještě „celé měsíce“. Klidně si na výsledky počkám. Protože v mezidobí tu beztak máme jen haldy různých proklamací, kdo za co „s největší pravděpodobností“ může nebo nemůže, to vše střižené soutěží mezi britskými ministry, kdo pronese na adresu Ruska větší zhovadilost nebo rovnou nadávku. Nejnovějším příkladem je šéf britské diplomacie Boris Johnson, který včera obvinil Rusko, že využije fotbalový šampionát jako Hitler olympiádu… Nicméně, jistě, objevují se samozřejmě i zajímavosti. Z hlediska politického vývoje kolem kauzy je veledůležité, že Berlín vše vnímá jen jako „bilaterální“ záležitost mezi Británií a Ruskem a že i EU sice mluví o solidaritě s Británií, ale v zásadě jen opakuje opatrnické britské formulace o „nervové látce typu, který byl vyvíjen v SSSR“, což Rusko s celou záležitostí vlastně nijak nespojuje. Pizza od nás za rohem s Itálií taky nemá nic moc společného. Zmiňujete Írán. Tam onu záhadnou látku typu Novičok – v SSSR ale této kategorii říkali Foliant – vyvinuli pod dozorem Mezinárodní organizace pro kontrolu chemických zbraní (OPCW) už v roce 1992 a současně zveřejnili způsob výroby i metody detekce. Prestižní magazín New Scientist s odvoláním na západní experty tvrdí, že si poté svého „Nováčka“ legálně vyrobilo mnoho zemí, přičemž týž Boris Johnson, jeden z hlavních „hooligans“ celé kauzy, najednou v rozhovoru pro Deutsche Welle přiznává, že tuto látku mají i britští armádní chemici ve svých laboratořích v Porton Down, pouhých 16 kilometrů od místa, kde byl Skripal se svou dcerou otráven. No, zkrátka, začíná v tom být docela chaos a z „tajuplné“ látky se pomalu stává houska na krámě. A do toho se v Rusku jakoby pučením množí „autoři“ Novička; všichni o sobě tvrdí, že jsou ti jediní praví a ostatní jsou jen lžiautoři, kteří houby vědí, protože „pravdu znám jen já“… Takže si klidně těch pár měsíců počkám, s čím přijde britská policie, ale mám dopředu silný pocit, že to nebude nic moc přesvědčivého, i proto, že je to už mimořádně zpolitizovaná záležitost. Takže to nejspíš dopadne jako s Litviněnkem. Tehdy byla ministryní vnitra shodou okolností ta samá paní Mayová, co dneska dělá premiérku, a výsledná zpráva jejího úřadu se topí v obratech typu „nejspíš“, „pravděpodobně“, „možná“… Nahlédněme na věc z hlediska diplomatického a politického. Co se děje, aby bylo objasněno, kdo to provedl? Jak vnímáte argumentaci ve stylu „naši spojenci to tvrdí, tak jim budeme věřit“? Co říci na výzvy, ať odsud vypakujeme desítky ruských diplomatů? Což tedy říká třeba Ivan Gabal, který chce vyhošťovat už roky. Jakou škodu ve vztazích EU a Ruska případ způsobil a jak zasáhne naše vztahy s Ruskem to, že Rusové obviňují i nás z toho, že Novičok máme? Myslím, že pro objasnění celé záležitosti se toho – přinejmenším v politické rovině, kterou máme možnost vidět – neděje nic. Britové odmítají předat vzorky Rusům, kteří tvrdí, že by na základě analýzy uměli najít výrobce, a místo toho čekají na experty OPCW, kteří by měli potvrdit britskou „pravdu“. A možná, že ji i potvrdí, protože v Sýrii běžně přebírají vzorky různých látek od Al-Káidy a Bílých přileb, které shodou okolností také platí hlavně Británie, a na jejich základě pak ukazují na „Asadovy chemické útoky“. Uvidíme tedy, co bude, ale i britští experti uvádějí, že testování vzorků zabere alespoň tři týdny. Je hezké, že máme na Západě pár politiků, kteří „vše vědí“ mnohem dřív než experti… A to, že máme slepě věřit všemu, co říkají naši spojenci? Víte, dobrovolnou kapitulaci vlastního rozumu tak nějak ze zásady odmítám, tím spíš, jak už jsme si řekli, ruce pryč od „kauzy Skripal“ dává i EU v čele s Německem. Putinovi mezitím ke znovuzvolení blahopřál i Donald Trump a prý si pohovořili vřele a konstruktivně, dokonce ti dva mají v plánu, že se už někdy brzy sejdou. Prý že mít s Ruskem dobré vztahy je lepší než mít vztahy špatné, tvrdí ten „ruský agent“ Trump. V současné – na pohled vyhrocené – situaci Putinovi ostatně blahopřál i unijní šéf Jean-Claude Juncker a poněkud překvapivě třeba i estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová, byť Pobaltí patří k největším odpůrcům Ruska v Evropě. Tak nevím, jaké spojence bychom to měli podporovat. Klauna Borise Johnsona? Chápu naše „bojovníky proti Rusku“, že se snaží na kauze, o níž vlastně nikdo nic neví, našlehat nějaký „kapitál“, ale dělají to vesměs tak nešikovně, až hloupě, že si tím sami pod sebou podřezávají větev a znevěrohodňují to, co hlásají. Co se týče ruského obvinění, že jsme Novička vyráběli i v Česku, tak to samozřejmě neznamená, že by současně tvrdili, že by se v Salisbury „útočilo“ právě českým produktem. Není ale od věci připomenout, že jej – i s chemickým vzorcem – popsali čeští armádní experti oficiálně přinejmenším už v roce 2009 čili tuto látku už nějakou dobu známe a zcela jistě i umíme vyrobit. Osobně bych přitom ruské „obvinění“, že Novičok mohl pocházet od nás, nepovažovala až za takovou hanbu, nebo snad dokonce urážku, protože je to naopak důkaz vyspělosti našich kapacit. Přece když to umějí vyrobit v Íránu… Ale vážně, to samozřejmě neznamená, že by v Salisbury byl použit „český“ Novičok, který podle ministra Stopnického ani nemáme. Když se tak rádi chlubíme vojenskými chemiky, tak je přece logické, že na něčem cvičit musí, ne? Šéf Vojenského výzkumného ústavu v Brně to svým způsobem potvrdil, když konstatoval, že se otravné látky v České republice vyrábějí, ale výlučně pro laboratorní účely, kvůli otestování jejich vlastností. Zkrátka, myslím, že to vše ve finále naše vztahy s Ruskem nijak nezhorší, a ani nevylepší. Nestane se nic. Jako na potvoru vychází kniha „Biologická bezpečnost v Putinově Rusku“. Ta tvrdí, že Putin se chystá vyvíjet zbraně na bázi genetiky a psychofyziky. Což nejsou chemické zbraně, které jsou zakázané, ale mohou to dle vyjádření, které prý ruský prezident přímo poskytl, zbraně mocné jako ty jaderné. A prý jde o výzkum na čistě obranné bázi. Jak jste z toho moudrá? O té knize nic moc nevím, kromě recenzí, které jsem si kvůli vaší otázce našla na internetu, a stejně tak netuším nic moc ani o jejích autorech. A přiznám se, že netuším ani, co přesně by mohla být ta psychofyzika… Obecně ale platí, že mocnosti vyvíjejí spousty roztodivných zbraní, a tak mě to nepřekvapuje. Vůbec, je to hodně zvláštní, kolik energie lidstvo vynakládá na hledání nových způsobů, jak se navzájem vybít. Jen mě baví představa, kterou navozujete v otázce, že Putin po večerech, když se už konečně pro ten den dovměšoval do chodu celého světa, lehce uondaně usedá v Kremlu za stůl plný čadících kádinek a začíná cosi vyvíjet třebas na té „bázi genetiky“… Ačkoliv je Putin do značné míry nenáviděn na Západě, v Rusku drtivě vyhrál prezidentské volby. Mají ho ti Rusové tak rádi, nebo jsou masírováni médii, z nichž všechna důležitá kontroluje Kreml? Už i někteří čeští pozorovatelé, kteří Putina opravdu nemají rádi, tvrdí, že většina Rusů ho nejspíš skutečně zvolila, do určité míry dobrovolně. A jinak, mnozí temně hartusí, že teď bude Putin mnohem tvrdší, protože už má „své jisté“. A že až se mu začne hroutit ekonomika, rozpoutá zase nějakou tu válku, aby si zvedl procenta obliby. Co s tím? Putin vyhrál s přehledem a nikoho soudného to snad nepřekvapilo. My si tady, na Západě, umíme nezměrnou péčí médií a politiků vytvářet jakési virtuální světy, které nemívají s realitou nic moc společného, a často dokonce vůči realitě bývají v přímém protikladu. A pak máme problém onu realitu popisovat, přičemž právě Rusko je jedním z dokonalých příkladů: Putin tedy vyhrál, protože Rusové volí z donucení, ze strachu, teď konečně se ho začněme bát, protože teď už „může cokoli.“, jako kdyby bylo předtím něco jinak a jako kdybychom ty „ruské tanky na našich hranicích“ nevyhlíželi už posledních pár let… Omlouvám se, ale už podobné plky dávno nečtu a neposlouchám, natož abych měla potřebu je nějak komentovat. Přitom ale tak nějak ve skrytu duše doufám, že alespoň lidé v rozhodujících státních pozicích a úřadech realitu znají a že všechny ty antiputinovské „zasvěcené“ a vesměs katastrofické bláboly jsou určeny jen pro „lid“, aby v rámci tohoto prostinkého, až komiksového výkladu světa věděl, kdo je ten „hodný“ a kdo ten „zlý“. Protože pokud by vrcholní politici opravdu věřili tomu, co mnozí sami veřejně prohlašují, tak pánbu s námi. To by nás pak Rusko fakt mohlo jednou nepříjemně překvapit. Ale mohli bychom si za to sami. Turci se i nadále chovají poměrně brutálně v Afrínu, lidé před nimi prchají. Na Al Džazíře jsme ovšem mohli vidět starce z jakési vesnice v oblasti Afrínu, jak máchá rukama a hlásí do kamery, že všechno je úplně v pořádku a všichni se mají vrátit. Následovaly záběry, jak Turci rozdávají humanitární pomoc. Co ti Kurdové vůbec blbnou, řekl by si asi divák? Jinak, turecká armáda chce prý obsadit i Manbídž, který je vedle. Kde se Turci zastaví a co je jejich cílem? Eliminace všech kurdských samospráv na severu Sýrie? Jistě, ani Afrín stejně jako většina Sýrie není žádná homogenní oblast, a tak v něm nežijí jen Kurdové, a i pro ně beztak platí, že „Kurdů je hodně a jsou různí“. Extrémním příkladem budiž skutečnost, že i v řadách sunnitského džihádistického předvoje turecké armády do Afrínu, tedy z našeho pohledu „proti svým“, vstoupily také oddíly kurdských sunnitských muslimů. Turecká média v uplynulých dnech ukazují skupiny „místních obyvatel vítajících osvoboditele“, v tureckém Gaziantepu už zasedá jakási „městská rada Afrínu“, která je prý složená z „místních Syřanů“, rozhoduje o rekonstrukci oblasti za turecké peníze. Sám turecký prezident Erdogan tvrdí, že si nehodlá Afrín ponechat, ale předá jej do rukou „skutečných vlastníků“, byť aktuálně není až tak úplně jasné, kdo že to bude. Těch možností je poměrně dost. A ano, nyní má Turecko podle všeho v Sýrii na mušce Manbídž, v němž kromě kurdských milicí působí také americká komanda. Ankara po Washingtonu chtěla, aby se z Manbídže stáhl a vzal s sebou i ozbrojené Kurdy, ale než se o tom začalo reálně jednat, tak padl ministr zahraničí Tillerson a na jeho místo má přijít bývalý šéf CIA Pompeo. Je považovaný za jestřába, a tak se pravděpodobnost turecko-amerického střetu o Manbídž zase o něco zvyšuje, ale spíš jen kdesi v „diplomatickém zákulisí“. Na skutečnou vnitroalianční válku v rámci NATO fakt nevěřím. Nicméně, Manbídž se bude muset „nějak“ vyřešit, načež mají Turci podle všeho v plánu postup podél hranice až do Iráku, kde už obnovili nálety na tamní pozice kurdských oddílů hlásících se k „turecké“ Straně pracujících Kurdistánu. Bagdád s tím souhlasí, protože se tím vyřeší i část jeho vlastního „kurdského problému“. Takže k vaší otázce: Tureckým – ale současně i syrským, iráckým a íránským – cílem je postupná likvidace ozbrojených Kurdů a jejich silou prosazovaných nároků na území a tím i plánů na ustavení nějakých územních entit. Jinými slovy, nějaký nezávislý Kurdistán je znovu odsouván do říše virtuální reality. I když, pravdou je, že „nezávislost“ jakéhokoli z těch všech možných Kurdistánů, by beztak byla – vzhledem k zeměpisné poloze uprostřed nepřátelských regionálních mocností – jen iluzí. Takový „státní“ útvar by se musel plně spolehnout na „letecké mosty“ ze světa kdesi za regionem, nebyl by s to profitovat z ropy nebo plynu, stal by se plně závislým na vůli či nevůli vnějších sponzorů. V tomto ohledu by se tak situace vlastně oproti té současné nijak zásadně nelišila. Z velmocenského hlediska se mluví o tom, že Kurdy podrazili jak Američané, tak Rusové. Dějí se turecké operace v oblasti s jejich tolerancí? A signalizuje to snad, že se mocnosti míní dohodnout na trvalém rozdělení Sýrie? Zmocněnec OSN Stefan de Mistura v Ženevě pronesl, že model rozdělení Sýrie by nezastavil násilí a že klid nebude, dokud se do vyjednávání nezapojí i ty strany, které dosud stojí stranou, zejména prý „sunnité“. Co tím myslel? Měl pravdu? Ten pojem „podraz“ v zásadě asi použít lze, i když s určitými výhradami, protože je konkrétně v Sýrii řeč především o afrínských (až krajně) levicových Lidových obranných jednotkách (YPG), což je ovšem jen malá část kurdské komunity jako takové. Rusové si „umyli ruce“ poté, co se je marně snažili přesvědčit, aby vrátili Afrín do rukou Damašku a teprve potom vyjednávali třebas o nějaké autonomii. Američané je používali jako pozemní nájemnou sílu k boji proti Daeši, ale proti Turecku je nijak nebrání. Je fakt, že před pár dny Washington varoval Turky před humanitárními důsledky jejich invaze do Afrínu, ale jsou to jen slova, která zradikalizovanou část Kurdů jen sotva uspokojí a přesvědčí, že je USA nezradily. A zatímco Sýrie vyzývá Turky, aby se stáhli z jejího území, Rusko s Íránem přihlížejí, jak Turecko boří dosavadní americko-kurdskou koalici a tím fakticky i snižuje americké možnosti ovládat rozsáhlé oblasti Sýrie, jak tomu bylo doposud. Fakt by mě zajímalo, co hodlají s „namlsaným“ Tureckem dělat potom… Jistě to bude jedno z hlavních témat jejich summitu, který je plánován na počátek dubna. Tím se ovšem plavně dostávám k tomu, že bych na trvalé rozdělení Sýrie mezi mocnosti dneska už moc nesázela. Ještě před takovými dvěma třemi roky ta možnost reálně existovala, ale nezadařilo se. Remízy jsou totiž očividně jaksi „neamerické“. Ve finále se proto bude bojovat až do konce, klidně ještě i několik let, i když nejspíš jen v několika relativně omezených lokalitách. Důležité přitom ale je, že sunnité se do stabilizačního procesu už přece jen zapojují. Lednová – a na Západě dost vysmívaná – „syrská národní konference“ v ruském Soči sice nebyla zcela reprezentativní, ale přijeli tam mimo jiné i velitelé sunnitských rebelů z jihu Sýrie, z Dar´á. Po návratu je za to sice jejich spolubojovníci zatkli, ale po pár dnech je propustili. Ještě před rokem dvěma by je přitom popravili za „vlastizradu“. Chci říci, že vše se vleče a viditelný pokrok bude trvat ještě dlouho, ale přesto se v Sýrii „cosi mění“. A jestli Mistura těmi „sunnity“ myslel Al-Káidu nebo zbytky Daeše či dalších teroristů, tak to fakt nevím. Ale kdo by s nimi jednal, že? Mimochodem, je vcelku ilustrativní, že „kšeftsman“ Donald Trump nabídl Saúdům, kteří sunnitské teroristy (nejen v Sýrii) podporují, že americká armáda v Sýrii zůstane a bude bojovat proti Damašku i íránskému vlivu, ale jen pokud feudálové „vysolí“ čtyři miliardy dolarů. Armáda té „pochodně světové demokracie“ otevřeně v žoldu tmářských Saúdů! Svět je fakt bizarní. Pořád přemýšlím, proč si neřekl o víc… V Německu se začali mezi sebou mlátit Turci a Kurdové. Jak si vysvětlujete, že vzájemná nenávist trvá, i když jsou stovky kilometrů od domova? Proč to ti lidé nedokáží hodit za hlavu a neradují se z toho, že blahobytně žijí v Německu? Jak tohle může skončit? Proč vzájemnou nevraživost a napáchané zločiny, ať už válečné, nebo teroristické, nehodí za hlavu? Válku si každý nese v sobě a s sebou a každý ji vnímá jinak. Jistě že se většina Kurdů i Turků k násilnostem nepřipojí, ale pro citelné „zneklidnění“ osmdesátimilionového Německa postačí ve skutečnosti jen pár tisíc radikálů z obou stran. Jak to může skončit? Klidně i hodně špatně – Turecko nyní „zkoumá“ původ zbraní, které mají kurdské milice v Sýrii nebo Iráku, nemluvě o kurdském „undergroundu“ v samotném Turecku. Pokud „někdo“ bude chtít, našlehá se příslušná hysterie a s ní naroste i počet terčů, samozřejmě i v Evropě. A když si k tomu přičtete možnost, že by v Evropě mohla navíc propuknout „dovezená válka“ třeba mezi sunnity a šíity, muslimy a Židy, Araby, Turky a Afričany, znásobeno už dnes působením třeba čečenských náboženských komand a čistě zločineckých klanů původem snad ze všech koutů třetího světa… Neveselo, truchlivo. Co bychom měli v příštích týdnech sledovat? V té záplavě krizových situací si jistě každý tu svou „oblíbenou“ vybere sám…	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
2,434	Herman: Dovede si někdo představit, že by dnes někdo v Německu chválil okupaci Československa v roce 1939? Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz zamyslel nad tím, zda by někdo obhajoval okupaci z roku 1939. Učinil tak v souvislosti s článkem na ruském webu Zvezda, který uvedl, že Československo by mělo být rádo za ruskou okupaci z roku 1968. „Je smutné, že se v dnešním Rusku najdou lidé, kteří stále nechápou trauma, jaké pro občany Československa znamenala okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Nebylo to trauma jen pro nějaké údajné ‚revanšistické síly‘, ale také pro mnoho komunistů. Tím spíše pro demokraty,“ sdělil Herman. Podle jeho slov bylo výsledkem srpnové invaze v roce 1968 instalování zkostnatělého režimu, který tu dvacet let dusil jakýkoliv pokus o změnu. „Dovede si někdo představit, že by dnes někdo v Německu chválil okupaci Československa v roce 1939? Že by používal argumenty, že nás Hitler vlastně zachránil před bolševismem, nebo že jsme se jen vrátili tam, kam jsme vždycky patřili? Tak v době protektorátu argumentovali ti, kteří s tehdejším režimem kolaborovali,“ zmínil následně Herman. Původní text ZDE Komunismus podle slov ministra kultury nepadl v nějaké velké prohrané válce, ale zhroutil se kvůli vlastní neschopnosti. „Proto jsme nebyli svědky nějaké obdoby Norimberského procesu. Komunistický režim také trval déle, takže se s ním zapletlo mnohem více lidí. Někteří z těch, co ho budovali a sami se podíleli na represích po uchopení moci, se potom ocitli na druhé straně proti němu,“ zmínil. Materiál, který byl nyní v ruských médiích publikován, považuje za drzost a varování. „Vojáci, kteří se tehdy na invazi podíleli a dodnes žijí, by také chtěli mít pocit, že jsou veteráni a podíleli se na něčem dobrém. Jenže nepodíleli,“ dodal Herman. „Prezident Zeman se během současné návštěvy Ruska vyslovil proti falšování historie. Přesně to se tu čtyřicet let dělalo a není důvod v tom pokračovat. Falšování historie není mlčení o popravách a věznění v 50. letech a o ničení životů za takzvané normalizace, ve skutečnosti nenormalizace. Falšování historie by bylo popírat podíl na zločinech, které tu od roku 1939 až do roku 1989 měli naši vlastní lidé,“ uzavřel Herman s tím, že s historií se nevyrovnáme, dokud o ní budou trvat lži.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
8,292	Vladimír Hučín: Popřáli jsme Zemanovi hodně tučného masa, silného kuřiva a co nejvíce tvrdého alkoholu. A už to vyšetřuje policie JINÝMA OČIMA Bývalý disident a pozdější důstojník BIS Vladimír Hučín si myslí, že by se naši i evropští zpravodajci měli zaměřit na aktivity ruských tajných služeb, protože začal jejich „frontální útok“. Českou extrémní scénu podle něj sjednocuje podpora prezidenta Zemana, který má tendence národ napřed strašit a pak zachraňovat. Vývoj v Evropě během migrační krize nabral značnou dynamiku, u nás jsou aktivní aspoň média a politici. Jak to hodnotíte? Sleduji vývoj, ale nepodléhám strachu, jaký šíří lidé, kteří donedávna byli někde schovaní za pecí a teď se snaží situace politicky využívat k tomu, aby se zviditelnili. Spíš jsem ochoten naslouchat názorům lidí, které reprezentuje například Tomáš Halík nebo Magda Vášáryová. Obávám se hlavně těch, kteří se naučili pracovat se strachem. Problému uprchlíků by se měly maximálně věnovat i tajné služby, i když samozřejmě nejde u každého dělat bezpečnostní prověrku. Hlavně by ale to téma nemělo být zneužíváno politiky, obávám se totiž, že toho využijí krajně pravicové i levicové organizace. Lidé, kteří se na tématu snaží vyprofilovat, jsou to často zároveň ti, kdo zde v minulém režimu kolaborovali, a mnozí z nich v sedmdesátých letech jako komunističtí činitelé schvalovali, aby se podporovala takzvaný národně osvobozenecká hnutí a dostávaly se jim naše špičkové zbraně, munice, semtex a cvičili se zde teroristé. Pokud jde o současnost, bojím se i různých tzv. záložáků, kteří se ozbrojují a sympatizují otevřeně s Putinem. Jsem tedy ve střehu nejen ve vztahu vůči těm, kdo do Evropy přicházejí, ale i vůči těm, kteří s tím tématem straší a získávají politické body. Jak se podle vás bude vyvíjet konflikt v Sýrii poté, co Rusko začalo stahovat své letecké síly? Je riziko většího konfliktu menší? Rusko tam neprovádí žádné bohulibé akce, když útočilo i na umírněnější opozici, a využívá maximálně svého vlivu na vedení syrského státu. Turecko má svůj složitý problém s kurdskou menšinou, ale jak jej vyřeší, lze nyní těžko říct. Západ v Sýrii jistě bude chtít udržet vliv stejně jako Rusko, takže konflikt potenciálně hrozí, vývoj se tedy dá jen těžko odhadnout. Z vyjednávání s Tureckem vyplývá, že Evropě pomůže řešit imigrační krizi. Jak vidíte nadějí, že například dohodnutý princip „jeden za jednoho“ skutečně pomůže? Je to obchod, který nemusí být z „vyššího pohledu mravního“ úplně čistý, asi se ale musí vyzkoušet všechny prostředky, které by mohly migraci zastavit nebo aspoň omezit. Jestli bude fungovat výměna „jeden za jednoho“, nevím, ale nebude to jistě jednoduché, nejsem si jistý, jestli má tento princip šanci uspět. Po trojích zemských volbách CDU oslabila. Ustojí to kancléřka Merkelová a její migrační politika? Dalo se čekat, že Merkelová něco ztratí, ale ta ztráta není tak velká. Záleží na tom, jak se jí bude dál dařit omezit migrační příliv. Ona ale má také proti sobě ohromnou propagandistickou aktivitu krajně orientovaných stran a skupin, které se snaží po internetu šířit různé dezinformace a před volbami to mělo jistě velkou propagační hodnotu. Dohoda s Tureckem by jí mohla pomoci, Německo má navíc velké možnosti, ekonomicky je na tom mnohem lépe než třeba my. Jak vidíte šance nových politických subjektů, které se na migrační problematice profilují? Tyto strany potřebují ke svému úspěchu vždy nějaké sociální napětí, nejistotu a strach ve společnosti, díky tomu mohou získávat přízeň lidí. Viděli jsme to v případě nacismu i komunismu. Krajně orientované strany budou posilovat, ale například v Německu je tamní tajná služba Bundesnachrichtendienst (BND) na rozdíl od naší BIS velmi schopná a věřím, že dokáže extremistické projevy podchytit. BIS se začíná extremismu věnovat až teď. Před časem jsem tvrdil, že extremismus u nás bude problém, a bylo to označeno za šíření poplašné zprávy a byl to jeden z trestných činů, za které jsem byl vazebně stíhán. Mohl bych tedy dnes mít škodolibou radost. Extrémně orientované subjekty působí i u nás, zatím ale tato část spektra vypadá roztříštěně… Pokusy o spojení a vytvoření jednotné fronty tady jsou, Konvička při prosazování svého programu dosáhl velkého úspěchu, když se dostal až na pódium s prezidentem Zemanem, který má tendence národ napřed strašit a pak zachraňovat. Na to ta „čtvrtá cenová skupina“ bohužel slyší. Jak se jim bude dařit, teprve uvidíme. Také finanční podpora ze strany politického podnikatele Víta Bárty může těmto uskupením pomoci, on se už jistě poučil z některých chyb a může to vést k nějakému překvapení. Myslím si ale, že to zatím můžeme ustát. Polarizace ve společnosti je vidět, v debatách na internetu je spousta lidí, kteří se svým názorem sice jinak na veřejnost nejdou, ale na webu jsou radikální. A stejnou možnost budou mít i u voleb. Miloš Zeman těmto hlasům naslouchá a šikovně to dokáže i díky svému okolí ventilovat. Podpora prezidenta tyto struktury spojuje. Kromě toho, že jsou Češi jedni z největších euroskeptiků, je zde i poměrně dost zastánců Vladimíra Putina a Ruska. Kde se taková podpora bere v zemi, kterou Rusko, respektive SSSR dvacet let okupovalo? V tom jsem podjatý, protože jsem byl opakovaně vězněn jak za komunismu, tak za práci u BIS spojenou s problematikou, která se týkala Ruska. Česká společnost je s ideou komunismu a napojení na Rusko velmi prorostlá, protože si kdekdo v minulosti na kolaboraci s režimem postavil kariéru. Mladí zase neznají předlistopadový systém a nedovedou si už spoustu věcí představit. Ruské dezinformační centrály zde mají navíc řadu opěrných bodů a organizací, jako je KSČM, Klub českého pohraničí, Svaz bojovníků za svobodu, Klub přátel národů východu apod. Ty organizace mnohdy vypadají, že jde o skupiny lidí s nějakými idejemi, ale když se podíváte důkladně na to, z jakých struktur pocházejí jejich členové, je jasné, co je to zač. Rusové tady mají spousty možností, loví mezi nespokojenými skupinami obyvatel a jsou v tom úspěšní. Například na Bruntálsku pan Zifčák velice úspěšně „přikapává jed do studen“, na Ostravsku má extrémní komunista Statis Prusalis zámek, kde dokonce hostí Miloše Zemana. Rusko tady má prostě spoustu lidí, kteří vyrostli na kolaboraci se socialismem a nostalgicky na to vzpomínají, a mladí zase snadno podléhají nalévání ideologie „lepších zítřků“. Myslíte, že by ve střední Evropě mohlo dojít k nějakému „přerozdělení“ geopolitických sfér vlivu, pokud by se třeba rozvolnila EU nebo NATO? Ano, ruské tajné služby pracují na destrukci EU a pronikají zde do zájmových struktur. To by se mělo objevit i ve výroční zprávě BIS, a myslím, že by tam mělo zaznít, že jsou tady velmi aktivní a mnohdy i velmi úspěšné. Nevím ale, jak tomu u nás s omezenými možnostmi BIS čelit. Ze svého působení v BIS jsem získal zkušenosti, že po nástupu sociální demokracie se výrazně omezily problematiky jdoucí po linii extremismu. Dokladovat například spojení aktivity lidí, kteří pracovali pro ruský konzulát ve spojení s KSČM, byl velký problém, protože KSČM je parlamentní strana. Sám jsem byl záhy po nástupu ČSSD zatčen a účelově obviněn ze závažných trestných činů. Po nástupu sociálních demokratů k moci došlo k tomu, že se na problematikách týkajících se Ruska nesmělo pracovat. Já jsem si to na vlastní kůži vyzkoušel takříkajíc „přes Pankrác“. Jsem tedy podjatý a považuji Rusko za velmi nebezpečný stát, myslím, že naše tajná služba za současného politického vedení ohrožuje naši bezpečnost. Evropa sleduje s napětím, jak se budou rozhodovat Britové o setrvání v EU, euroskepticismus sílí i jinde. Vydrží unie takové zkoušky? Myslím, že Britové v unii na poslední chvíli setrvají a že z ní nevystoupí, ale ty tlaky jsou velké. U ostatních států, kde jsou euroskeptické tendence, by měly jejich tajné služby prioritně zvýšit obezřetnost a věnovat se činnosti ruských tajných služeb, protože Rusové v tomto směru zahájili úplný frontální útok. Očekávám, že se ve výroční zprávě BIS informace o tom objeví a že se k tomu dostanou novináři. Jakou zprávou pro vás je to, že Miloš Zeman bude zřejmě kandidovat znovu na prezidenta? A bude mít důstojného protikandidáta? Nevím, jestli bude mít silného soupeře, ale my za KAN (Klub angažovaných nestraníků) jsme mu už veřejně popřáli hodně tučného masa, silného kuřiva a co nejvíce tvrdého alkoholu. Poté co jsme toto přání dali do naší vitríny, už to vyšetřuje policie. Nadšení Zemanovou kandidaturou samozřejmě nejsme a budeme dělat vše, aby zvolen nebyl.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
1,305	Zasedání Rady federace věnované blokování reklamy RT a Sputnik za účasti Simoňanové 26. října oznámila sociální síť Twitter, že zakazuje reklamu ze všech účtů RT a Sputniku. Své rozhodnutí vysvětlila tím, že RT je zmíněna ve zprávě ředitele amerických zpravodajských služeb z ledna 2017. Přitom se zjistilo, že Twitter sám nabídl RT umístění reklamy na této sociální síti během prezidentských voleb v USA v roce 2016, o čemž neinformoval výbor Senátu USA pro rozvědku. RT nabídku Twitteru odmítl. Sputnik reklamu na Twitteru nikdy nepoužíval. Americká média obvinila Rusko z podpory Donalda Trumpa ve volbách přes sociální sítě, avšak neposkytla žádné důkazy těchto tvrzení.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
1,539	Ruské MZV zvažuje způsob reakce na americký tlak vůči ruským médiím Formy a prostředky ruské reakce na tlak amerických úřadů na ruská média pracující na území Spojených států se dnes projednávají, prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. „Co se týče forem a prostředků reakce na odpovídající akce amerických úřadů… americké policie, jež jsou odpovědné za snahu vytlačit ruská média z USA, tak na tom vše se bude pracovat v souladu s tím, jak se bude vyvíjet situace s ruskými médii," řekla Zacharovová na brífinku. Přitom dále dodala, že Moskva „nehodlá klást překážky" činnosti amerických novinářů nebo novinářů jiných zahraničních médií.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
4,969	Azarov: kyjevské ministerstvo lži se zamotalo v prohlášeních o Donbasu Prohlášení kyjevské vlády o Donbasu nemají logiku, soudí bývalý premiér Ukrajiny Nikolaj Azarov. Ukrajinští politici aktivně přesvědčují obyvatelstvo, že Donbas vytahoval peníze z jiných oblastí Ukrajiny. Premiér Jaceňuk a ministr financí Jaresková vysvětlují příčiny zhoršení života na Ukrajině tím, že Rusko, které „zabralo" Donbas, nechalo Ukrajinu bez příjmů, píše bývalý premiér. Ex-premiér je přesvědčen, že Donbas má ohromný význam pro Ukrajinu: jeho vklad do ekonomiky, financí, sociálního rozvoje země byl více, než vklad všech 9 západních oblastí Ukrajiny. Kyjevský režim, který rozpoutal válku proti Donbasu, v podstatě rozpoutal válku proti Ukrajině, zničil blahobyt jejích obyvatel a perspektivy rozvoje, zdůraznil Azarov.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
6,886	Petra Procházková a Petruška Šustrová představily zajímavosti z Ukrajiny Zahraniční reportérka Lidových novin Petra Procházková dnes ve svém textu uvedla, že Ukrajina dva roky po Majdanu ukazuje, že již nezávisí na Rusku a směřuje západním směrem. Poukazuje totiž na přejmenování Leninovy ulice ve vesničce Kaliny na západní Ukrajině. Od včerejšího dne totiž nese jméno Johna Lennona. „Kdyby se mohlo známkovat, dostala by Ukrajina za poslední dva roky 2-. Reálné výsledky odpovídají spíš trojce, ale je třeba přiznat Ukrajincům obrovskou snahu a vůli nespadnout zpět do sovětské reality. Podle znalce Ukrajiny, běloruského novináře působícího na Ukrajině Pavla Šeremeta, lze charakterizovat situaci v současné Ukrajině dvěma slovy: dynamická a nejednoznačná. Entuziasmus lidí a rodící se občanská společnost jsou optimistické, opakující se vládní krize zase vyvolávají v Evropě obavy,“ poznamenává Procházková úvodem svého textu. Podle ní je asi největším úspěchem ukončení totální závislosti Ukrajiny na ruském plynařském gigantu Gazprom, dále následuje úspěch v podobě plnohodnotné armády i reformy vlády v nejrůznějších resortech. Vznikla například i zcela nová policie, pokračuje boj s korupcí či začíná příprava na privatizaci. „Někteří oligarchové ztrácejí vliv na státní podniky s tučnými zisky, které de facto ovládali,“ poznamenává také. Hlavním problémem země zůstává dle názoru Procházkové konflikt na východní Ukrajině. „V nedohlednu je i návrat Krymu do lůna Ukrajiny. Mírové rozhovory o statusu Donbasu ustrnuly na mrtvém bodě, Krym se dále rusifikuje a ekonomicky se vzdaluje od Kyjeva,“ píše Procházková. K tématu Ukrajiny se v Lidových novinách rozepsala dnes také česká publicistka a disidentka Petruška Šustrová. Vyzpovídala totiž patriarchu Ukrajinské řeckokatolické církve Svjatoslava Ševčuka. Hovořili především o tom, proč je dnes v jeho zemi religiozita na vzestupu. Podle něj je důvodem válka. „Podle sociologických průzkumů dnes osmdesát procent Ukrajinců uvádí, že věří v Boha. Na Ukrajině samozřejmě působí ještě mnoho jiných konfesí, je to mnohonárodnostní a mnohokonfesijní stát. Jsou ovšem i lidé, kteří se k žádnému vyznání ani víře nehlásí. Musím ale říci, že nyní na Ukrajině religiozita vrcholí,“ konstatuje Ševčuk. A rozvíjí důvody. „Nacházíme se ve velice tragickém období svých dějin. Máme velmi mnoho mrtvých, velmi mnoho raněných, dva miliony uprchlíků. Nikdo z vlády ani z politiků nebo diplomatů nedokáže lidem vysvětlit, proč tak trpíme, jaký smysl mají naše oběti ani co s námi bude zítra. Proto lidé na takové otázky hledají odpovědi v náboženství. Řekl bych, že válka je příčinou toho, že se lidé hromadně vracejí k Bohu. Ale nejen to – lidé se také začínají dívat kriticky na ty církve, na ty kostely, kam tradičně chodili. Jakmile jim církev nedává odpovědi na otázky, které u ní hledají, opouštějí ji,“ zkonstatoval s tím, že velkou krizi vlastní identity prožívá například Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu. „Lidé totiž nedokážou pochopit, proč lidé, kteří patří ke stejné církvi jako oni, přicházejí k nim domů a zabíjejí. Část těchto lidí z církve odchází a úplně odpadají od víry. Někteří zase přecházejí k jiné pravoslavné církvi. Někteří se uchylují k protestantům nebo k jiným vyznáním, kterých je na Ukrajině opravdu hodně – ale stále dál hledají odpovědi na své existenciální otázky,“ sdělil.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
5,329	Damašek se bude při obnovování Sýrie spoléhat na Rusko, Čínu a Írán – Asad Damašek bude při obnovování Sýrie hledat oporu v Rusku, Číně a Íránu, a to dokonce i v tom případě, že se Západ bude chtít zapojit, prohlásil syrský prezident Bašár Asad v interview pro Sputnik. Kromě toho zdůraznil, že Damašek poskytne ruským společnostem rozsáhlý prostor ve sféře obnovování Sýrie. Podle jeho slov, pokud zadáte tuhle otázku „jakémukoli syrskému občanovi, tak jeho politická a emocionální odpověď bude taková, že my přednostně vítáme společnosti z těch tří zemí, ale hlavně z Ruska".„Pokud máme hovořit o infrastruktuře, tak je možné, že se dotýká ani ne desítek, ale stovek různých oblastí a specializací. Proto si myslím, že před ruskými společnostmi bude velmi široký prostor pro to, aby vnesly svůj vklad do obnovy Sýrie," shrnul syrský prezident.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
8,498	Zdeněk Zbořil se směje TOP 09 a ukazuje, jak zlé je to po včerejšku s Merkelovou. A Babiš... ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Za ukazatel silné nepopularity kancléřky Angely Merkelové považuje politolog Zdeněk Zbořil výsledek CDU v zemských volbách v Bádensku-Württenbersku, v nichž se propadla o dvanáct procent. Šokující je, že její pád přišel v tak zazobané spolkové zemi. I když tam lidé nevystupují zdaleka tak aktivně proti migrační vlně jako bavorští sedláci nebo bavorská vláda, tak tu obavu zřejmě cítí stejně intenzívně, a proto tam s více než patnácti procenty uspěla Alternativa pro Německo. Podpořit zákon o obecném referendu přišel v pátek do Poslanecké sněmovny prezident Miloš Zeman. Sněmovnu navštívil při příležitosti prvního čtení zákona, ve funkci tak učinil pošesté. Ve svém vystoupení upozornil, že zákon o referendu může částečně vrátit politikům jejich prestiž tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany. To však neslyšeli zákonodárci z opoziční TOP 09, kteří opustili na protest proti hlavě státu jednací sál. „Nechceme slyšet vystoupení Miloše Zemana, ani nechci říkat prezidenta, prostě vystoupení Zemana,“ vysvětlil pro iDNES.cz předseda poslaneckého klubu František Laudát. „Pro nás jsou důležitá lidská práva. A to, jak se prezident chová v zahraniční politice směrem k Číně a Rusku, to, co říká, je neslučitelné s tím, s čím jsme do Sněmovny byli zvoleni my,“ dodal šéf poslanců TOP 09. „Pan prezident ukázal, že má za sebou dlouholetou praxi z parlamentních a vládních debat, ve kterých vždy prokazoval, že umí mimořádně dobře kriticky posuzovat a komentovat nejrůznější materiály předkládané kýmkoli. Navíc tyto své námitky a komentáře – stejně jako v minulosti – umí přednášet zpaměti, což svědčí o tom, že má nejen dobrou paměť, ale také, že to, o čem mluví, přečetl a prostudoval. Tak byl známý v parlamentních diskusích stejně jako na zasedání vlády. Tím se liší od většiny našich politiků, včetně poslanců, kteří při podobných příležitostech překoktávají materiály podstrčené jim jejich asistenty a poradci. Jen s obtížemi pak dokáží sledovat další diskutující, argumentovat a připomínkovat a vede to ke zmateným dodatkům nebo úpravám předložených materiálů,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil prezidentovo vystoupení. TOP 09 bude prezidenta kritizovat, i kdyby si jen zašel na šálek kávy Do komentování kroku TOP 09, strany noblesního čestného předsedy Karla Schwarzenberga, se mu příliš nechce. „Gesto TOP 09 a vyjádření pana poslance Laudáta nemusíme komentovat. TOP 09 bude kritizovat prezidenta, i kdyby si šel v oblíbeném parlamentním bufetu koupit šálek kávy; a pan Laudát je známý jako ‚jeden laudát‘. Tomu by nepomohlo, ani kdyby mu prezident dal svůj projev na CD. Hezké sice je, že jemu a jeho spolustraníkům jde o lidská práva, ale měl a měli by ctít alespoň Ústavu České republiky. Když byl Miloš Zeman zvolen prezidentem republiky, tak by ho měli oslovovat způsobem této úrovni odpovídající. Nevím, jak si členové klubu TOP 09 říkají mezi sebou, ale mám strach, aby to nebylo v Praze tak oblíbené ‚vole‘,“ přiznává politický analytik. Prezident Miloš Zeman bude podle názoru předchůdce, Václava Klause, znovu kandidovat na prezidenta. „Podle mého názoru prezident Zeman bude kandidovat ve druhém volebním období a zdůrazňuji, že to nemám z jeho osobního výroku, který by mi sdělil, aby nebyla mýlka. Ale z jeho chování tak dedukuji. A proto se mi zdá naprosto bezpředmětné, aby se někdo jiný pokoušel o prezidentskou volbu,“ reagoval Václav Klaus poté, co byl opakovaně dotazován, zda bude zvažovat svou vlastní kandidaturu. Podle jeho názoru má stávající hlava státu při beznaději na naší politické scéně silnou voličskou podporu a v tomto smyslu si ji zaslouží. Klaus nevidí mezi Zemanovými konkurenty žádnou výraznou osobnost Podle Zdeňka Zbořila je exprezident v poslední době přímo bombardován zbytečnými otázkami, jejichž účelem má být dozvědět se něco o jeho případných dalších politických aktivitách, nebo jen o jeho zájmu o funkci prezidenta. „Je to nejjednodušší, nač se může i mírně otupělý žurnalista zeptat, ale nikdo ještě nepřišel na to, že Klausovy odpovědi jsou vždy formulovány tak, aby mu umožňovaly hrát svou hru hned na několika šachovnicích. A zdá se mi, že ‚mediální málokdo‘ si s touto metodou ví rady. Mně se zdá nejvěcnějším Klausovým sdělením, že nevidí mezi možnými Zemanovými konkurenty žádnou výraznou osobnost. A říká nám, že buď se s tím budeme muset smířit, nebo že příštím prezidentem může být nějaký neznámý ‚parašutista‘, viz předvolební zjevení se Andreje Kisky na Slovensku,“ upozorňuje politolog. Miloš Zeman se stal i nejvýraznější osobností loňského roku podle průzkumu CVVM, když ho tak označilo 58,5 procenta respondentů. Za ním skončili ministr financí Andrej Babiš (42 procent), premiér Bohuslav Sobotka (19 procent), zpěvák Karel Gott (10 procent), předseda TOP 09 Miroslav Kalousek (5,5 procenta) a hokejista Jaromír Jágr (4 procenta). „Přikládám takovým ‚salonním průzkumům‘ velmi omezenou hodnotu. Chápu, že CVVM se musí nějak živit, ale takto je to trochu na hlavu. Rozumím srovnávání popularity pánů Zemana, Sobotky, Babiše, případně i pana Kalouska, jsou to konec konců občany zvolení ústavní činitelé. Ale proč s nimi srovnávat Karla Gotta nebo Jaromíra Jágra? Nevím, jak byly položeny otázky v této anketě a kdo byli respondenti, ale jsem přesvědčen, že by se to dalo sestavit i obráceně a Jágr s Gottem by se umístili daleko před všemi jmenovanými politiky,“ míní Zdeněk Zbořil. Kampaň proti Babišovi vedou z opozice i koalice ti, co by měli mlčet Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je dlouhodobě „populární“ i u pravicové opozice, která chce požádat o svolání mimořádné schůze Sněmovny kvůli kauze Čapí hnízdo. Snaha ODS a TOP 09 prý svědčí o tom, že nejsou schopny nabídnout vlastní program, a tak alespoň kritizují jeho. V nedělním pořadu Partie televize Prima uvedl, že jako Andrej Babiš nevlastní ani nevlastnil firmu Čapí hnízdo. Agrofert se stal partnerem firmy ještě před udělením dotace v roce 2008. Projekt se rozjel v období krize a Agrofert musel převzít závazky. Pokud by ČSSD podpořila svolání mimořádné schůze, tak by ho zajímalo, čeho se bude týkat. „Bude se řešit, že dotace byla udělena za exministra zemědělství za ODS Petra Bendla, nebo to, že chtěl firmu prověřit v roce 2013 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Pokud pochybily nějaké vyšetřující orgány, je třeba se obrátit na Kalouska,“ vyzval Andrej Babiš. Postěžoval si, že novináři sledují i jeho dům. Především média Zdeňka Bakaly pracují na kauze, která podle předsedy hnutí ANO neexistuje. Velice aktivní je i někdejší šéfredaktorka „jeho“ MF Dnes Sabina Slonková. Posteskl si také, že do Bruselu na něj posílá udání jeho bývalý náměstek. „Nemám možnost, jakou tradičně má paní Slonková, listovat si ve vyšetřovacích spisech nebo jiné dokumentaci, ať již jsou jejich autory vyšetřovatelé domácí nebo zahraniční, ale pokud jsou alespoň data, která pan Babiš na Primě uváděl, pravdivá, tak bych si dovolil tvrdit, že celá záležitost je vyvolána politickými předvolebními zájmy antibabišovských politických stran. Zajímavé je, že tuto kampaň vedou lidé, kteří, kdyby se dokázali ohlédnout do minulosti, by měli raději mlčet. A je jedno, jsou-li ze stran opozičních nebo vládní koalice,“ podotýká Zdeněk Zbořil. O USA radši nehovořit, nebo se dostaneme na Gabalův seznam Velvyslanec USA v České republice Andrew H. Schapiro se setkal s předsedou Islámské nadace v Brně Muneebem Alrawim, „aby vyjádřil podporu a solidaritu Spojených států s muslimskou komunitou v Česku i na celém světě“. Bavili se o toleranci, inkluzi či stavění mostů mezi jednotlivými náboženskými obcemi. „Dostalo se mi vřelého přivítání v brněnské mešitě, která je již více než deset let důležitou součástí muslimské komunity. Zvlášť v dnešní době je nutné dělat vše pro to, abychom čelili předsudkům a naopak podpořili ty, kteří jednají ve jménu míru a dobré vůle,“ pronesl americký diplomat. „Obávám se tuto záležitost na tomto místě komentovat,. aby se ParlamentníListy.cz nedostaly na seznam poslanců pana Gabala a paní Langšádlové, kteří chtějí, dotkne-li se nějaký článek nebo komentář publikovaný v Česku ‚našich spojenců‘, měli bychom je ‚mazat a mazat‘,“ směje se politolog. Doporučuje tedy nechat Ameriku Američanům. „Ale všimněme si jen toho, že po návštěvách rozhlasu a televize navštívil pan velvyslanec také obec muslimů v Brně, a že jen mírně naznačil, že někteří lidé u nás nemají rádi muslimy, inkluzi a veřejně prospěšné společnosti. Jeho vyjádření je samozřejmě také autostereotypem, osobní předsudečností, z níž máme pochopit, kdo jaký je. Tedy oni – domorodci – bez dobré vůle a bez schopností jednat ve prospěch míru a dobré vůle, a na druhé straně pan velvyslanec a země, jejíhož prezidenta u nás zastupuje, činí opak. Ještě že máme své zpravodaje nejen ve Spojených státech a Evropské unii, ale i v oblastech, kde se o ten mír a lidská práva jedná nejvíce, a ti nám tvrdí, že zprostředkovávají informace ‚z první ruky‘,“ glosuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil počínání velvyslance „míru a dobré vůle“. Na Slovensku se začíná rýsovat pohodlná většina, nikoli pohodlné vládnutí Pozorně sleduje i povolební vyjednávání na Slovensku, kde už jsou po víkendu s vítězným Robertem Ficem ochotny vyjednávat o vládě vedle Slovenské národní strany i Most-Híd a Sieť, což by znamenalo 85 ze 150 poslaneckých křesel. „Hlavně SNS se rozhodla jinak, než si dosud mnozí představovali. Ačkoli se uvažuje i o úřednické či prezidentské vládě, zdá se, že jakási obdoba ‚opoziční smlouvy‘ může vzniknout na půdorysu slovenské kritiky Evropské unie s orbánovskou ingrediencí. Pokud se to podaří, budou mít tyto čtyři strany pohodlnou koaliční většinu, ale to ještě neznamená, že to bude pohodlné vládnutí. Jejich názory jsou protichůdné v mnoha věcech a shodují se jen v antimigrační politice, kde našly společnou řeč. Spojuje je větší, nebo menší důraz na nacionalismus. Není to však šovinismus jako u Kotleby, ale spojuje je myšlenka Slovenska, které se bude bránit,“ zdůrazňuje politický analytik. Při ohlédnutí za summitem Evropské unie a Turecka z počátku minulého týdne je přesvědčen, že dochází na slova těch, kteří už v roce 2008 poukazovali na to, kdo bude v Evropě někdy až brutálně prosazovat své zájmy. „Jednání Turecka a EU dnes rozumím jako pokusu o spojenectví SRN (a snad i Rakouska) s Tureckem a opatrně dodávám – na úkor některých evropských zemí. Argument, že se ‚Evropa‘ nesmí nechat vydírat je argument slabých a bezmocných. Stejně jako těch, kteří proti Turecku šermují lidskými právy. Handrkování ‚kdo, koho a za kolik‘ je jenom morálka orientálního bazaru, o které jsme už několikrát mluvili. V takových případech, kdy jde jen o peníze, ačkoli se mluví o lidských právech, předpokládám, že se naplní proroctví německých politiků. Myslí si totiž, že když se Evropa už jednou vydírat nechala, proč by to nemohlo jít i podruhé,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil. Osídlování Evropy bude pokračovat podle německého plánu V reakci na návrhy ze summitu prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, že Česká republika je připravena přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka. ODS označila plán za porážku ČR a vítězství Bruselu a jeho nesmyslných a nefunkčních kvót. V původně dohodnutých kvótách není podle předsedy strany Petra Fialy ani slovo o migrantech vracených z řeckých ostrovů do Turecka, proto je přijetím uprchlíků z Turecka nelze naplnit. „Premiér se tedy aktivně podílel na porušení dosavadních unijních dohod a souhlasem s novým přemisťovacím mechanismem z Turecka překročil mandát, se kterým do Bruselu jel,“ uvedl šéf ODS. Předseda vlády v tom však žádný problém nevidí. „Prostě místo toho, abychom třeba vzali dvacet, nebo třicet Syřanů z Řecka, tak vezmeme dvacet, nebo třicet Syřanů z Turecka. To je vlastně jediný rozdíl,“ obhajoval Bohuslav Sobotka svoji myšlenku. Česká republika se v loňském roce dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území přemístí 1100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1691 uprchlíků z těchto zemí stanovilo Česku rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015. „Víme, že premiér Sobotka byl pod velkým tlakem ze sousedních zemí a přispěl i k oslabení V4, které bylo těm velkým v EU trnem v oku. To, co tvrdí pan Fiala je vlastně nezajímavé, protože neznáme mechanismus, kterým by se autonomní politika ČR dokázala prosadit na evropském fóru. To, kolik přijmeme, nebo nepřijmeme uprchlíků, je vlastně také jedno, protože nemáme sílu svá autonomní rozhodnutí jakkoli prosadit a z EU odejít nechceme. ‚Osídlování‘ Evropy bude tedy pokračovat podle německého plánu a jen přizvukování těmto tanečkům bude ‚specificky české‘,“ podotýká Zdeněk Zbořil. Klaus představoval vrchol kampaně Alternativy pro Německo Před nedělními volbami do tří spolkových zemí odjel do Německa exprezident Václav Klaus, aby podpořil názorově blízkou Alternativu pro Německo (AfD). Ve čtvrtek vystoupil ve městě Villingen-Schwenningen v Bádensku-Württembersku, v pátek v porýnském Neuwiedu. Právě tato akce, na níž se objevil po boku předsedkyně Frauke Petryové, byla považována za vrchol celé kampaně. „Je to pozoruhodné, ale myslím, že nevýznamné. Pana exprezidenta to jistě uspokojí, a kdyby se náhodou rozhodl kandidovat v příštích volbách do Evropského parlamentu, jistě by mu to trochu pomohlo. Ale z hlediska vývoje politických poměrů v SRN to není tak důležité, ačkoli ze svých návštěv Badenska-Wűrttemberska vím, že jsou tam úvahy o ‚ohrožení Evropy‘, respektive Německa, stále svěží. A je jedno, jedná-li se o přistěhovalce z Asie nebo Afriky, ale třeba i ze střední a východní Evropy,“ poukazuje politolog. Největší údiv vzbudily výsledky, jimiž skončily volby v Bádensku-Württenbersku, tedy s téměř 11 miliony nejlidnatější zemi Spolkové republiky Německo. Poprvé zvítězili Zelení (30,3 procenta) před CDU (27 procent), Alternativou pro Německo (15,1 procenta) a SPD (12,7 procenta). Výmluvné je srovnání s předchozími volbami. Vládní strany ztratily těžko uvěřitelných 22,4 procenta (z toho CDU 12 procent a SPD 10,4), zatímco Zelení si polepšili o 6,1 procenta a AfD tu kandidovala poprvé a celý zisk 15,1 procenta je tak jejím přírůstkem. „Znám lidi v Bádensku-Württenbersku, ti si myslí, že jsou nejbohatší, že mají nejlepší auta, ve Stuttgartu sídlí automobilka Mercedes, a hlavně že tam nesmí být žádní cizinci. Ale to neříkají nahlas, protože jsou chytří. Ale evidentně se tam to migrační téma rozbouřilo,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil. Pád CDU je o to děsivější, že nepřišel na východě, ale v zazobané zemi „Netvrdím, že výsledky v Bádensku-Württenbersku jsou předobrazem celostátních voleb, ale je to významný ukazatel silné nepopularity CDU a kancléřky Merkelové. To, že ztratily obě vládní strany, je ukazatel pro nastávající volby do Bundestagu. Je to útok na velkou koalici v celém Německu,“ tvrdí politolog. Ve čtyřmilionové Porýní-Falci vyhrála SPD (36,2 procenta) před CDU (31,8 procenta) a AfD (12,6 procenta). CDU kancléřky Angely Merkelové tu ztratila proti minulým volbám podporu 3,4 procenta voličů. Jediné prvenství si připsala ve východním více než dvoumilionovém Sasku-Anhaltsku, kde jí dalo hlas 29,8 procenta voličů, ale i to je o 2,7 procenta menší zisk než posledně. Druhou nejsilnější stranou se stala Alternativa pro Německo (24,2 procenta), Levice s 16,3 odsunula SPD na čtvrté místo (10,6 procenta). Sociální demokraté přišli o více než polovinu voličů a ztratili 10,9 procenta. „CDU vyhrála jen v jedné zemi, a to té nejmenší a ještě na východě. Nesmíme zapomínat, že na něj se pořád dívají skrz prsty, vidí v něm ty enderáky. O to víc je šokující, že pád CDU přišel v té bohaté, spokojené, nebo dokonce zazobané spolkové zemi. Tam lidé nevystupují zdaleka tak aktivně proti migrační vlně jako ti bavorští sedláci nebo bavorská vláda, ale zřejmě tu obavu cítí stejně intenzívně,“ myslí si Zdeněk Zbořil. Vítězní Zelení tam byli silní už v minulých volbách. „Ale to byli takoví zvláštní Zelení, žádní mladí lidé, ti představitelé byli kolem 55 let, ale dost toužili po účasti v zemské vládě. Tentokrát se jim podařilo vyhrát a zřejmě budou sestavovat zemskou vládu, což by bylo poprvé v dějinách Báden-Württenberku. Vítězství SPD v Porýní-Falci nepřekvapuje, tam vyhrává tradičně,“ poznamenává politolog. AfD je projevem nového národního uvědomění v rámci Evropské unie Za největšího poraženého považuje CDU. „Nečekal jsem, že to v Bádensku-Württenbersku bude takový pád, to by mě nenapadlo. Myslel jsem, že ztratí něco na úkor AfD, ale nenapadlo mě, že v této bohaté zemi bude ztráta tak velká. SPD dokonce s AfD prohrála. A i když se na tamní vládě bude zřejmě podílet, tak z hlediska efektu je to úhona na jejich dobré pověsti. Ukázalo se, že AfD skutečně reprezentuje zájmy silné skupiny obyvatel Německa, že to není jen nějaká chvilková hysterie, ale že se to poslední dva, tři roky formovalo už jako homogenní politický proud. Tyhle výsledky vyvolají větší zájem o AfD na území celého Německa, stoupne její popularita a CDU a SPD budou muset přemýšlet, co dělaly špatně, a nemůžou to jen tak hodit za hlavu. V hlavách politiků to vyvolá přinejmenším na nějakou dobu zvýšený zájem o lidi, o nichž si mysleli, že to jsou nějací extremisté,“ říká Zdeněk Zbořil. V českých médiích bývá Alternativa pro Německo označována za populistickou stranu. „Já bych je spíš označil za německé nacionalisty, jenomže slovo nacionalista v Německu špatně zní kvůli souvislostem s minulostí. Je to ale nový trend akcentování národní svébytnosti Němců, není to jen plácnutí do vody. Dál bude záležet na tom, co bude spolková vláda dělat v souvislosti s migrační krizí, jak bude úspěšná ve zbavování se migrantů, což už pochopila a v posledních dnech to dělá. Myslím si, že AfD je také projevem nového národního uvědomění v rámci EU, protože do těchto dnů v ní bylo slovo nacionalismus div ne zakázaným slovem a teď to mají ti slavní komisaři a poslanci na stole. A bude třeba se také zajímat o to, jestli se v dalších volbách AfD nedostane do Evropského parlamentu, jestli nebude mít zájem na tom, aby ovlivňovala německou politiku v rámci EU,“ myslí si politolog. Ačkoli většinou vnímáme politiku Německa přes vystoupení kancléřky Angely Merkelové, ve skutečnosti je Německo velmi různorodé. „A když začne kancléř jednat samostatně a ne v zájmu spolkových zemí, což se Angele Merkelové stalo teď v souvislosti s migrační krizí, kdy začala hájit jeden názor bez ohledu na názory jiných, tak tím se její pozice reprezentanta celého Německa oslabuje. Najednou jdou do popředí partikulární zájmy jednotlivých zemí, důkazem je ta neshoda s bavorskou. Existuje sice tradiční napětí mezi Berlínem a Bavorskem, nejen tedy Mnichovem, ale tentokrát došlo téměř k roztržce. A kritika Angely Merkelové z pozic nejvyšších bavorských představitelů byla typická. Možná kdyby se v Bavorsku konaly volby také v tomto termínu, než vyvane to vzrušení, tak by to tam třeba dopadlo stejně jako právě v Bádensku-Württenbersku,“ uvažuje Zdeněk Zbořil. V každém případě by se neúspěch vládních stran a především CDU měl projevit změnou politiky Německa v otázce migrační krize. „Myslím, že jako na signál budou na výsledky těchto zemských voleb reagovat, ale strašně špatně se to odhaduje, protože nejen celá Evropská unie, ale i spolková vláda reagovaly na krizi chaoticky. Takže se domnívám, že chaos bude pokračovat, protože nejistota, kterou volby zasejí do řad současných německých politiků, je může dovést k ještě zmatenějším závěrům. Nebo se objeví skutečně někdo, kdo přijde s novým plánem na řešení. Mohla by to být i Angela Merkelová, ale musela by si vybrat někoho jiného, než s kým tu politiku dělala dosud. Takže v důsledku voleb může dojít k nějaké změně německé politiky, ale stejně tak se může prohloubit ta současná zmatenost, kterou tamní politici projevují,“ dodává politolog.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
2,112	Puškov odpověděl na Volkerova slova o „kroku zpátky“ Ruský senátor Alexej Puškov okomentoval prohlášení zmocněnce MZV USA pro Ukrajinu Kurta Volkera, že jeho poslední schůzka s pomocníkem ruského prezidenta Vladislavem Surkovem byla „krokem zpátky“. Volker dříve prohlásil v interview pro Politico, že podle výsledků poslední schůzky se Surkovem se vrátila jednání „k výchozímu návrhu". Připustil přitom, že je to spojeno nikoli s Ukrajinou, ale se stavem rusko-amerických vztahů, anebo s tím, že se nekonala jednání mezi prezidenty Ruska a USA Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. V polovině listopadu měli Surkov a Volker v Bělehradu třetí kolo jednání o urovnání situace na Donbasu. Jejich první schůzka se konala v srpnu v Minsku, a druhá — v říjnu v Bělehradu.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,149	V Bruselu jsou z Trumpa na prášky, prostě paráda. Odpudivá a mstivá Clintonová by byla schopná rozpoutat celosvětovou válku. Znalec USA promlouvá ROZHOVOR Bývalý ředitel proamerického Občanského institutu Michal Semín, který se s neokonzervatismem a OI rozešel, říká, že Hillary Clintonová je „z nejodpudivějších tváří současné americké politické scény, arogantní, mocichtivá, mstivá bisexuálka, důvodně podezřelá z mnoha závažných zločinů a schopná rozpoutat celosvětový válečný konflikt.“ „Po Brexitu další studená sprcha. Budou se tvářit děsně diplomaticky, ale jsou z toho na prášky. Prostě paráda,“ říká Semín o tom, jak se tváří v Bruselu. Donald Trump k překvapení mnohých vyhrál. Čekal jste to? Paul Craig Roberts varoval před volebními machinacemi. Takže to bylo pomýlené varování? Nebo elity vzaly Trumpa na milost? Či jak to podle vás bylo? Zní to v danou chvíli asi nepřesvědčivě, ale na rozdíl od řady svých přátel, o nepřátelích ani nemluvě, jsem tento výsledek spíše očekával. Zároveň jsem si však uměl představit, v závislosti na změněných okolnostech, i opačný scénář. Nicméně poté, co nebylo Trumpovi zabráněno v tom, aby se probojoval do finále závěrečného klání o Bílý dům, ve mně přesvědčení o tom, že se stane prezidentem, jednoznačně převážilo. Pokud jde o volební machinace – nelze vyloučit, že navzdory přesvědčivému vítězství Donalda Trumpa k dílčím volebním podvodům došlo. Vždyť o volebních přístrojích, evidujících hlasy pro Clintonovou i po stisknutí tlačítka Trump, vyšla k dnešnímu dni již celá řada článků. Na celkovém výsledku to však nic nezměnilo. Možná i proto, že alespoň část vámi zmiňovaných elit si zvolení Donalda Trumpa v zásadě přála. Vysvětlím později. Dobrá. Co lze tedy od něho po nástupu do úřadu očekávat? Bude skutečně tak razantní, jak sliboval v kampani? A v čem se jeho způsob výkonu funkce bude nejmarkantněji lišit od toho, kdyby vyhrála Hillary Clintonová? Je nesnadné v tuto chvíli odhadnout, kolik předvolebních slibů splní. Vždyť po pravdě řečeno ani nevíme, co z toho myslel vážně, a co ne. Každopádně podmínkou toho, aby splnil do puntíku vše, co v kampani sliboval, je spolupracující Kongres a administrativa, která mu nebude házet klacky pod nohy. Nebude to tedy mít rozhodně snadné. Pokud jde o druhý dotaz: Myslím, že není až tak důležité, zda a jak by se od sebe lišili způsobem výkonu funkce, ale tím, co by v praxi prosazovali. Trump si nemůže dovolit politiku podobnou té, kterou by prosazovala šílená Killery. Jeho voliči, vkládající do něj nemalé naděje, by mu to nikdy neodpustili. Co z jeho sympatického národně konzervativního a antiglobalizační programu bude nakonec Trump reálně prosazovat, to se teprve ukáže. V tuto chvíli je nejdůležitější to, že se prezidentkou nestala Hillary Clintonová. To, že se do Bílého domu nebude stěhovat jedna z nejodpudivějších tváří současné americké politické scény, arogantní, mocichtivá, mstivá bisexuálka, důvodně podezřelá z mnoha závažných zločinů a schopná rozpoutat celosvětový válečný konflikt, je nejen pro mne skutečnou úlevou. Bez Trumpa by nikdy poražena nebyla, ostatní republikánští uchazeči o pomyslný politický trůn v USA na to neměli, topolánkovsky řečeno, gule. Někteří prezentují Donalda Trumpa jako „poslední vzpouru bílého heterosexuálního křesťanského muže“. Lze to tímto způsobem popsat? Co jeho úspěchu nejvíce pomohlo? Navzdory všem médiím, průzkumným agenturám, celebritám, „osobnostem“, akademikům, velkým sponzorům… Ano, i takto lze na Trumpovo vítězství pohlížet. Navzdory jeho ne vždy přitažlivým charakterovým vlastnostem se mu tím, jak otevřeně o mnoha problémech dnešní doby hovořil, podařilo získat na svou stranu snad všechny skupiny amerických občanů, jimž se příčí multikulturní ideologie, politická korektnost či zjevné nepřátelství Obamova režimu vůči tradiční rodině či křesťanství. Vámi zmíněná mediálně-kulturní „americká kavárna“, podporující Hillary, k Trumpově úspěchu však paradoxně také přispěla. Přeci každý, kdo má zdravý rozum a připojení na internet, si musel již dávno všimnout, jak „média hlavní stoky“ manipulují a lžou. Trávil jsem volební noc jejich sledováním. Nedalo se přehlédnout, jak se v průběhu sčítání hlasů měnil výraz ve tváři přítomných presstitutů ze štábů CNN (neboli Clinton News Network) či naší „veřejnoprávní“ ČT. Úchvatný zážitek. Ostatně fenomén ČT by si od někoho k tomu povolaného zasloužil podrobnější komentář. Nebo vám snad nepřijde směšné, jak se v jedné malé gubernii „svobodného světa“ dělala kampaň za zvolení Hillary Clintonové prezidentkou? Co lze nyní od Trumpa očekávat v zahraniční politice ve vztahu k Evropě, Rusku, Blízkému východu a Číně? Věříte, že by například zásadně „osekal“ NATO, či se jen zmírní konfrontační styl vůči Rusku? Válka proti Rusku tedy nakonec nebude? V této oblasti jsem víceméně přesvědčen o tom, že Trump svým předvolebním slovům dostojí. Bude hledat společnou řeč s ostatními mocnostmi, Rusko nevyjímaje. Samozřejmě za předpokladu, že se mu podaří zabránit infiltraci válkou posedlých neokonzervativců do své budoucí administrativy. Uspěje-li, pak je vítězství Trumpa v prezidentských volbách vítězstvím nás všech i bez ohledu na to, zvítězí-li i na jiných frontách. Očekáváte, že Trump udělá něco zásadního v oblasti takzvané kulturní války: ov tázce potratů, gender ideologie, homosexuálních manželství… Pokud tak učiní, vejde do dějin jako skutečný kontrarevolucionář. Každopádně slíbil, že uprázdněné posty v Nejvyšším soudu – hovoří se až o třech – obsadí lidmi formátu nedávno zesnulého Antonina Scalii. I proto si získal podporu konzervativních křesťanů volajících po zásadním posunu směrem k ochraně nenarozeného života a tradiční rodiny. Rovněž přislíbil zrušit takzvaný Johnsonův dodatek, daňově trestající ty náboženské společnosti, jež veřejně zaujímají politická stanoviska. Slíbil též ukončit financování potratářské organizace Planned Parenthood, jejíž zájmy dlouhodobě zastupuje poražená Hillary. V případě jejího zvolení jsme si mohli být jisti tím, že prosazování konzervativních postojů k rodině či ochraně lidského života by bylo ještě obtížnější, než jak je tomu nyní. Proto je pro mne nepochopitelný postoj některých veřejně známých křesťanských aktivistů či politických analytiků, že oni by Trumpa nikdy nevolili. Omezí Trump zásadně imigraci? Pokud by v otázce imigrace zůstal nečinný, velmi by si tím u svého elektorátu ublížil. Nicméně bez ohledu na to, jakých praktických výsledků dosáhne, tak již samotný fakt, že se prezident USA neklaní bůžku multikulturalismu a dialogu s „náboženstvím míru“, je povzbuzením pro každého, komu není lhostejná civilizační a kulturní identita vlastního národa a státu. Jaký to bude mít dopad na Německo a na politiky EU, která, například, co se týče sankcí, stínovala politiku USA? A co TTIP? Po Brexitu další studená sprcha. Budou se tvářit děsně diplomaticky, ale jsou z toho na prášky. Prostě paráda. A TTIP? Ten je za dané situace neprosaditelný. Smluvní zakotvení globálního korporátního socialismu s onou čím dál tím nelidštější tváří si bude muset počkat na jiného amerického prezidenta. Jaký vliv bude mít Trumpovo prezidenství na českou politiku a takzvanou pravdolásku, která měla silné zázemí v zámoří a na americké ambasádě? Doufám, že se Trumpovo vítězství pozitivně projeví i u nás. Předně tím, že místní americká ambasáda, ať už je obsazená kýmkoli, přestane aktivně zasahovat do českého veřejného a politického života, například financováním obscénních akcí místních LGBT aktivistů. Přestane-li strýček Sam – už jsem málem řekl Brady – živit naši stále politicky ambicióznější „neziskovou“ sféru, pak asi zase začnu chodit malostranskou ulicí Tržiště bez toho, abych si v její nejpřísněji střežené zóně alespoň jednou pořádně odplivl. Václav Klaus uvedl, že teď by mohla nastat řetězová reakce v Evropě. Přichází vzpoura obyčejných „nasraných“ lidí? Může následovat vítězství Hofera, Le Penové, Alternative für Deutschland...? Může. A bude. Alespoň do té doby, než nastane to, čeho se nyní nejvíce obávám. Co tím myslíte? Víte, vzhledem k tomu, jak silná je pozice globalistů za kulisami veřejného života, je poměrně přesvědčivé vítězství kritika globálního vládnutí, nota bene v amerických prezidentských volbách, opravdu něčím nesamozřejmým. Jak je možné, že mu v tom soudruzi z „deep state“ nezabránili? Vždyť umějí-li vyvolávat barevné revoluce a obsazovat uvolněné úřady svými lidmi jinde ve světě, jistě si umí udělat pořádek i na vlastním dvorku. Proto se musíme ptát, proč dané kruhy nevyvinuly dostatečné úsilí na to, aby se prezidentem USA stala Hillary Clintonová. Vy snad chcete naznačit, že ani Trump nebude mít šanci omezit vliv nadnárodních korporací, bank, Fedu…? Moc bych si přál, abych se v tom, co nyní řeknu, mýlil. Stávající finanční systém, udržovaný při životě jen dalším zvyšováním dluhů, se již nejeví jako nadále neudržitelný. V ohrožení se nachází i dolar, sloužící dosud jako světová rezervní měna. Až se globalisté rozhodnou vytvořit nový, stabilnější finanční systém, následkem zániku systému předchozího a především pádu dolaru pak zcela jistě hrozí, že se USA z pozice supervelmoci přesunou na úroveň dnešních banánových republik. Rozhodně se to však nestane dřív, než 20. ledna 2017, tedy poté, co se nově zvolený prezident Trump ujme svého úřadu. A to proto, aby z nastalých potíží, proti kterým byla finanční a hospodářská krize po roce 2008 jen drobnou nehodou, mohli být obviněny nikoli globální finanční elity, ale antiglobalisté a konzervativní národovci, reprezentovaní dnes Donaldem Trumpem. Ti budou prohlášení za viníka vzniklé sociální a hospodářské krize a i mnozí z těch, kdo Trumpa volili, budou volat po další Změně s velkým Z, tentokrát z rukou větších machrů, než byla zdravotně i jinak hendikepovaná Clintonová. Z toho však neplyne, že bychom se neměli z Trumpova volebního vítězství radovat. Nikde totiž není psáno, že moc globalistů je neomezená a jejich plány nezvratitelné. Třeba jim opravdu docházejí síly na to, aby se účinně bránili rostoucímu hněvu těch, kteří si navzdory indoktrinační mašinérii postmoderní globální kavárny uchovali touhu po svobodě a životě podle starých, osvědčených hodnot naší původní křesťanské civilizace.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
446	Ministerstvo obrany Německa odpovědělo na žádost Ukrajiny sankcí proti Schröderovi Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová byla skeptická ohledně myšlenky ukrajinského ministra zahraničí Pavla Klimkina o naložení sankcí proti bývalému kancléři Gerhardovi Schröderovi. Řekla to v rozhovoru pro noviny Bild. Moderátoři vysílání navrhli, aby pokračovali frází „Sankce proti Gerhardovi Schröderovi…". „Měli bychom o tom diskutovat s velkou opatrností a až po odpovídající kontrole," zdůraznila von der Leyenová. Klimkin v rozhovoru pro Bild uvedl, že sankce ze strany Západu by se měly týkat i osob, které „propagují projekty" Moskvy v zahraničí. Zvláště zmínil Schrödera a nazval jej „nejvýznamnějším lobbyistou pro Putina". Později však šéf ukrajinského ministerstva zahraničí uvedl, že neměl na mysli osobní sankce proti bývalému kancléři. Dříve Schröder uvedl, že nebude měnit postoj vůči Vladimíru Putinovi ani navzdory kritice proti jeho osobě. Gerhard Schröder působil jako kancléř Spolkové republiky Německo v letech 1998 až 2005. V září loňského roku byl zvolen do představenstva společnosti Rosneft, třetího největšího hráče na německém trhu rafinace ropy. Celková kapacita společnosti činí 12,5 milionů tun ročně. Bývalý kancléř opakovaně mluvil o svém přátelství s Putinem a negativním postoji k protiruským sankcím. „Víte, kdybych byl v představenstvu americké firmy a ne ruské společnosti, všichni by řekli, že je to skvělé. V této kritice je určitý náznak pokrytectví," řekl Rheinische Post.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
3,488	Savčenková požádala Trumpa, aby zpřísnil sankce vůči Rusku Poslankyně ukrajinské Nejvyšší rady Naděžda Savčenková napsala novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dopis, jehož kopii v angličtině a ukrajinštině zveřejnila na své stránce na sociální síti Facebook. Trump zvítězil ve volbách 8. listopadu a své funkce se ujme po inauguraci 20. ledna. Ve svém dopise Savčenková žádá Trumpa, aby nerušil, ale naopak posílil sankce vůči Rusku a rozšířil vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Savčenková rovněž požádala Donalda Trumpa, aby zvýšil podporu Ukrajiny, a vyzvala k rozhodnějším akcím amerických diplomatů zaměřeným „na osvobození rukojmích v ruských věznicích". Ukrajinská poslankyně zdůraznila, že nový americký prezident může zabránit třetí světové válce. Trump ještě jako kandidát navrhoval, aby USA omezily vměšování do záležitostí jiných zemí. Když hovořil o konfliktu na Ukrajině, pak republikán mimo jiné řekl, že „tento problém se dotýká Evropy mnohem víc, než nás" a že jsou to právě evropské země, kdo ho musí řešit v první řadě.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
5,899	Jiří Pospíšil: Máme u nás velký problém s ruskou propagandou. Všechno jsem to kolegům v Bruselu sdělil Evropský parlament varoval před rostoucí propagandou z Ruska. Podle europoslance Jiřího Pospíšila zvoleného za TOP 09 je dobře, že si Brusel všímá ruské propagandy. Podle Pospíšila dopady ruské propagandy vidíme i u nás, což také kolegům v Evropském parlamentu sdělil. Kromě toho také ve vysílání prohlásil, že EU potřebujeme, byť se mu nelíbí všechno, co dělá. Bohužel mimo jiné nezvládá uprchlickou krizi ve Středomoří. „Už jenom fakt, že se o tom v Evropském parlamentu vedla debata, že si tohoto problému všímá, je dobře. Ale nemyslím si, že by s tím mohl něco udělat Brusel, je to na jednotlivých národních státech. Já sám jsem řekl, že my v České republice máme veliký problém s Ruskou propagandou," oznámil hned v úvodu středečního Interview ČT24 Pospíšil. „Vaše televize ostatně informuje o tom, že zde jsou nějaké weby, které zkreslují situaci a snaží se např. o situaci v Rusku informovat jinak, než jaká je realita. Pokud někdo na internetu píše, že je Putin skvělý demokrat a v Ukrajině není žádná válka, tak to nedělá proto, že by se mýlil, ale protože tím sleduje nějaký cíl,“ pokračoval host. Sám si prý říká, že je důležité Evropskou unii udržet, protože bez ní by hrozilo, že bychom se dostali do sféry vlivu Ruska. To prý neznamená, že by Pospíšil odkýval Bruselu všechno. Já řeknu myšlenku, kterou sdílím s Karlem Schwarzenbergem, byť někde není moc populární, že čím méně bude v Evropě Bruselu, tím více Moskvy bude u nás,“ podotkl. I navzdory tomuto názoru je ovšem přesvědčen, že se bez EU neobejdeme. U současné Evropské komise pak ocenil, že velmi významně omezila priodukci nových a nových regulací. Posléze věnoval pozornost myšlence na zřízení společné evropské armády. Jako politik uznává, že se nevyzná ve všech otázkách, proto dá na názor odborníků. Generál Petr Pavel či někdejší náčelník Generálního štábu ČR varují Evropu před ustavením společné armády. Podle názoru těchto specialistů bychom se měli věnovat spíše posilování naší obrany v rámci NATO. „NATO je dnes jedinou silou v Evropě, která může pomoci, když je někdo ohrožen. EU nezvládá ani krizi ve Středomoří, místo toho tam musejí pomáhat lodě NATO. NATO je prostě dnes realita, zatímco společná evropská armáda je chiméra,“ rozohňoval se před kamerami Pospíšil. Současně ovšem divákům oznámil, že EU bude vydávat půl miliardy euro ročně z rozpočtu na armádní výzkum, aby byl evropský vojenský průmysl konkurenceschopnější. Z tohoto mám u pana Trumpa velký strach Chápe varování budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Amerika nebude Evropu chránit zadarmo a vyžaduje po evropských státech, aby odváděly na obranu to, k čemu se samy zavázaly. Většina států NATO to nedělá. Má prý ale velký strach z jedné věci, z příklonu Donalda Trumpa k Putinovi. „To je pro mě velká noční můra. To, že je Putin nebezpečný i pro nás, je prostě fakt. Dnes je v Evropě mnohem víc ruských špionů. Otázkou je, co udělá Trump, jestli se přiblíží Vladimiru Putinovi a nás tak trochu obětuje. To by se mi ani trochu nelíbilo.“ Jako Čechovi by se mu nelíbilo ani to, kdyby Trump ustoupil od sankcí vůči Rusku, protože byly zavedeny kvůli ruské anexi Krymu, na které se zatím nic nezměnilo. Není tedy důvod odstupovat od sankcí. Nakonec pronesl pár slov i k Islámskému státu. Sám prý bere velmi vážně hrozbu, že k nám míří aktivní bojovníci IS, kteří mohou v Evropě páchat útoky. Podle Pospíšila je na jednotlivých tajných službách národních států, aby si předávaly informace a ve spolupráci se snažily teroristické útoky mařit a předcházet jim. S tím prý Brusel mnoho udělat nemůže.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1	Putin potvrdil novou zbraň: nepřemožitelná jaderná hlavice, obrana nemá žádnou šanci Putin, kterého cituje stanice BBC, nové zbraně představil zúčastněným stovkám předních vládních činitelů a zákonodárců prostřednictvím videoprojekce. Mezi dalším arzenálem, který Putin zmínil v druhé části svého dvouhodinového projevu v moskevské Manéži, figuruje i nový typ těžké balistické střely Sarmat, jakož i bezpilotní podmořský dron, který startuje z ponorky, dokáže zasáhnout letadlové lodě a pobřežní zařízení a je nevystopovatelný, Putin zároveň vyzval obyvatele, aby navrhli jména pro tyto nové bojové systémy. Jejich vývoj zdůvodnil tím, že Rusko takto reagovalo po svém dlouholetém nátlaku na USA, aby Washington neodstoupí od protiraketových dohod. Zdůraznil, že pokud by někdo zaútočil na Rusko jadernou zbraní, dočkal by se okamžité odplaty.na nemá žádnou šanci. Ruské operace v Sýrii - na podporu vládních sil v boji proti povstalcům a extremistickým skupinám - ukázaly zvýšené obranné schopnosti ruské armády, podotkl šéf Kremlu. Rusko podle Putina také zintenzivňuje své zájmy v arktické oblasti posilováním vojenské infrastruktury. Prezident připomněl, že v následujících měsících se otevře i nový most spojující Ruskou federaci s Krymem, který Moskva anektovala od Ukrajiny v roce 2014.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,726	David Martínek: Trump. Krizový manažer pro zchudlou Ameriku Donald J. Trump vyhrál americké volby a nyní do prakticky prvního globálního prezidenta planety projektují své představy, obavy, naděje nekonečné zástupy lidí. Ano, máme prvního prezidenta planety. Protože tyhle volby ukázaly, jak je svět ve skutečnosti malý a propojený. A jak lidé hluboce vnímají ohrožení míru. A brzkou a hrozící válku na hranicích s Ruskem. ... Trump vyhrál volby proto, protože dal jasně najevo respekt k Putinovi. Pro všechny, kdo ho volili, to byla jasná zpráva. Tenhle chlápek nebude chtít válku. Je možná divnej, fanfarón, má hrozný účes, velkopanské chování, nablýskaný pozlacený hotely, ale na tanky kašle. On je obchodník. A byznysmen. Lidé zvolili dobře. Zatímco v Česku a jinde stále ještě krmí média a umělci polis nesmyslnými mýty o zářivé demokracii a úspěšném Západu, Západ a především Spojené státy zápasí o každodenní holou existenci. Rozmáchlá teritoriální politika, podpořená vojenskou a zpravodajskou agendou umožnila po pádu berlínské zdi Státům stát se jediným světovým hegemonem. Opanovat politicky a později i hospodářsky prostor celého světa a celému světu nejprve dobrovolně a později násilím vnutit svou vizi, jak by svět měl vypadat. Dolar jako hlavní světová měna. Suroviny jsou majetkem a výsostným zájmem Ameriky. Americká demokracie je doporučeným systémem pro celou planetu. Jak to dopadlo, vidíme všichni. Nedopadlo. Zatímco Amerika investovala nesmírné prostředky do upevňování svého vlivu a strategických pozic pro příští možné rozšiřování, doma začala rychle chátrat. Není divu, každá i menší válčička, natož regulérní válka stojí nepředstavitelné peníze. Státy navíc platí za dovoz surovin, hlavně ropy, astronomické částky (600 miliard dolarů ročně jen za ropu). Díky módě outsourcingu americké podniky takřka vybagrovaly z těla vlastních korporací a firem střední a nižší střední manažerský stav. Úbytek platů, know-how, které tato třída vytváří a opatruje, se krátkodobě projevil v lepších bilancích. Supermanažeři a nejvyšší šéfové korporací si mohli vyúčtovat extrémní bonusy. Ale přesun výrobních a vývojových kapacit na dálný východ se, jak se ukazuje s časovým rozlišením, obrátil proti jejím apologetům. Asijské firmy se vrátily na americký trh a skoupily a skupují oslabené americké značky. Jakoby všichni zapomněli na jednoduché pravidlo, že tam kde je práce, je zároveň i život. Navíc, tahle entropie, řízená pouze dravčími zájmy bank, korporací a nenasytných investorů tu či onde vybublá v pořádnou ránu. Jednou je to hypoteční krize, jindy internetová bublina, někdy přepákované deriváty, jindy další kolo ropné války. Trump tohle ví. Jako správný krizový manažer má plán a rovnou jej srozumitelně komunikuje. Mluví o tom, že donutí americké korporace se vrátit domů. Nabídne jim nižší daně. A na zboží vyrobené jinde uvalí cla. Nejde o obchodní válku, jde o to, dostat průmysl zpátky do kondice. Jako člověk, který sám stál ve svém životě před bankrotem má přesně ty potřebné schopnosti, které v tuhle chvíli Amerika potřebuje. Trump chce stavět dálnice. Není divu. Americká infrastruktura je zanedbaná. Dálnice, dopravní infrastruktura, vlaky, elektřina, síťová vedení. Ale také nemocnice, školy, veřejné budovy, nádraží a metro. Na stát se v Americe dlouho kašlalo. Takže přichází nesmírně potřebná změna. Navíc Trump má buď rozum, nebo má štěstí. Z hlediska ekonomických cyklů je obnova a nástup nové infrastuktury horkým tématem počátku dlouhého cyklu. Trump přichází přesně a v přesný moment. Je to první politik na světě, který globálně ohlašuje a spouští nástup nové vlny. Hlavním tématem nové vlny bude rekonverze a rekonstrukce světa. Cílem je přestavět svět na půdorysu toho starého. Dát staré konstrukci světa nový smysl. Novou funkci. Když tuhle vzletnou formulaci zjednoduším, tak si to představte tak, jako by ve vašem městě někdo dal těm nevzhledným, opuštěným a dysfunkčním barabiznám nový účel. Opatřil je soláry, změnil jejich funkci a smysl, tak, aby nově sloužily novému účelu. Netřeba stavět dál do krajiny, netřeba dobývat dalších zemí. Je třeba obnovit města a civilizaci v jejich původních obrysech. Vtipně, moderně, chytře, levně.. možná i krásně. Vtipné je, že tuto vizi startuje prezident Spojených států. Přesně v tradici Ameriky. Být první na světě a být nejmodernější. A nejlepší. Kontextová reklama Sklik Já osobně jim to moc přeji. Co z toho plyne pro nás? My jsme dálnice dostavěli. Naše infrastruktura není na tak mizerné úrovni. My musíme budovat dálnice také, ale digitální. Je třeba využít potenciálu těch nesmírně chytrých lidí, které máme, aby byli schopni založit a do planetární velikosti dovést vlastní podniky. IT, biotechnologie, nanotechnologie, robotiku. Výrobu špičkových dopravních prostředků. Jak auta, tak i veřejné dopravní prostředky - letadla, lokomotivy, vlaky, vagóny, tramvaje, busy. Potřebujeme nakopnout přesné strojírenství, postavené na bázi nových materiálových struktur. Kompozity a výrobky z kompozitů. Potřebujeme obnovit potravinářský průmysl a inteligentní systém moderních farem, schopných zásobit obyvatelstvo z vlastních zdrojů. Potřebujeme vlastní farmacii, špičkové lékaře a vlastní věděcký lékařský výzkum. Je třeba naše lidi s mnoha akademickými tituly odvézt do světa, aby tam zakládali pobočky úspěšných českých firem. Tak jako to dělal Baťa. Indie, Čína, Vietnam, Indočína, Brazílie, severní Afrika, bývalé státy SNS. A hlavně Rusko. Nebo na co jich tolik máme? Tolik lidí s akademickými tituly? Aby seděli doma u facebooku a hledali si podřadnou práci přes Jobs? Jsme jiná země než Amerika. Jsme Česko a naše česká cesta vede přes intelekt, tvořivost, kreativitu a korektní kompaktibilitu s celým světem. Tak jako to mají Švýcaři se svými bankami. Švýcar neřeší, odkud jsi. Potřebuješ účet v bance? Není problém. Zařídíme, uděláme, k vaší spokojenosti. Trump zruší nesmyslné sankce a v politické rovině naváže vztah s oponujícím Ruskem. Pochopitelně, výměnou za přístup amerických firem na ruské trhy. Ironicky řečeno, nepochybně se nová americká administrativa bude do roztrhání těla bít za to, aby spolu s Američany mohli jít na ruský trh i české firmy :-) Pochopitelně nebude. Jako malá zemička budeme na chvostu zájmů. Ale. Naštěstí máme vlastní kartu. Ještě budeme vděční p. Zemanovi za jeho předvídavou politiku vůči Rusku a našim okolním sousedům. Někdejší škodiči českého průmyslu zmizí v propadlišti dějin. Po čase si nikdo nevzpomene na jejich jména, články, názory, plamenné výzvy a mávání vlajkami. Zbyde jen díra v bilancích a chybějící zdroje a zisky, které mohli mít naši lidé na výplatní pásce. Je mi jedno, kolik tím zase naštvu lidí. Tohle je reál a říkají mi to především šéfové firem a zaměstnanci, kteří jsou ve firmách zodpovědní za export. A ostatně, pokud jste šéfem firmy, která usilovala o ruský, nebo jiný východní trh a čtete tohle, váš další telefonát je do Ruska. Situace se zásadně mění. Pracujte, prosím. Tak a poslední věc. Trump v jedné ze svých posledních řečí posvětil práci lidí, kteří se posledních několik let snažili rozbít panující mediální diskurz, politickou pseudokorektnost, zamlčování pravdy o fungování nejen americké administrativy. O nesmírně škodlivých jevech v rozbujelé síti různých zpravodajských agentur, pseoudodemokratických institutech, institutech šiřitelů oficiálních pravd, cinknutých médiích a zprofanovaných uměleckých a společenských elit. Tohle končí. Existuje jednoduchý etický princip, který lidé vycítí a chápou. Speciálně Češi, trénovaní od dob protireformace & uplácení populace barokním nádherstvím. Tím je, jestli svou veřejnou službu děláte pro lidi, nebo pro sebe. Tihle lidé pracovali pro veřejnost. Skrytě, bez nároků, z vlastního, niterného přesvědčení. Trump jejich práci legitimizoval. A to je dobré, překvapivé. Trump, ale i další podobní politici jsou symptomem společenské proměny. Lidé si v různých časech volí různé lídry. Jsou v danou chvíli velmi potřební a lidé volí dobře. U nás je to teď Zeman, jinde to byl třeba Mujica. Tak se to naučme respektovat. Nová vlna je obrovská, možná největší změna během našeho života :-) Zapojit se může každý. Stavíme nový svět na starém půdorysu. Tak ať to sviští. David Martínek	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,548	Zemanova omluva velvyslanci Schapirovi kvůli 28. říjnu. Zjistili jsme, co všechno se kolem ní semlelo na Hradě Prezident Miloš Zeman se omlouvá velvyslanci USA Andrew Schapirovi za prohlášení, že se ambasador nezúčastnil oslav státního svátku 28. října. O tom, že Schapiro na Hrad nepřišel, informoval nesprávně hlavu státu šéf protokolu Jindřich Forejt. Dle sdělení Hradu bude muset k Zemanovi „na kobereček“. Prezidentská kanclář v pátek dopoledne na svých internetových stránkách zveřejnila omluvu Miloše Zemana americkému velvyslanci. Prezident ve středu odpoledne při projevu k výsledku prezidentských voleb v USA řekl, že se současný ambasador jako jediný ze zahraničních diplomatů neúčastnil slavnostního ceremoniálu na Pražském hradě při oslavách 28. října. Některá média následně prošla videozáznam z Vladislavského sálu, kde na několika záběrech Andrew Schapira našla. Jeho účast potvrdil i německý velvyslanec, který seděl vedle něho. Řada politiků pak začala vyzývat prezidenta Zemana, aby se omluvil. „Prezident republiky Miloš Zeman ve svém vystoupení dne 9. listopadu 2016 při příležitosti amerických prezidentských voleb zmínil i neúčast amerického velvyslance na oslavách státního svátku 28. října 2016. Tuto informaci prezident republiky obdržel od Protokolu prezidentské kanceláře. Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci,“ uvádí Hrad. Dle informací z médií i některých výstupů z Pražského hradu se přitom nejedná o první údajný přešlap šéfa protokolu Jindřicha Forejta. Prezident před časem naznačil, že za zpožděním letu na pohřeb slovenského exprezidenta do Bratislavy může být zodpovědný rovněž hradní protokol, protože on přijel na letiště na minutu přesně, jak mu protokol stanovil. V neposlední řadě se Forejtovo jméno skloňovalo v souvislosti s jeho telefonátem nevyznamenanému Jiřímu Bradymu, strýci ministra Hermana. Po události s mylnou informací o Schapirově nepřítomnosti na slavnostním ceremoniálu si Zeman hodlá Forejta povolat k sobě „na kobereček“. Redakci to řekl Jiří Ovčáček. „Pan prezident si promluví s ředitelem protokolu,“ reagoval mluvčí Hradu, zda to hlava státu bude dále řešit.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,301	Na MZV RF informovali o tom, že USA chybí neutrální přístup k minským dohodám Náměstek ruského ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov oznámil, že USA chybí neutrální přístup k minským dohodám. Informuje o tom RT. „Avšak nám dobu říkali, že musí proběhnout nějaká změna složení a činnosti Ruska vzhledem k Ukrajině. Ale všichni chápou, že tyto proslovy šly na zcela špatnou adresu. A to, jak se například nyní americká strana chová vůči minským dohodám, ukazuje, že nemůžeme mluvit o nějakém neutrálním, rozumném a střízlivém přístupu," oznámil Rjabkov.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
40	USA měly před 20 lety přístup k látce Novičok, jíž byl otráven Skripal Jeden z klíčových výrobních objektů Státního vědeckovýzkumného ústavu organické chemie a technologie se nacházel ve městě Nukusu v Uzbekistánu. Právě jeho pracovník Vil Mirzajanov tvrdil, že SSSR porušuje mezinárodní konvence a vyrábí chemické zbraně. V roce 1999 Ministerstvo obrany USA oznámilo Kongresu, že plánuje vydělit šest milionů dolarů na program demilitarizace objektu tohoto ústavu ve městě Nukusu. „Uzbekistánský prezident Islam Karimov, znepokojený zdravím občanů a vlivem chemických látek na životní prostředí, se rozhodl zbavit se zbraní hromadného ničení. Od té doby začala jeho vláda úzce spolupracovat s americkým obranným rezortem a zaručila mu přístup k objektům, jejichž analogy jsou v Rusku dosud nepřístupné," uvádí se v článku.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
7,176	Pro Západ jsme se stali kolonií, vysávají od nás kapitál. Když jsem byl ministrem zahraničí, každý týden na mě nastoupil americký velvyslanec. Kavan, Bašta a Kmoníček debatovali o našem místě ve světě REPORTÁŽ Táhne prezident Zeman Česko do náručí Vladimira Putina? Je naše členství v EU a NATO chybou? O těchto a mnohých dalších otázkách diskutovali v úterý v Evropském domě v Praze pod moderátorskou taktovkou Milana Syručka ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček, bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kavan a bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě Jaroslav Bašta. „Zahraniční politiku má každý stát proto, aby hájil své národní zájmy,“ zdůraznil v úvodu svého diskusního příspěvku Jaroslav Bašta, který se ujal jako první mikrofonu. Při definování toho, co vlastně jsou národní zájmy, se exdiplomat inspiroval u amerického viceprezidenta Marshalla, který v roce 1917 zahrnul mezi národní zájmy tři od sebe neoddělitelné proměnné: bezpečnost, prosperitu a demokracii. Z tohoto pohledu bychom se podle Baštova názoru měli dívat na naši zahraniční politiku. „Respektive na zahraniční politiky, protože Česká republika jednotnou zahraniční politiku nemá a nikdy neměla,“ myslí si. První chybou, kterou Česká republika v tomto smyslu udělala, byl vstup do Severoatlantické aliance a EU, kde jsme doufali, že budou naše národní zájmy nejlépe hájeny. Bašta sice uznává, že ve své době měl vstup do těchto struktur smysl, nicméně obě organizace se prý časem změnily – z českého pohledu k horšímu. „Česká republika se v průběhu doby stala ekonomickou a posléze i politickou kolonií,“ upozornil exdiplomat s tím, že nikoliv kolonií nějakých jiných států, nýbrž se Česko dostalo pod vliv nadnárodních společností, který je zprostředkovaný mimo jiné přes NATO. , jehož jsme členem. „Od nás neustále odchází kapitál, zanedbávají se investice,“ argumentoval Bašta, který tvrdí, že v tomto ohledu jsme na tom nejhůře v Evropě, protože na rozdíl od Lucemburska a Irska, které jsou v žebříčku odlivu kapitálu nad námi, u nás nesídlí ani nejvýznamnější banky, ani významné nadnárodní společnosti. Za jediný způsob, jak se z této situace můžeme dostat, považuje Bašta změnu poměrů, a to tak, že se naše ekonomika bude orientovat na nové trhy, „protože ty staré trhy vypadají tak, že o nás všechno vědí, mají to tady pod kontrolou a nedovolují našim podnikům vyšší míru zisku“. Aktivitu prezidenta Zemana a části vlády, která se o toto snaží, hodnotí jako klíčovou. „Myslím si, že kvůli nejednotné zahraniční politice se dnes můžeme dostat do Guinnessovy knihy rekordů, protože samostatnou zahraniční politiku má i ministerstvo kultury a jeho ministr,“ lakonicky konstatoval exdiplomat, čímž pobavil další účastníky diskuse i početné publikum. Reformovat EU i NATO Následně se Bašta jal vyvracet mýty o tom, jak je pronikání na nové trhy bezvýznamné, když 80 % našeho vývozu jde do Německa. Upozornil, že například Rusové mají jinou metodiku hodnocení importu – a tak jejich statisticky vykazují přinejmenším dvakrát vyšší čísla o tom, kolik Česká republika vyváží do Ruska, než evidují naše statistiky. Rozdíly v číslech spočívají v tom, že Rusové sledují zemi původu – zboží vyvezené z Česka do Nizozemska a posléze do Ruska evidují jako český import, nikoliv nizozemský. Zatímco pro nás je zemí vývozu Nizozemí. „Na státní svátek poprvé od vzniku samostatné České republiky se ze zahraniční politiky stalo výrazné vnitropolitické téma,“ podotkl také Bašta. Dokonce to podle něho došlo tak daleko, že na náš národní svátek převažovaly alespoň na některých demonstracích vlajky tibetské a ukrajinské. S ohledem na to, co obě země symbolizují, to proto Bašta nehodnotí jako nejlepší posun. I přes to, že nachází řadu kritických aspektů v EU i Severoatlantické alianci, nemyslí si, že bychom měli usilovat o vystoupení z těchto struktur. „Ale měli bychom se chovat tak, jak je v tomto státě a národě zvykem –. prostě budeme trvat na reformách,“ vyzval Bašta, aby posléze připustil, že česká snaha o reformy většinou končila tím, že to, co Češi chtěli zreformovat, zničili. „Ale nemyslím si, že by tohle byl ten případ,“ doufá Bašta. V publiku seděl například Jan Petránek České národní zájmy v měnícím se světě Po Baštovi se slova ujal Hynek Kmoníček, který uvedl, že se zase znovu vracíme do starého známého klasického světa, který má sféry vlivu a o němž se dá říct, že z dvoupolárního rozvržení sil dočasně přešel do jednopolárního a z toho teď před našima očima vzniká svět multipolární, v němž si několik (pět až sedm) regionálních sil nejspíše bude snažit kolem sebe vytvořit sféru vlivu. „Proto je důležité, abychom měli vydefinováno, co jsou naše národní zájmy, což otevřeně říkám, na to nemáme národní konsenzus a nikdy jsme ho neměli,“ zdůraznil diplomat. Proč? Podle Kmoníčka zkrátka proto, že nám chybějí vydiskutované základní otázky, například co je národní narativ České republiky. „Byl-li Masarykův stát o budování republiky, aby to nebyla monarchie, komunisté byli o budování komunismu, o čem je Česká republika?“ na hledání této definice bychom se měli podle Kmoníčka zaměřit. Má smysl být v NATO? Podle hradního diplomata ano, neboť NATO nám dodává to, co definoval již jeho první generální tajemník lord Hastings, který říkal, že smyslem NATO je udržet Ameriku v Evropě, Německo při zemi a Rusy z Evropy. Podle Kmoníčka se na tom z pohledu střední Evropy příliš nezměnilo. Diplomat je dokonce zastáncem myšlenky, že jsme ve zcela komfortním bezpečí. „Američané tak dlouho odcházeli, až je Rus anexí Krymu přesvědčil, že nemohou odejít úplně. Rusové při šedesátiprocentní hodnotě rublu nemají na žádnou velkou expanzi a Německo si imigrační krizí zařídilo vlastní problémy. Čili kdybychom se na to podívali jako lord Hastings, zjistili bychom, že nyní v zásadě prožíváme bezpečnostně dobré období,“ shrnul Kmoníček. Co se týče EU, tam máme podle jeho názoru trošku jiný problém. „Mám dlouhodobě pocit, že změny, které popisoval Bašta, tam opravdu probíhají a nejsou v náš prospěch,“ vysvětlil Kmoníček, který si ale na rozdíl od Bašty nemyslí, že jsme kolonie. Protože kdybychom byli, tak se zástupci koloniálních velmocí pravidelně dostavují do jeho kanceláře a diktují mu. Jenže oni se nedostavují anebo se prostě dostavují do jiné kanceláře, vtipkoval Kmoníček. Je Východ Rusko, nebo Asie? Hradní diplomat poděkoval za pochvalu, že se hradní osazenstvo snaží orientovat na nové trhy. „Ale jak vám potvrdí tady novináři Hospodářských novin a z Aktuálně.cz, je to vykládáno tak, že prezident Zeman táhne zemi na Východ, což se v Čechách vždy samozřejmě přeloží jako do Ruska,“ podotkl Kmoníček. Hrad se prý nicméně snaží upozorňovat na to, že 21. století bude stoletím Asie, která bude pravděpodobně jedním z nejsilnějších multipolárních hráčů. „Když tedy prezident Zeman ‚táhne zemi na Východ‘, táhne ji na východoasijské trhy, nikoliv do Ruska, nikoliv do náručí Putina. Jsme EU a NATO a na tom se nehodlá vůbec nic měnit. V zásadě ti, kteří by prosazovali něco jiného, jsou nadále vnímáni jako extrémní síly v Čechách, což vzhledem ke své podpoře také jsou,“ ujistil Kmoníček. „Naše zahraniční politika je dána z 80 % geopoliticky i v okamžiku, kdy bude Čína největším trhem na světě. Pořád bude pro nás hospodářsky nejdůležitější Německo. Vázanost na střední Evropu je obrovská a naše největší šance na asijských trzích spočívá v tom, že si uvnitř EU vynutíme větší podíl na evropsko-unijní pozici v asijských trzích. Nikoliv že do nich půjdeme samostatně,“ pokračoval diplomat v objasňování směru naší zahraniční politiky. EU se držet hleď Kavan přiznal, že nebyl nadšený Severoatlantickou aliancí ani v okamžiku, kdy jako český ministr zahraniční v březnu 1999 podepisoval náš vstup do aliančních struktur. Nicméně je také přesvědčen, že jsou naplněna kritéria lorda Hastingse a není se třeba obávat nějakého bezprostředního nebezpečí. Co se týče EU – byť souhlasí s řadou kritických poznámek jako tou o obřím odchodu kapitálu z Česka – nepovažuje vstup naší země do EU za omyl. Je totiž hluboce přesvědčen, že stát našeho geopolitického postavení a váhy není schopen ve stále se zrychlujícím procesu globalizace obstát sám. I naše zahraniční politika je prý diktovaná geopolitickým postavením. Za čtyři roky, co byl ministrem zahraničí, si to Kavan podle svých vlastních slov musel uvědomovat téměř každý týden. A ve chvíli, kdy na to pozapomněl, mu to přišel americký velvyslanec připomenout a zároveň se nám snažil vnutit, jak na co reagovat. Kavan zdůraznil, že to se mu úplně nepodařilo, tlaky ze strany Američanů ale prý nepochybně existovaly. Podle Kavana potřebuje Evropská unie nutně velmi radikální reformu, kterou si exministr zahraničí představuje v podobě omezení pravomocí nevolených orgánů včetně nadnárodních společností a bank na úkor volených orgánů Evropské unie. Kavan také souhlasí s tím, že je třeba se dostat na nové trhy, neboť soudí, že zemi závislé na exportu, jakou je Česká republika, nic jiného nezbývá. V tomto smyslu proto oceňuje aktivity prezidenta Zemana. Kavan nadnesl, že je rád, že když jde o možnost kontraktů (jako v případě Íránu), je Zeman schopen překousnout nechuť k islámu.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,341	MMF informoval o začátku ozdravování ruské ekonomiky Ruská ekonomika vydržela efekt dvojitého šoku ze snížení cen ropy a sankcí a vykazuje příznaky začínajícího ozdravení, říká zpráva Mezinárodního měnového fondu o výsledcích mise MMF do Ruska. „Ekonomika vydržela efekt dvojitého šoku ze snížení cen ropy a sankcí a vykazuje příznaky začínajícího ozdravení, přestože ekonomická aktivita v tomto roce klesla o 0,6 %. Obnova ekonomiky by měla jít rychlejším tempem v roce 2017, podle prognóz bude tempo ekonomického růstu 1,1 %, což částečně je podmíněno vyššími cenami ropy," říká zpráva vedoucího mise Ernesta Ramireze Rigo. Přebytek se bude podle aktuálních operací snižovat ve spojení s tím, že tempo obnovy importu bude převyšovat růst zisků z exportu, což konkrétně je spojeno s tím, že devalvace rublu se zatím neprojevila na zvýšení netradičního exportu, myslí si v MMF.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
1,467	Koalice vedená USA popírá informaci o přípravě nové „umírněné opozice“ V koalici pro boj se skupinou Islámský stát vedené USA popírají informaci o tom, že v okolí základny At-Tanf na jihu Sýrie probíhá příprava nových sil „umírněné opozice“, což oznámili ruští vojáci. „V současné době je jedinou skupinou, kterou podporuje koalice na jihu Sýrie, Magavir as-Saura (MaT). Je spolehlivým partnerem a efektivní vojenskou silou v kampani proti IS, a budeme i nadále podporovat její úsilí v boji s IS v Sýrii", sdělili agentuře RIA Novosti v tiskové službě koalice. V koalici potvrdili, že dříve podporovali v Sýrii ještě jednu skupinu — Shuhada Al-Qaryatayn (SQ). „Však ke konci července 2017 provedla SQ jednostranně a bez povolení koalice hlídkování za hranicemi zkoordinovaného pásma pro odvrácení konfliktů u At-Tanfu a uskutečňovala činnost, která nebyla zaměřena na boj s IS. Koalice tuto skupinu už nepodporuje", podotkli představitelé koalice. Jak oznámila dříve koalice vedená USA, platí kolem základny v At-Tanfu 55kilometrové pásmo pro odvrácení konfliktů zkoordinované s ruskými vojáky, do něhož nesmějí vstupovat syrské vládní síly a jejich spojenci. V červnu došlo v okolí At-Tanfu ke srážkám koalice s provládními silami.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,877	Peskov: Kerry nepřijel do RF kvůli tomu, aby vytvářel nátlak ve věci Savčenkové Ministr zahraničí USA John Kerry nepřijel do Moskvy proto, aby vytvářel nátlak na RF ve věci občanky Ukrajiny Naděždy Savčenkové; toto téma bylo stěží možné stavět na přední místo jednání s hlavou státu, řekl tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Nepřijel proto, aby tlačil na Putina kvůli Savčenkové, protože samozřejmě není možné téma o Savčenkové stavět na přední místo jednání", řekl Peskov v sobotu ve vysílání kanálu TVC. „Skutečně, ministr zahraničních věcí Německa Frank-Walter Steinmeier a ministr zahraničí (USA — pozn. red.) Kerry toto téma projednávali. V Kyjevě skutečně takové výpady blízké hysterii probíhaly a probíhají, skutečně probíhá takové šroubování západního společenského mínění. Spíš bych to hodnotil jako projevy rusofobní hysterie. Přičemž jsou to projevy, které žádným způsobem nepomáhají řešit tento problém, ale naopak ho komplikují", řekl Peskov ve vysílání TVC.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,501	Nářez od komunisty Ondráčka: Kecy Halíka a povalečů z kaváren mi jsou ukradené. Jako většině lidí. V USA zatýkali stoupence Clintonové. "Havloidi" nekřičí, asi ještě nedostali nové noty ROZHOVOR „Ta mediální masáž, ty zmanipulované průzkumy veřejného mínění a to hraní si na elity, které všemu rozumějí a proto mají právo nám říkat, co si máme myslet – se prostě už zajídají,“ popisuje situaci po volbě amerického prezidenta poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Podle něj byla volba prezidenta v USA ryze záležitostí Američanů, a tak nevidí sebemenší důvod, proč by se měl z výsledku radovat nebo smutnit. Lze předpokládat, že se svět po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní? Radujete se vy osobně z výsledku hlasování? V čem pro vás vzbuzuje rozhodnutí amerických voličů naději, a v čem naopak strach? Ano, to předpokládat lze. Je jen otázkou jak, v čem a zda to bude pro svět přínosem, nebo naopak pohromou. Volba prezidenta v USA je ryze jejich záležitost a nevidím sebemenší důvod, proč bych se měl z výsledku, tedy z výhry nebo prohry toho či onoho, radovat nebo smutnit. Americký volič rozhodl a nám nezbývá než to respektovat a snažit se, aby vzájemné vztahy mezi našimi národy byly na přijatelné, vzájemně vyvážené úrovni. Tak tomu podle mě doposud není a Česká republika, respektive její političtí představitelé, si hrají na sluhy, lokaje a předhánějí se, kdo více ohne svůj hřbet. Mimochodem – to, abychom měli přátelské vztahy, neplatí jen pro nás a USA, ale pro všechny státy světa. Naději vidím v tom, že Donald Trump nebude dělat tak válečnickou politiku, jakou dělali předchozí prezidenti, byť se tvářili, že jsou demokraté. Jenže ten jejich export demokracie stál životy desetitisíců a statisíců lidí na celém světě. Strach by mohl nastat, kdyby se Sorosovi a další válečnické pakáži podařilo přesvědčit Trumpa, že je třeba vykopat válečnou sekeru. Jako optimista budu věřit, že k tomu nedojde. Po celém světě se šíří názory, které u nás reprezentuje například Tomáš Halík. Tvrdí, že vítězství Donalda Trumpa pro něj byl šok, a že je to tím, že nevzdělaní lidé jsou manipulovatelní. Prý nejsou schopni vnímat fakta, propadají se do nenávisti v důsledku nechuti k uprchlíkům, homosexuálům a komukoliv odlišnému. Jenže další názorový proud říká, že politici tak dlouho vnucovali lidem něco, co nechtějí, ať už se jedná o práva menšin anebo toleranci k imigrantům, že už těchto názorů mají dost. Kdo má pravdu? Škoda, že pana Halíka z toho šoku neklepla pepka. Ne, vážně. Kecy pana Halíka a dalších povalečů z kaváren mi jsou ukradené a jsem rád, že to mám stejně jako většina našich spoluobčanů. Ta mediální masáž, ty zmanipulované průzkumy veřejného mínění a to hraní si na elity, které všemu rozumějí a proto mají právo nám říkat, co si máme myslet – se prostě už zajídají. Není to vzpoura nevzdělaných lidí, právě naopak, je to vzpoura rozumu. Prostě se ukazuje, že lidé už mají dost všech těch nechutných exhibic homosexuálů a dalších menšin, stejně tak jako těch několika blbečků z televizních reklam. Lidé chtějí žít život, o kterém si mohou z větší části rozhodovat sami a ne jen přežívat a čekat, co komu odpadne od stolu. U nás mají tu výhodu, že mnozí znají, co to je žít v důstojných podmínkách, kdy si byli téměř všichni rovni, byť to mnozí nechtějí slyšet nebo to zesměšňují. Blíží se volby v Německu, ve Francii i v Rakousku. Do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Bude politický mainstream přinucen otočit kormidlo? To, jak se vyvíjí situace – zejména ta bezpečnostní – v západní Evropě, dává předtuchu, že lidé začnou volit ty politiky, kteří jim budou nabízet jednoduchá a rychlá řešení jejich problémů. To je ta lepší varianta, že to bude formou voleb. Druhá varianta je, že to budou samozvaní vůdci a půjde to rovnou z ulice, a to přes dlažební kostky a tak. V každém případě to bude znamenat nárůst nacionalismu a xenofobie, což může v konečném důsledku vést až v rozpad neslavné EU. Současné vedení EU totiž ještě nepochopilo, že v evropské lodi je díra, loď nabírá vodu a čára ponoru je již blízko. Na palubách vyšších tříd se stále tančí. Když tak někdy vidím ty no-go zóny, mám důvodnou obavu, aby to neskončilo třeba občanskou válkou. V USA se objevily bitky a protesty, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko – i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích? Tak zaprvé. Ti protestující v některých městech USA jsou dobře placeni, aby protestovali. Stoupenci demokratické kandidátky přece mohou demokraticky vyjádřit, že nesouhlasí s demokratickou volbou protikandidáta a pokud nebude u moci demokratka, tak májí právo užít i násilí. To je americké pojetí demokracie. Mám ale informace, že tamní policie už pozatýkala několik desítek demonstrujících, kteří po policistech házeli pyrotechniku. Trochu jsem očekával, že naši „havloidi“ budou křičet o policejní zvůli, ale zatím mlčí. Asi se ještě nevzpamatovali z té volby Donalda Trumpa nebo ještě nedostali nové noty, jak mají nyní reagovat. Když si vzpomeneme na to, jak bylo veřejné mínění směrováno ještě před dvěma lety, nebylo vůbec přijatelné přistupovat k složitému problému migrace způsobem, jaký teď zcela otevřeně prosazuje Trump. Jakou odezvu můžeme v tomto směru očekávat v Evropě a v ČR? Migrace je globální problém, který nebude snadné vyřešit a v podstatě ani vyřešit nejde. Ta současná vlna, která postihuje a pustoší Evropu, má dvě příčiny. První z nich je kolonialismus západních států vůči zemím v Africe, kdy to tam desítky let ekonomicky plundrovali a obyvatelé těch postižených zemí nyní cítí oprávněnou potřebu jít do té Evropy, do těch zemí, jejichž jazyk ovládají. Cílovými zeměmi jsou třeba Francie, Anglie, Španělsko či Nizozemí. Druhou příčinou pak je snaha o nesmyslný export amerického pojetí demokracie a vyvolaná řada barevných revolucí. Tady jsou hlavním viníkem zejména USA a další vazalské státy. Vše to vojensky zastřešuje válečnický pakt NATO, jehož jsme bohužel také členy a tak máme i svůj podíl na tom vývoji tam. Ve jménu demokracie se neštítíme ani lží. Nějakého toho teroristu si za oceánem sami vychováme, to aby bylo s kým a proti komu bojovat. Ve vedených konfliktech není důležitý výsledek, ale to, že se všem stranám dodávají zbraně a oni za ně platí. Do takovýchto válkou zmítaných zemí pak stačilo dát jen impuls, že Evropa má otevřenou náruč a hloupá slova Frau Merkel „My to zvládneme“ – to nás dovedlo tam, kde jsme. Ti chytřejší už vědí, že to nezvládneme, a tak se na různých místech znovu začínají stavět zdi a ploty. Ty to však nevyřeší. V době sčítání výsledků hlasů při volbě amerického prezidenta to vypadalo, jako by Českou televizi výsledek zcela překvapil. Jak zvládají informovat o volbě lídra světové velmoci média, ať už veřejnoprávní nebo soukromá? Myslíte si, že postupně zkusí hledat jiný přístup, že nebudou tolik proimigrační a podobně? Začnou být shovívavější i vůči názorům, které hlásají například nulovou toleranci vůči menšinám či imigrantům? O České televizi, kvalitě a nezávislosti jejího vysílání, nemám valné mínění. Pro mě je jejich zpravodajství novinářská žumpa a ta se plně projevila právě i při komentování voleb v USA. V době, kdy informace obletí svět v řádech vteřin, kdy jsme měli možnost vidět přímé přenosy amerických TV a aktuální počty hlasů pro kandidáty, u nás byla tato čísla o desítky nižší a komentátoři stále říkali, že se to ještě může změnit. Velice zajímavé byly i výběry komentátorů ve studiu, kdy jakoby náhodou všichni stranili Hillary Clintonové a osočovali Donalda Trumpa. O to zábavnější byly jejich výrazy, kdy už bylo jasné, že Trump bude dalším prezidentem USA. To mi přišlo, že žvýkají citrón a docela jsem jim to i přál. Jak jsem již zmínil, nevěnoval jsem volbě prezidenta USA žádnou mimořádnou pozornost a tak vlastně ani nevím, jak informovaly ostatní soukromé televizní stanice. Jednostranná propaganda, lži a nenávist, kterou média šíří, však naučila mnoho lidí vyhledávat si informace i jinde, což je dobře. Ukazuje se tak, že nejsme národ hlupáků, které si může někdo vodit jak ovce. Nevěřím, že se média v brzké době změní a že začnou vysílat objektivní a vyvážené zpravodajství. Podívejte se jen na příklad toho, že veškeré dění vládnoucích stran komentují zejména zástupci dvou marginálních pravicových politických stran, zatímco představitelé KSČM, jako nejsilnější opoziční strany v Parlamentu, tuto možnost dostávají jen sporadicky. Trump vysílal poměrně pozitivní signály vůči Rusku, vyjádřil se i k dění v Sýrii. Řada republikánů má ale postoj odmítavý. Jaký postoj převáží, a jaký byste si přál, aby převážil? Mimochodem, v Moldavsku a v Bulharsku teď vyhráli proruští kandidáti. Spousta lidí na Ukrajině se bojí toho, že směr politiky USA bude spíš orientovaný na vnitrostátní problémy USA… Pro mě nejsou důležitá slova a signály, ale až činy. Barack Obama, když kandidoval a stal se prezidentem, tak také říkal, že zruší americkou věznici Guantánamo na Kubě, a kde je výsledek na konci jeho druhého volebního období? Samozřejmě Trumpovy výroky směrem k Rusku, ale i k Ukrajině či dokonce k Srbsku vnímám, musím říci, že si jich vážím, ale až další doba ukáže, jak byly vážně myšleny a zda se promění i v činy. Sama možná víte, že se o dění na Ukrajině, zejména na Donbase, zajímám a že jsem tato území jen v letošním roce již dvakrát navštívil. Velmi bych proto uvítal, kdyby USA a Rusko našly společnou řeč a podařilo se přimět obě strany ke klidu zbraní a k trvalému míru v této oblasti. Jedině tak se mohou začít naplňovat dohody uzavřené v Minsku. O prezidentských volbách v Moldávii i v Bulharsku samozřejmě vím. Vůbec však nechápu, proč média musí spekulovat o tom, zda nový prezident Moldávie Igor Dodon nebo nový prezident Bulharska Rumena Radeva jsou tzv. proruští či prozápadní. Proč si stále myslíme, že západní politika je správná a ta východní, chcete-li ruská nebo čínská, špatná? Nemůže to být právě naopak? Myslím, že obě zmiňované země mají po rozpadu SSSR, resp. východního bloku mnoho svých vnitřních problémů, které je třeba řešit. Pokud k tomu volba nových prezidentů přispěje, tak to bude jedině dobře a je přece úplně jedno, zda je prezident tzv. proruský či prozápadní. Politika je jen jedna, dobrá anebo špatná, a o tom hodnocení rozhoduje volič. Je více než zřejmé, že ani jeden z nich to nebude mít ve své funkce snadné. Oběma přeji úspěch, stejně tak jako lidem daných zemí, které jsem obě několikrát osobně navštívil. Ve čtvrtek vzpomeneme na 17. listopad 1989. Zkusme situaci u nás shrnout: Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo u nás momentálně šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? Jestli po sedmadvaceti letech a totálním rozkradení téměř veškerého národního bohatství ještě někdo věří na ty kecy o pravdě a lásce, tak mi ho je líto. Lásky, přátelství, ale i vzájemné úcty a ohleduplnosti je mezi lidmi stále méně, svoje místo si našla zloba a nenávist. A pravda? Ta se u nás dá dokonce i koupit. Někdy přemýšlím, zda je vůbec pravdivý ten nápis na prezidentské vlajce. Ano, zkusme situaci u nás shrnout. Článek 7 Ústavy říká, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. A realita? Vodu vlastní Němci, Francouzi, Španělé a Italové. Uhlí jsme doslova darovali Bakalovi a mafiánům z Mostecké uhelné, zemní plyn a ropu vlastní Komárek, a takto bych mohl pokračovat ve výčtu dalších několik řádků. Jediné, co nám ti šíbři neprodali nebo neukradli pod nosem, je vzduch, ale možná to bude jen proto, že na to ještě nepřišli. Jestli se tedy chystáte slavit 17. listopad, tak já osobně jedině jako Mezinárodní den studenstva.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,046	Diplomatický zdroj v Aténách: ruské tankery neporušily sankce EU Ruské tankery neporušily žádné sankce EU proti Sýrii, neboť dodávaly palivo pro Vzdušně-kosmické síly Ruska, oznámil diplomatický zdroj v Aténách agentuře RIA Novosti, když komentoval publikaci Reuters. V úterý agentura Reuters psala o tom, že ruské tankery svými dodávkami paliva pro ruské a syrské letectvo údajně porušily sankce Evropské unie. „Za druhé, řeč jde o sankcích EU proti Sýrii, zatímco ruské tankery pokud i dodávaly palivo, tak bylo určeno pro potřeby Vzdušně-kosmických sil Ruska. Proto nikdo žádné embargo nebo sankce neporušoval. Nikdo nemůže zakázat Rusku zásobovat svou armádu," zdůraznil diplomatický zdroj. Ve zprávě agentury Reuters řeč šla o ruských tankerech Jaz a Muchalatka, které uskutečňovaly dodávky leteckého paliva přes výsostné vody zemí EU a kotvily v Řecku a na Kypru. Tím mělo údajně dojít k porušení sankcí EU proti Sýrii. Jaz a Muchalatka jsou civilními plavidly s domovským přístavem v Petrohradu. V souladu s mezinárodním právem mořského obchodu, civilním lodím, tedy i lodím plujícím pod ruskou vlajkou, nelze bránit v pohybu a v kotvení v přístavech cizích států včetně států EU.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
6,496	"Naposledy zamávejme Clintonovým, Albrightové i Havlovi." Europoslanec Zahradil narovinu říká, co vše se může stát po nástupu Trumpa ROZHOVOR „S nástupem Donalda Trumpa se nestane nic až tak dramatického, i když zejména evropská levice začala nad touto volbou hystericky kvílet,“ uvedl jeden z nejzkušenějších českých europoslanců Jan Zahradil (ODS). Ten se neobává v souvislosti se změnou v Bílém domě ani zhoršení bezpečnostní situace ve světě. „Jediná skutečná snaha oslabit NATO přišla zatím z Bruselu, a to s návrhem na zřízení evropské armády. Od Trumpa jsme pouze slyšeli o zvýšení příspěvku do společné kasy. Což je logické, nemůžeme očekávat, že záruku naší bezpečnosti bude donekonečna financovat někdo jiný,“ ještě dodává. Změní se opravdu celý svět v základech po vítězství Donalda Trumpa, jak se nyní můžeme dočíst v řadě renomovaných médií? Jste podobného názoru? A dá se vůbec předpokládat, co lze po nástupu do úřadu od nového amerického prezidenta očekávat? A v čem se bude jeho vládnutí nejvíce lišit od toho, kdyby vyhrála Hillary Clintonová? Možná by neuškodilo méně podléhat emocím na sociálních sítích. Samozřejmě se s nástupem Donalda Trumpa nestane nic až tak dramatického. Jaké konkrétní kroky od nového prezidenta můžeme očekávat, uvidíme ve chvíli, kdy budeme znát jeho vládní tým. Od nové administrativy očekávám obecně více realismu a pragmatismu a méně idealismu a ideologie. Je dobré si znovu uvědomit, že byl zvolen prezident USA. Nikoliv prezident ČR, Ukrajiny nebo Sýrie. Proto bude dělat především to, co považuje za prospěšné pro svou zemi a její občany. Od mnoha politiků včetně těch českých můžeme nyní slyšet, že Trump bude oslabovat NATO a soustředí se hlavně na řešení svých domácích problémů. Vzrůstají tedy obavy, že Evropa zůstane sama a těžko bude čelit dominantnímu Rusku. Mají tyto obavy reálný základ? Jediná skutečná snaha oslabit NATO přišla zatím z Bruselu s návrhem na zřízení evropské armády. A jediné, co jsme zatím od Trumpa slyšeli, byl požadavek na zvýšení příspěvku do společné kasy od evropských států. Což je logické a budeme to muset udělat každopádně, protože členství v NATO dává smysl a nemůžeme očekávat, že záruku naší bezpečnosti bude donekonečna financovat někdo jiný. Jaký přístup vlastně zaujalo vedení EU vůči nově zvolenému americkému prezidentovi? Je jejich postoj pragmatický anebo mají navrch obavy a odtažitý přístup? Připravovali se vůbec lídři EU i na tuto alternativu? Jaké první kroky lze od vrcholové reprezentace EU vůči USA očekávat? Evropská unie je samozřejmě ve své většině ve vleku kultury "politické korektnosti", s níž je Trumpův styl v přímém rozporu. Zejména evropská levice proto začala poněkud hystericky kvílet nad touto volbou. Věřím ale, že zdravý rozum a chladná hlava převládne. Možná by si měli vzít příklad z prezidenta Obamy, který se s Trumpem sešel a řekl, že bude chtít udělat všechno proto, aby novému prezidentovi pomohl uspět. To je jednání státníka. Já jsem především zvědav na nový Trumpův tým, zejména na ministra zahraničí. Jak se bude vůbec podle vás stavět Donald Trump k válečným konfliktům, které „zdědil“ po svém předchůdci Obamovi? Co na základě jeho dosavadních výroků lze například čekat ve vztahu k Sýrii, Ukrajině či Afghánistánu? Nepouštěl bych se do žádných razantních předpovědí. Zcela nepochybně bude vše hodnoceno prizmatem amerických národních zájmů. Opakuji: asi můžeme čekat méně "internacionalismu", více takzvané reálpolitiky. V moderní historii se občas stávalo, že úspěšní prezidenti USA následně „strhli“ řadu světových politiků, kteří se jimi inspirovali. V šedesátých letech to byl J. F. Kennedy, v osmdesátých letech pak Ronald Reagan … Může se něco podobného očekávat i od Donalda Trumpa? V Evropě můžeme již dnes pozorovat politické síly, které se staví proti převládajícímu "hlavnímu proudu", proti politické korektnosti, všemožným kolektivním nárokům, nadnárodní byrokracii. Trump je toho všeho zatím asi nejviditelnějším symbolem. Ano, myslím, že politické paradigma se posouvá a mění v celé euroatlantické civilizaci. Devadesátá léta jsou definitivně pryč. V reakci na Trumpovo zvolení jsem napsal na facebook: naposledy zamávejme manželům Clintonovým, Madeleine Albrightové, ale i Václavu Havlovi. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Trump vsadil na agresivní populismus, jeho tajemník pro EU Tomáš Prouza byl ještě ostřejší. Podle něho se nenávist a populismus stává účinným programem i za oceánem. Co k tomu říci? Bylo diplomatické takto hovořit vůči našemu potencionálnímu západnímu partnerovi? Zbytečně silná slova od českého premiéra. Pokud jde o státního úředníka Prouzu, měl by úplně mlčet. Je to od něj stejně nevhodné, jako některé výroky prezidentova mluvčího Ovčáčka. Ten je za ně ovšem kritizován, Prouzovi jeho politikaření nepochopitelně prochází. Naopak prezident měl opět naprosto odlišný názor od českého premiéra. Nedávno uvedl na veřejnosti, že by v Bílém domě spíše uvítal Donalda Trumpa než Hillary Clintonovou. A i nyní tuto změnu ve Washingtonu ve svých vystoupeních otevřeně vítá. Myslíte si, že tento nový přístup naší hlavy státu by mohl mít vliv na zlepšení česko-amerických vztahů, které nejsou v současné době zrovna optimální? Ve vší úctě, nevěřím, že zrovna v těchto hektických dnech vnímá Donald Trump a lidé okolo něj, co zrovna říká český prezident. Mají spoustu jiné práce. Ale nezapomínejme, že nový prezident USA má jistý vztah k naší zemi - tři z jeho dětí jsou "poloviční" Češi, dokonce mluví česky. Věřím, že se to v budoucnu zúročí. Třeba i při novém obsazování diplomatické reprezentace USA v ČR, k němuž nepochybně dojde. Vztah evropských zemí s USA je také posuzován připravovanou obchodní dohodou TTIP. Ta je některými kritizována proto, že prý v ní USA příliš prosazují své zájmy na úkor Evropy. Co se podle vás bude dít v tomto vyjednávání po nástupu Donalda Trumpa? Je TTIP mrtvá, jak někteří již teď prorokují? To je jedna z věcí, která mě zneklidňuje. TTIP je pro ČR výhodná, neboť nabízí lepší obchodní a investiční podmínky než dosavadní bilaterální dohoda mezi ČR a USA z devadesátých let. Pokud nebude dojednána, bude to škoda. Hodně tady fungovaly emoce, málo racionální přístup. Kritika TTIP, která zaznívala leckde po Evropě, byla mnohdy úplně nesmyslná, vedená doslova pavědeckými argumenty a vyslovenými nepravdami. Nicméně rozumím tomu, že pro Donalda Trumpa bude jednou z priorit ochrana domácího trhu a pracovních míst, proto je možné, že americký přístup k TTIP se nyní změní.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,974	MZV Ruska okomentovalo rozhodnutí NATO o záměně techniky v Afghánistánu Rusko považuje rozhodnutí vedení USA a NATO o úplném nahrazení ruských zbraní v Afghánistánu západními modely za absolutně kontraproduktivní, oznámil zvláštní představitel ruského prezidenta, ředitel Druhého úřadu Asie MZV RF Zamir Kabulov. Dříve v listopadu zplnomocněnec afghánského ministra obrany Tariq Shah Bahrami novinářům oznámil, že Afghánistán již nepotřebuje ruské vrtulníky, protože je získává od členských států NATO, stroje ruské výroby jsou v přechodném období obsluhovány prostřednictvím jiných států. „Musíme tady poznamenat, že rozhodnutí vedení USA a NATO o plném nahrazení v Afghánistánu ruských zbraní a vojenské techniky za západní je absolutně kontraproduktivní. Takové kroky podkopávají bojeschopnost afghánských národních sil bezpečnosti a škodí našemu společnému cíli, kterým je stabilizace situace," řekl Kabulov v rozhovoru pro web Skupiny strategické vize Rusko — Islámský svět. Situace v Afghánistánu se v posledních měsících výrazně zhoršila. Radikální hnutí Tálibán, které drželo značné území ve venkovských oblastech, zahájilo útok na velká města. Na území země také zesílil vliv IS.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,398	Mitrofanov vytáhl článek: 90 ruských poradců dostalo Zemana na Hrad! Černými penězi z kasina. Zde je doslovný překlad a nevídaná reakce Jiřího Ovčáčka Novinář Alexandr Mitrofanov upozornil na zprávu, kterou v pondělí večer zveřejnil ruský server Ura.ru. Jistý anonymní zdroj tomuto uralskému serveru prozradil, že Zemanovi v rámci předvolební kampaně pomáhalo až 90 ruských poradců. Ruská stopa se prý dozajista objeví i při prezidentských volbách v roce 2018. Prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček článek označil na nesmyslný spisek. ParlamentníListy.cz svým čtenářům předkládají kompletní překlad původní ruské verze zprávy. Podle ruské Wikipedie je server URA.Ru „informační internetová agentura, která byla založena v roce 2006 novinářkou Aksanou Panovou“. Server se má specializovat na události v Uralském federálním okruhu, Permském kraji a Moskvě. 14. prosince roku 2011 byl server podle údajů přístupných na Wikipedii prodán rakouské společnosti BF TEN Holding BmbH, načež byla zřízena moskevská pobočka. Podle ruských médií ve skutečnosti společnost patří podnikatelům Artomu Bikovu a Alexeji Bobrovu. Tiskový mluvčí prezidentské kanceláře Jiří Ovčáček na Twitteru článek okomentoval slovy: „Když jsem si přečetl ‚Uralské byliny‘, vytanul mi na mysli výrok produkčního ze skvělé komedie Trhák.“ Ke svému příspěvku přiložil video ze zmíněné komedie. Překlad článku zachován v původním znění: Jak Rusko zvolí prezidenta České republiky Miloš Zeman za své volební vítězství vděčí ruským politickým konzultantům Po nedávných prezidentských volbách ve Spojených státech, Bulharsku a Moldavsku se po Rusku rozlila vlna patriotismu. Televize přesvědčila ruský národ o tom, že všichni vítězní kandidáti jsou proruští a že nyní ve vztazích mezi Ruskou federací a zahraničními státy nastane „zlatý věk“. Stejně tak politici ze zmíněných zemí jsou si jistí tím, že v kampaních vítězných kandidátů pracovali za ruské peníze ruští specialisté. V roce 2017 se v Evropě uskuteční hned několik voleb, od jejichž výsledku se bude dále odvíjet politická a ekonomická budoucnost RF. V dubnu/květnu se bude volit nový prezident Francie, v září zas německý kancléř. Zejména budoucí politický vývoj v těchto dvou státech napoví mnohé o tom, budou-li i nadále uplatňovány protiruské sankce a jak agresivně si bude počínat NATO u hranic s RF. Poslanci v Evropském parlamentu si dobře uvědomují, jak velikou roli v průběhu těchto kampaní bude hrát ruská propaganda, a snaží se najít způsob, jak s ní bojovat. Zatím ovšem evropští poslanci s nějakou seriózní strategií nepřišli. Velké obavy mají i v České republice, kde jsou prezidentské volby plánovány na leden roku 2018. Právě v této zemi se vyskytuje nejsilnější ruská diaspora v Evropě, mnozí z těchto lidí již získali občanství EU. Právě v Čechách se usadili desítky tisíc ruských podnikatelů, včetně těch, kteří se tam skrývají před ruskou justicí. Tito lidé ovládají celé tržní segmenty a jsou přirozeně zainteresováni v tom, aby si získali loajálnost českých orgánů. Česká republika je parlamentní republikou. Hlava státu je figura do značné míry pouze nominální, s omezeným repertoárem pravomocí. Navrhuje kandidáty na soudce pro Ústavní soud, má právo vetovat zákony přijaté parlamentem a může jej i rozpustit. Prezident reprezentuje zemi při zahraničně politických jednáních. A to hlavní – jmenuje předsedu vlády a další členy vlády, kteří poté činí všechna klíčová finanční a ekonomická rozhodnutí. Do nedávna byl prezident České republiky volen parlamentem. Ovšem v roce 2012 došlo ke změně v legislativě a situace se dramaticky proměnila. Bylo přijato rozhodnutí o uspořádání historicky prvních přímých voleb v historii země. Na rozdíl od Ruska neměli kandidáti právo kandidovat samostatně. Museli být nominováni občany České republiky. K tomu každý kandidát potřeboval získat alespoň 50 tisíc podpisů od obyvatel země, kteří tím podpořili jeho nominaci. K registraci bylo též potřeba doložit alespoň 20 podpisů poslanců dolní komory parlamentu nebo alespoň 10 podpisů členů horní komory parlamentu. Karel Schwarzenberg se stal hlavním rivalem Miloše Zemana Nakonec se volební kampaně účastnilo 9 kandidátů. Dva z nich – pravicově středový Karel Schwarzenberg a proruský levocentrista Miloš Zeman – postoupili do druhého kola. Zpravodaji ze serveru URA.Ru se podařilo pohovořit s jedním z uralských politických konzultantů, který v roce 2013 pomohl Miloši Zemanovi na Hrad. Pod příslibem zachování anonymity se s námi podělil o několik zákulisních informací, které poukazují na manipulační strategie, které budou dozajista znovu použity při nadcházejících prezidentských volbách v České republice. Podle slov zdroje URA.Ru byl před samotnými prezidentskými volbami v České republice proveden důkladný sociologický průzkum. Ten poukázal na rozkol, který českou společnost dělí na dvě části. V první skupině se nachází především zástupci starší generace, kteří vyrostli v socialismu, dále také obyvatelé vesnic a malých měst. Tito lidé do dnešního dne Rusko považují za blízkého spojence a Spojené státy za úhlavního nepřítele, který usiluje o rozpad sovětského impéria. Právě tito lidé podpořili Miloše Zeman. Do druhé skupiny patří mladí lidé a obyvatelé velkých měst, jako je Praha a Brno. Několik let po „sametové revoluci“ si tato mládež zvykla na blahobyt spojený s integrací země do západních struktur. Naučili se vydělávat peníze a váží si svobody slova. Tito lidé vytvořili voličskou základnu pro prozápadně orientovaného Karla Schwarzenberga. Protiamerický sentiment političtí konzultanti rozsévají i mimo Rusko Analýza sociologických dat poukázala na ideologickou krizi v prozápadním táboře. Čeští politici nebyli schopní přijít s novou politickou ideologií, která by pomohla mobilizovat větší část obyvatelstva za podporou západních hodnot. Jediné, s čím byli schopni přijít, byla myšlenka, že se Česká republika stala částí Evropy. Taková myšlenka ovšem není schopna sama o sobě sjednotit natolik konzervativní zemi. Zhruba šest měsíců před volbami bylo do České republiky vysláno okolo 90 ruských profesionálních politických konzultantů. Podle jednoho z nich bylo jejich hlavním úkolem podněcování protiamerických nálad a propagace přátelství s Ruskem. Peníze na svou práci získávali velmi netradičním způsobem. Oficiální bankovní převody nebyly možností. „Pro financování těchto osob jsme používali síť kasin nepřímo ovládaných jedním ruským byrokratem. Řekli nám přesně v jaký den, v jakou hodinu a k jakému stolu si máme sednout. Když na mě přišla řada, u stolu kromě mě již nikdo neseděl. Vsadil jsem vždy nejvyšší možnou sumu a dealer již zajistil, abych pokaždé vyhrál. Tento postup byl mnohokráte zopakován,“ vzpomíná politolog. Peníze na české prezidentské volby se převáděly skrze síť kasin Podle politologových slov volební ústředí Miloše Zemana žádný striktní systém na kontrolu nákladů spojených s volební kampaní nepoužívalo. „Kvůli tomu často docházelo ke krádežím. Někteří na tom vydělali velké peníze.“ Zbylé finance byly využívány pro poskytování finanční pomoci členům volebních komisí působících v České republice. „Právě v této době se v Čechách začal používat systém počítačového zpracovávání volebních lístků. Češi se jako děti naivně domnívali, že počítače nelze oklamat. To ovšem není tak úplně pravda. Tyto systémy mohou být a také byly přelstěny. V každé komisi jsme hledali člověka, který by nám s tím pomohl,“ vypráví anonymní zdroj. Ruský politolog také zmínil, že jedním z jejich úkolů byla „rovnoměrná falsifikace hlasů“. To se ovšem ukázalo být až příliš těžkým úkolem. V jednotlivých volebních obvodech se tak objevil abnormálně vysoký počet hlasů za Zemana. „Tyto anomálie, které se objevily v tabulkách výsledků voleb, je možné spatřit na první pohled. Velmi se divím tomu, že je opoziční čeští politici do dnešního dne nebyli schopni zahlédnout. Divím se také tomu, že čeští matematici nevyužili takzvanou Gaussovu křivku, která by jasně poukázala na falsifikaci,“ uvádí specialista pomáhající Zemanovi. Češi nechápou, jak je možné ničit volební letáky konkurentů Propagandistická síť podporující Miloše Zemana sestávala ze tří částí. Podle slov anonymního zdroje se jednalo převážně o majitele menších obchodů. „Každý z nich dobře zná rodiny, které u něho pravidelně nakupují. Pomohli jsme těmto lidem finančně za to, že v období předvolebních agitací vyprávěli svým zákazníkům příběhy o tom, jak bude mít Rusko pozitivní vliv na českou ekonomiku.“ Důraz byl také kladen na realitní agentury. „Veliká skupina realitních kanceláří od nás dostala peníze za to, že mezi svými klienty šířila zvěsti o tom, jak Česko v případě bližší spolupráce s Ruskem bude vzkvétat,“ uvádí ruský politický konzultant. Třetí klíčovou oblastí byl sport. „Aktivně jsme pomáhali organizovat mnohé sportovní události. Všechny náklady, které měla hradit česká strana, jsme pokrývali my. Nejednalo se tedy o žádné úplatky, ale o prostou finanční podporu.“ Právě ruští političtí konzultanti vedli v rámci voleb speciální projekty týkající se publikace kompromitujících materiálů proti Zemanovým oponentům. „Brzy jsme zjistili, že Češi jsou velmi tolerantní vůči sexuálním experimentům. Ovšem milenecké aféry a užívání eskortních služeb ze strany jednotlivých kandidátů odsuzují. S touto kartou jsme hráli, úspěšně,“ uvádí zdroj. S velmi nečekaným problémem se ruští specialisté setkali tehdy, když vytvářeli plán na ničení politické agitace protivníků. „Setkali jsme se s velmi neobvyklým jevem: v Česku nebyl nikdo ochoten trhat letáky a ničit billboardy našich politických oponentů. Přitom v Rusku je toto naprosto běžnou praxí. Museli jsme tedy do Česka přivést vlastní chuligány z Ruska,“ vzpomíná zdroj na předvolební události z roku 2013. Ruský specialista si je naprosto jist tím, že i v nadcházejících prezidentských volbách v České republice v roce 2018 přijmou jeho kolegové účast. S největší pravděpodobností budou Rusové znovu sázet na Zemana a předvolební kampaň bude probíhat podle stejného schématu. Anonymní zdroj nevyloučil ani to, že by za nějaký čas mohl zveřejnit tajné dokumenty obsahující jména osob, které budou pomáhat současnému prezidentu České republiky v nadcházejících prezidentských volbách. Zveřejnit by prý mohl i jména kolegů z volebních komisí. „Jsem si vědom toho, že by tito lidé mohli sedět ve vězení,“ přiznal se.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
5,554	Experti se obávají, že americké F-35 zastarají již během provozu Rusko a Čína mají co postavit proti americkému letounu F-35, soudí pozorovatel The National Interest Dave Majumdar. Tím spíš, že tato stíhačka má létat ještě téměř 55 let. Tento týden Pentagon oznámil, že termín služby stíhačky F-35 byl prodloužen o 6 let. Nyní má být vyřazena z provozu pouze v roce 2070. Předtím se mělo za to, že letouny série F-35 budou vyráběny do roku 2038 a vyřazeny v roce 2064. Mustang létal pouze do roku 1957, průměrný termín provozu letadel činil tenkrát asi 14 let. Nové F-35 mají být, podle plánu Pentagonu, rekordmany. „Je možné, že se rodiči posledního pilota F-35 ještě ani nenarodili," žertuje pozorovatel The National Interest. Neexistuje žádná jistota, že se světová situace nezmění ke konci termínu provozu F-35. Rusko a Čína rychle dohánějí USA z technologického hlediska, připomíná pozorovatel. Ruští a čínští konstruktéři určitě vymyslí během půlstoletí něco, co by mohli postavit proti F-35. Jsou příznaky toho, že se něco podobného již chystá. „Zároveň nás jak čínští, tak ruští konstruktéři předstihli v technologické oblasti, zatímco jsme vsadili na technologii, která nám poskytla rozhodující převahu před čtvrtstoletím. Nemáme správné priority ve vývoji bitevních letounů a zdá se, že se tato strategie nezmění, dokud naše ozbrojené síly jsou v stadiu popírání," cituje The National Interest článek plukovníka Mika Pietruchy z webu War On The Rocks.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
1,181	Stanislav Novotný: VŘSR Je jí 100 let - tzv. Velké říjnové socialistické revoluci. Desítky let jsme poslouchali kánonické nesmysly o osvobození proletariátu z jeho okovů. O položení základů ráje na zemi. Všechno se to mělo stát v zemi, kde byl proletariát marginální a kde jej bylo nutno vytvořit zbídačením rolníků a rudým terorem. V zemi, kde musel Lenin v Dubnových tezích přepsat marxismus, aby realizoval to, co se dle základního teoretika nového světa, nemělo v Rusku vůbec uskutečnit. Ale proč takový obrat? Proč Lenin musel dojít k závěru, že v „v nejslabším článku imperialistického řetězu“ dojde ke změně. Protože byl zaplacen. A dobře. Byl zaplacen německou vládou a jeho financování, stejně jako financování celého revolučního cirkusu nedobrých klaunů, zařídil jistý I. L. Gelfand (krycí jméno Parvus). A nejenom on, byla zde celá plejáda lidí, u nichž je dosti patrné, že upřímné přesvědčení bylo pro ně méně důležité, než peníze. Však také obsadili posty rudých komisařů a zrazovali to nejdůležitější – lidi. Mezi nimi samozřejmě vysoko ční L. D.Trockij. Rusko bylo revolučně vydrancováno. Mnoho z těch, kteří neměli ani ponětí o nutnosti jakési revoluce, bylo zavražděno. Do USA odjely lodě se zlatem, často importovaní revoluční funkcionáři platili obilím či kožešinami jenom proto, aby se to prokazatelně hmatatelně cenné dostalo do těch správných rukou. A hlavně koncese! Zaplatili jsme vám, tak předejte nemovitosti, infrastrukturu, suroviny. Jak prosté. Rozdělit si staré Rusko a oligarchicky bohatnout. Ale svět není tak jednoduchý. Vznikl SSSR a udržel se. A do značné míry Západem vytvořený SSSR se zkonsolidoval jako supervelmoc, vyhrál válku a vyvezl revoluci, kterou vlastně zaplatil z naprosto zištných a mocenských důvodů úplně někdo jiný. Dovezl ji i k nám a bylo nám z toho dost smutno. Ale vyrostla také Amerika. Vyvažovala, soupeřila a nakonec vyhrála. Ale došla k závěru, že velká bere vše, a to také nebylo dobré. Kde jsme vlastně na té šachovnici teď? Filosof Ivan Soloněvič říká, že revoluci dělala v Rusku druhořadá inteligence posledních 100 let, popř. advokáti 4. řádu jako byl Kerenskij. Nebyli to tedy géniové jako Dostojevskij či Mendělejev. Ty by to ani nenapadlo. A Soloněvič dokonce litoval, že vedle Mauzolea nestojí socha neznámého profesora. Chtěl tím v podstatě říci: pomník člověku, jenž nikam nedohlédl. Jak trefné. Dávejme, prosím, větší pozor na ty naše „myslitele“ a zkoumejme jejich finanční zdroje. Trockistů a jejich barevných revolucí už bylo opravdu dost. A také si dávejme pozor na majdany všeho druhu. Na počátku zní věty opojně, někdy i múzicky. Ale pak zjistíte, že den demonstrace pro nezaměstnaného účastníka protestu na Majdanu stojí 100 USD. A že Angličané platili své hochy už v únoru 1917. No a náhle za vás někdo prodává lithium, vyváží černozem, zbavuje vás potravinové soběstačnosti či vlastní energetické politiky. Říká vám s kým smíte a s kým nesmíte obchodovat. A hlavně, že tu vládu za vás zařídí sám. A co ty naše zlaté ziskovky živené zvenčí? Chcete je? Revolucionářům také plynuly ze zahraničí značné sumy. A stačily na to, aby rozvrátily armádu a nakonec celý stát. Tak bohužel vypadá normální svět. Všude nástrahy, protože mocenské skupiny bojují, státy bojují, jedinci bojují. Pravda, není na to hezký pohled, ale je to tak. Bezmezně věřit svým politickým spojencům, nechat se jimi zkorumpovat či vydírat a vydávat tak všanc ty, které představuji a mám i chránit, je trestuhodné. Jidášova agenda má vždy jen jedno vyústění. Po východních převratech stála Ruská federace dlouho na hanbě, ale dala se opět dohromady. Není to už SSSR a nemůže mít dřívější ambice. VŘSR je v Rusku mementem a bojování ideologicky minulých válek nedává z naší strany žádný smysl. Buďme především na své straně. Jsme Češi a Středoevropané. Vrátili jsme se tak trochu do bismarckovských dob a musíme najít sami sebe. VŘSR je pryč a my máme vlastní zájmy. VŘSR zvítězila mj. také proto, že car Mikuláš II. nebyl schopen jednat jako vůdce. Vydával se za hospodáře země, ale když bylo nutno řešit kopec sociálních a strukturálních problémů po roce 1905, nastrkoval jiné figury. Nebyl schopen čelit anarchistickému terorismu, řádění cizích tajných služeb a nebyl schopen postavit se za svého nejlepšího premiéra Petra Stolypina. Prakticky jej tak vydal atentátu napospas. Co vám to připomíná? I my máme premiéra a ministry. Ale toho současného prvního z prvních nepošlete v noci samotného ani na suchý záchod v lese. Ale kde je ten, kdo ponese odpovědnost, kdo se popere za skutečné české zájmy, za dobré vztahy k velmocem i našim sousedům, kdo nebude bojovat cizí ani minulé války. Potřebujeme vládu, která zastaví další dehonestující kolonizaci ČR. Dámy a pánové v politice, myslete na občany a sestavte takovou vládu. Na nic se nevymlouvejte. Je to jednoduše vaše práce. V Rusku se hrálo mnoho her, Rusko dokonce vítězilo ve válce a náhle přišel rychlý konec. A Němci zase zaplatili revolucionáře proto, aby vyhráli I. světovou válkou, ale nakonec jí prohráli. Málokoho z tehdejších hlavních protagonistů napadlo, jak šílené následky ponesou za svou bohorovnost. A vy, kteří máte tu možnost, naznačte i bruselským, že žádný strom neroste do nebe.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,996	V Japonském moři vzplanul požár na lodi s ruskými námořníky V Japonském moři vzplanul požár na lodi Iman s ruskou posádkou na palubě, oznámil agentuře RIA Novosti náčelník námořního záchranného a koordinačního střediska ve Vladivostoku Nikolaj Pirožkov. Podle jeho slov nikdo z námořníků požárem neutrpěl. „Iman plul z Toyamy do Vladivostoku s nákladem techniky. Požár začal ve strojovně a kotelně. Posádka lodi ji hermeticky uzavřela a požár uhasila", řekl spolubesedník agentury. Iman je loď pod vlajkou Togo, její posádku tvoří 21 lidí, všichni jsou občany Ruska.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,727	Odchod Rusů ze Sýrie: Je to jinak, píše Tereza Spencerová Redaktorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová se zabývá na serveru Literárky.cz odchodem Ruska ze Sýrie. „Rusko ‚odchází‘ ze Sýrie, aby v Sýrii zůstalo,“ konstatuje. „Putinovo rozhodnutí odsunout část sil ze Sýrie ze všeho nejvíc připomíná ‚odcházení‘ západních armád třeba z Afghánistánu,“ konstatuje Spencerová a hodnotí další kolo „mírových“ rozhovorů v Ženevě. Podle ní se v současné době o rozruch postaral pouze ruský prezident Vladimir Putin, který v pondělí vpodvečer oznámil stažení ruských sil ze Sýrie. A to se slovy, že úkoly, které mělo ministerstvo obrany splnit, byly splněny. Jak následně Spencerová konstatuje, například The Guadian uvádí, že Putin Západ zaskočil. Podle šéfa německé diplomacie Franka-Waltera Steinmeiera je to pro změnu vzkaz Asadovi, aby se podvolil a začal seriózně jednat. „Kolem Putinova rozhodnutí, které bylo zcela jistě s Damaškem dopředu konzultováno, je víc otazníků než odpovědí. Co třeba znamená ono ‚splnění úkolů‘? Loni v říjnu Putin konstatoval, že hlavním cílem vstupu do války je ‚konsolidace zákonné moci a vytvoření předpokladů pro politický kompromis‘. Znamená to, že taková situace už nastala, když Asadova vláda kontroluje území, na němž žije asi 85 procent Syřanů? Nebo k rozhodnutí přispěl stabilizující faktor, že si Rusko na letecké základně Hmejmím ‚utvořilo‘ vlastní koalici syrské ‚umírněné‘ opozice, která nebude bojovat proti vládním vojskům?“ ptá se Spencerová. Původní text ZDE. Spekuluje také nad tím, zda Rusko tímto nenabídlo Spojeným státům možnost dosáhnout v Sýrii alespoň „malého vítězství“ v boji proti terorismu tím, že jim přenechá Daeš v jeho „hlavním městě“ Rakká. „Očividným zdá se být jen to, že rozhodnutí o stažení – blíže neurčeného počtu – letadel ze Sýrie je rozhodnutí politické a diplomatické, nikoli vojenské, a hlavně že to není rozhodnutí učiněné ze dne na den. V pozadí mohou být dohody s USA a regionálními hráči o rozdělení sfér vlivu a o dostatečných zárukách pro Bašára Asada, stejně jako třeba snaha Ruska ukázat blízkovýchodním režimům, že umí držet slovo, což do budoucna může pozici Ruska v regionu jen posílit. Na druhou stranu Rusko zcela určitě nekončí s podporou Damašku a navíc si ponechává své základny v Tartúsu, Hmejmímu i Latákii, které mají ‚fungovat v dosavadním režimu‘, což ze všeho nejvíc vyvolává paralelu s americkým ‚odcházením‘ třeba z Afghánistánu,“ uzavírá Spencerová se slovy, že válka proti Daeši, Al-Káidě i dalším teroristům pokračuje.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,243	VIDEO ze včerejší taškařice před Pražským hradem a před zraky turistů Svědky nevšední podívané byli návštěvníci Pražského hradu, kteří se včera pohybovali poblíž vstupu do jeho areálu. Dva aktivisté ze skupiny oMEN zde protestovali proti podle nich proruské politice prezidenta Miloše Zemana. Z Malostranského náměstí donesli k Hradu nafukovací figuríny přivázané k oranžovým a černým balónkům, před Hradem je pak vypustili do vzduchu. Protestem chtěli aktivisté upozornit také na pokračující ruskou anexi Krymu a na soud s ukrajinskou vojenskou pilotkou Nadijou Savčenkovou. Tu v pondělí ruský soud uznal vinnou z vraždy dvou ruských novinářů. Video z celé akce je ZDE Panáci s obličeji prezidenta Zemana a ruského prezidenta Vladimira Putina měli podle aktivistů symbolizovat tzv. zelené mužíčky, tedy neoznačené Putinovy bojovníky. Poprvé se označení objevilo během krymské krize, kdy neoznačené jednotky obsadily vojenská zařízení a politické instituce. Původně byly jednotky považovány za místní domobranu, později ale Putin přiznal, že šlo o ruské vojáky. Aktivisté se svlékli Během akce se oba aktivisté, překladatel Otakar van Gemund s kolegyní, také svlékli do půl těla. Muž měl na těle nápis „To Hell with Putin´s Hell“, žena, které na horní polovině těla zůstala jen podprsenka, pak nápis „svoboda“. „Chceme dnes poukázat na to, že tito zelení mužíčci už nemusejí být jen zelení. Tito neoznačení a nepřiznaní bojovníci, které má dnes Putin již po celé Evropě, ji ohrožují a podkopávají. Nejsou to jen vojáci a tajní agenti, jsou to také novináři a propagandisté, lobbisté a politici,“ uvedla skupina v tiskovém prohlášení. Skupina oMEN na sebe poprvé upozornila v říjnu 2014, kdy dali dva její členové na tiskové konferenci vlády své názory najevo tak, že svlečení do půl těla premiéra Bohuslava Sobotku vyzvali, aby bránil svobodu a nepomáhal Putinovi. Ovčáček: Prezident se věnuje užitečné práci, ne exhibicím Jak uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček, prezident Zeman záběry z akce neviděl. „Pan prezident taškařici, při které pan Gemund s kolegyní vypustili duši, neviděl. Plně se věnuje užitečné práci, nikoliv už nudně se opakujícím exhibicím zmíněného pána,“ sdělil.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
6,287	McCain vynadal ministryni vojenského letectva USA za „neznalost“ sankcí proti RF Senátor-republikán, spolupředseda výboru pro ozbrojené síly John McCain zkritizoval ministryni vojenského letectva USA za „neznalost“ toho, kdo patří do seznamu amerických sankcí proti Rusku. „Víte, že minimálně dva členové korporace Roskosmos jsou v našem amerických daňových poplatníků) Roskosmosu," prohlásil McCain na řádném rozpočtovém zasedání senátního výboru pro ozbrojené síly, když přišla řeč na nákup ruských motorů RD-180. V odpovědi na otázku senátora ministryně poznamenala, že je obeznámena s rozhodnutím ministerstva financí USA, ale nemá přístup k informacím o tom, kdo dostává peníze z nákupu raketových motorů. „Je to známý fakt, paní ministryně, že Roskosmos je mateřská společnost firmy, jež vyrábí říkají na ministerstvu financí, ptám se vás na to, co poznají všichni," pokračoval McCain. „Je to divné, že jste to nevěděla. Byl jsem přítomen mnoha zasedání, avšak tohle vidím poprvé," uzavřel John McCain. Jména lidí, které měl na mysli, senátor neuvedl. V roce 2014 se společnost SpaceX vyrábějící rakety Falcon9 pokusila dosáhnout přes soud zákazu na nákup ruských motorů RD-180 svými konkurenty — společným podnikem Boeing a Lockheed Martin společností United Launch Alliance. ULA používá nosné rakety Atlas 5 s motory RD-180, které vyrábí ruský podnik NPO Energomaš nepatřící do struktury Roskosmosu. SpaceX tvrdila, že nákup RD-180 narušuje zejména sankce ministerstva financí USA proti předsedovi Dozorčí rady Roskosmosu vicepremiérovi RF Dmitriji Rogozinovi. Soud přijal usnesení o dočasném zákazu nákupu ruských motorů, ale bylo nakonec zrušeno, poněvadž Rogozin nekontroluje Energomaš.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
3,578	MO RF jmenovalo podmínky pro nové humanitární pauzy v Aleppu Ministerstvo obrany RF je ochotno prozkoumat možnost zavedení nových humanitárních pauz, když potvrdí OSN svou připravenost na přepravu pomoci do Aleppa a na evakuaci obyvatel, prohlásil v sobotu oficiální mluvčí MO RF, generálmajor Igor Konašenkov. Hlavní podmínkou vyhlášení další humanitární pauzy v Aleppu má být podle jeho slov připravenost humanitární mise OSN v Sýrii na organizování přepravy humanitární pomoci do východních čtvrtí a na evakuaci odtamtud zraněných a nemocných. Dodal, že všechny pokusy automobilů s humanitární pomocí, ať už patří komukoli, přiblížit se k humanitárním koridorům končí ostřelováním ze strany teroristů. Kromě toho nemohou automobily tam dojet kvůli minování silnic a ulic teroristy, prohlásil Konašenkov.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
4,627	Ruský voják byl obklíčen teroristy z Islámského státu, poté udělal překvapivý krok, kterým prokázal hrdinství Ruský voják zemřel jako hrdina. Důstojník speciálních jednotek byl na misi, ve které stopoval islámské teroristy v oblasti nedaleko Palmyry. Akce se ale zvrtla a všiml si, že jej obklíčila skupina bojovníků Islámského státu. V bezvýchodné situaci ohlásil ruským bombardérům svou polohu. Piloti shodili bomby a o život tak přišli nejen islamisté, ale i samotný ruský voják. „Důstojník ruských speciálních sil zemřel nedaleko Palmyry při provádění zvláštního úkolu. Nasměroval na sebe ruské bombardéry,“ řekl mluvčí ruské armády. „Hlavních cílem bylo sledovat IS, předávání přesných zeměpisných souřadnic. Zemřel jako hrdina,“ dodal. Zdroj: dailymail.co.uk	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	0
1,922	Virtuální úspěchy: jak izraelská obranná společnost „překonala“ ruský systém PVO Izraelská korporace Rafael Advanced Defense Systems Ltd. uveřejnila videonahrávku, kde pomocí počítačové grafiky představila možnosti nejnovějšího systému radiolokačního boje AIR EW Systems, který v současné době vyrábí izraelský obranný průmysl. Systém dezorientuje PVO protivníka — v této roli vystupují protivzdušné raketové komplexy připomínající ruské S-400 a Pancíř-S. Skutečnost, že právě ruské vzorky protivzdušných raketových komplexů vystupují jako domnělý protivník v reklamních videoklipech zahraničních obranných společností, potvrzuje prvenství ruských projektů, domnívají se odborníci. „Samozřejmě, v materiálech zaměřených na prosazování své produkce jsou jako potenciální cíle vybírány nejlepší typy zbraní," vysvětlil v interview pro RT vedoucí katedry politologie a sociologie Ruské ekonomické univerzity G.V. Plechanova, odborník Asociace vojenských politologů Andrej Koškin. „S-400 je nejlepší systém protivzdušného raketového komplexu na světě. Svědčí o tom i to, že takové země, jako je Turecko a Saúdská Arábie, se snaží je získat, nehledě na nespokojenost Washingtonu nebo NATO." Protivzdušný raketový komplex S-400 byl vyprojektován po roce 2000 Vědecko-výrobním podnikem Amaz A.A Raspletina, v roce 2007 byl komplex Triumf přijat do výzbroje OS RF. Je schopný odhalit cíl na vzdálenost až 600 km, S-400 může zasáhnout aerodynamické cíle na vzdálenost až 400 km, balistické — ve vzdálenosti 60 km. S-400 může plnit úkoly v podmínkách radiového rušení. V roce 2016 noviny Ivestija s odkazem na zdroje na Ministerstvu obrany informovaly o dodávkách speciálních stealth kontejnerů schopných ukrýt protivzdušné komplexy před radiorozvědkou protivníka. Politický důraz V roce 2015 Rusko umístilo protivzdušný raketový komplex Triumf v Sýrii, v oblasti letecké základny Hmeimim. Objevení se S-400 na Blízkém východě nemůže neznepokojovat Izrael, který má dost napjaté vztahy s řadou místních států. Hlavním regionálním protivníkem Tel-Avivu je Islámská republika Írán — v roce 2016 získala S-300. Ačkoliv zatím nejde o dodávky S-400 Teheránu, vyloučit takovou možnost v budoucnosti nelze. Proto otázka odporu proti podobným systémům je mimořádně důležitá pro izraelský obranný průmysl. Jak řekl bývalý šéf izraelského raketového programu Uzi Rubin, jakýkoliv systém PVO je možné v perspektivě zvládnout. „K překonání takového systému jsou třeba roky. Nebezpečí pro naše pracuje pro nás. Jestliže dnes nemáte prostředky, objeví se zítra. Neřešitelné problémy neexistují," cituje Rubina newsland.com. Nicméně ani rozvoj prostředků PVO nestojí na místě. V současné době ruský koncern PVO Almaz-Antej se zabývá výrobou protivzdušného raketového komplexu S-500 Prometheus. Předpokládá se, že nejnovější komplex dokáže bojovat proti nízkým oběžným satelitům a vesmírným zbraním, nadzvukovým raketám s plochou dráhou letu a bezpilotním letadlům. Zástupce hlavního velitele vojenského letectva RF v letech 2003-2007 pro otázky Sjednoceného systému PVO států Bižev se domnívá, že šíření informací o možnostech překonání S-400 má reklamní cíle — výrobci zbraní by chtěli přesvědčit potenciální klienty o efektivitě své produkce. „Vzhledem k tomu, že S-400 se vyváží do zahraničí, můžeme předpokládat, že jde o komerční, marketingové triky, které mají snížit hodnotu ruského komplexu," vysvětlil odborník. Ve skutečnosti zahraniční specialisté prostě nemají informace o možnostech S-400: rozhovory o tom, jestli může nějaký systém překonat S-400, nemají žádný smysl, protože se systém zatím nikde neúčastnil reálných bojových akcí, uvádí odborník. „Všechny rozvědky na světě by chtěly zjistit takticko-technické vlastnosti Triumfu," zdůraznil Bižev. „Existují frekvence mírové doby, existují frekvence válečné doby. Nikdo nezapojuje mimo bojové akce válečné frekvence, aby je nezjistila výzvědná letadla jiných zemí."	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	1
3,850	Obama a EU podpořili zachování sankcí proti Rusku Americký prezident USA Barack Obama a prezidenti EU prohlásili, že RF musí dodržovat minské dohody, přičemž sankce proti RF budou platit až do jejich splnění, uvádí agentura Reuters s odkazem na Bílý dům. Vztahy mezi Ruskem a Západem se zkomplikovaly kvůli situaci na Ukrajině. Koncem července 2014 přešly USA a EU od bodových sankcí proti jednotlivým fyzickým osobám a společnostem k opatřením proti celým sektorům ruské ekonomiky. RF odpověděla tím, že omezila import potravinářského zboží ze zemí, které zavedly vůči ní sankce. Ukrajinská vláda zahájila v dubnu 2014 vojenskou operaci proti neuznaným LLR a DLR, jež vyhlásily nezávislost po státním převratu na Ukrajině v únoru 2014. Podle posledních zpráv OSN padlo za oběť konfliktu více než 9,6 tisíce lidí. Otázka urovnání situace v Donbasu se projednává i na minských schůzkách kontaktní skupiny, která přijala od září 2014 tři dokumenty, upravující kroky k deeskalaci konfliktu. Avšak i po dohodě o příměří pokračují mezi znepřátelenými stranami přestřelky.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	5
4,259	V Kremlu nevědí, jak bude probíhat spolupráce Ruska a USA v Sýrii V Kremlu nemohou předpovědět, zda se podaří Rusku a USA domluvit se o Sýrii do výměny americké administrativy v lednu. „Je těžko říct", řekl novinářům pomocník prezidenta RF Jurij Ušakov, kdy odpovídal na tuto otázku. List The Washington Post s odvoláním na představitele MZV napsal, že ministr zahraničí USA John Kerry bude i nadále vynakládat úsilí pro dosažení dohody s Ruskem o syrském Aleppu, nehledě na své brzké odstoupení z funkce. Podle slov zdrojů WP se Kerry obává, že po inauguraci Donalda Trumpa se mohou USA ocitnout na straně syrského prezidenta Bašára Asada. Jako příklad podobných úsilí zaměřených na co nejrychlejší dosažení dohody s Ruskem o Sýrii uvádí list telefonické rozhovory Kerryho se svým ruským kolegou Sergejem Lavrovem dvakrát týdně, a také jejich nedávnou schůzku na okraj summitu APEC v Peru.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,780	Haleyová ostře kritizovala návrh Ruska uspořádat v Soči syrský kongres Stálá zástupkyně USA při OSN Nikki Haleyová ostře kritizovala ruský návrh uspořádat v Soči Kongres pro národní dialog v Sýrii poté, co Rusko zablokovalo americký návrh rezoluce o prodloužení mandátu mise OPCW v jeho nynější podobě. S návrhem uspořádat Kongres pro národní dialog v Sýrii přišel ruský prezident Vladimir Putin. Očekává se, že bude na něm zřízena ústavní komise a schváleny závěrečné dokumenty. „Ve skutečnosti souhlasí Rusko s použitím chemických zbraní v Sýrii. Jak tedy můžeme věřit v předpokládanou podporu míru v Sýrii ze strany Ruska? Jak může někdo brát vážně návrh Ruska na politická jednání v Soči?", řekla Haleyová členům RB OSN.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
1,241	10 věcí v čínských domech, na něž je těžké si zvyknout Už více než rok si Ruska Maria Pipenková pronajímá byt v malém městečku v Udanských horách a zvyká si na čínský způsob života. A ten se značně liší o toho, na nějž jsme zvyklí. Zvláště na venkově. O tom, co bylo pro Marii v Číně nejtěžší, se dozvíte v našem materiálu. - Už více než rok si Ruska Maria Pipenková pronajímá byt v malém městečku v Udanských horách a zvyká si na čínský způsob života. A ten se značně liší o toho, na nějž jsme zvyklí. Zvláště na venkově. O tom, co bylo pro Marii v Číně nejtěžší, se dozvíte v našem materiálu. - Číňané se zřídka zvou vzájemně na návštěvu — je to velmi náročné, protože podle tradice se hostina musí skládat z mnoha chodů. Jestliže se přátelé chtějí sejít, většinou jedí společně v restauraci. Není to drahé, a to i přesto, že podle čínské tradice „zvoucí platí za všechny". - V mnoha domech není WC ani sprcha. Kromě domů s mnoha byty je v Wu-tangských horách mnoho přízemních domů, podobných betonovým krabicím. - Vnitřní vybavení je sparťanské, ale dvěma povinnými atributy jsou hieroglyfy a portrét Mao Ce-tunga. Záchody jsou v takových domech většinou venku, sprcha vůbec není. - Ale i když je WC, nemusí v něm být záchodová mísa. Dokonce i v modernějších domech s mnoha byty vás může čekat v koupelně překvapení. Je to záchodová mísa. Přesněji řečeno její absence, jelikož čínská záchodová mísa nemá klasické sedátko a je zabudována do podlahy. Prý je to mnohem zdravější pro trávení. Voda ze sprchy teče přímo na podlahu. Vany jsou pouze ve velmi drahých hotelech a zřejmě je mají bohatí Číňané ve velkých městech. V bytech se používá pouze sprcha (Číňané se nesprchují ráno, ale večer), která je přímo nad podlahou. - Kuchyně jsou většinou velmi malé. Nejsou to kuchyně, ale kuchyňky. Je tam místo pouze pro dřez, dvě skříňky a sporák. Sporák je vždy plynový, což je spojeno s tím, že k přípravě jídla ve wooku, což je velká pánev s vysokými stěnami (právě taková jídla tvoří základ čínské kuchyně), je třeba silný plamen. Přitom ústřední zásobování plynem také není. V kuchyních stojí plynové bomby (nádrže) se zkapalněným plynem. - Nezávisle na tom, v jakém patře se byt nachází, okna a balkony jsou zamřížované. Samotní Číňané říkají, že v první řadě instalují mříže ne proti zlodějům, ale proto, aby děti nepadaly z oken. A ještě prakticky v každém domě je vrátný nebo brána, která se zamyká na noc. - Ústřední ohřívání vody tady není, proto jsou v koupelnách ohřívače vody. Dalším nezbytným atributem čínské koupelny jsou topná svítidla na stropě. Proč? - Protože na jihu Číny (kam patří i Střední Čína) v domech není topení. Žádné. Číňané řeší tento problém tak, že zůstávají doma ve venkovním oděvu a obyvatelé betonových krabic si vůbec nedělají starosti: vybudují uvnitř ohniště na dříví.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3
8,566	Zeman šíří strach. Musí se najít někdo, kdo ho porazí, vyzývá Jiří Pospíšil Europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09) poskytl rozhovor serveru SvobodnéFórum.cz, v němž mimo jiné uvedl, že prezident Miloš Zeman šíří zbytečný strach. Kritizuje jej také za populismus a šíření protimigrační hysterie. Zeman však nebyl jediným politikem, ke kterému se Pospíšil v rozhovoru vyjádřil. Dalším politikem, kterého si Pospíšil vzal na paškál, byl Andrej Babiš. Europoslanec se totiž podivil, jak lidé mohli uvěřit tomu, že miliardář Andrej Babiš bude bojovníkem proti korupci. Pospíšil se však také vyjádřil k summitu Evropské unie, kdy dohodu s Velkou Británií vidí jako dobrý kompromis. „Premiér Sobotka sice nedokázal naplnit na 100 % svůj slib, že Češi, kteří jižv Británii pracují, nebudou krácení na dávkách, ale musíme si na druhou stranu uvědomit, že kdyby Británie z EU vystoupila, tito lidé by pak přišli o úplně všechny unijní výhody. Realisticky vzato je proto pro mě výsledek summitu ve věci vztahu s Brity pozitivní,“ uvedl Pospíšil. Podle něj pokud by Británie z Unie vystoupila, by došlo k ekonomickým problémům, které by postihly i české firmy. „Mohlo by to také spustit vlnu dalších referend a pokusů o opouštění Unie. Z oslabení Unie v tomto směru by se určitě radovali v Rusku. Pro mě platí: čím méně Západu (včetně EU či NATO), tím více Moskvy. Unie zdaleka není bez chyb, ale pro Čechy je pořád výhodnější být členem a ovlivňovat Unii směrem k rozumnému vývoji. I v tom by nám ale Británie chyběla, protože často zastává podobně realistické postoje jako země V4,“ dodal. Původní text ZDE. Co se týče migrační krize, Pospíšil se domnívá, že vedení Evropské unie mělo od počátku více naslouchat realistickým hlasům ze střední Evropy. „Klíč je stále v ochraně vnější hranice a důsledném vracení těch, kteří neutíkají před válkou a ohrožením života. Aktuálně je důležité, aby Řecko místo pokusů vydírat zbytek EU plnilo své závazky. Pokud nechce, bude muset ze Schengenu odejít,“ nechal se slyšet europoslanec. O Pospíšilovi se dlouhodobě mluví jako o možném kandidátovi na prezidenta. Do voleb půjde však pouze tehdy, bude-li šance, že volby na Hrad nevrátí Miloše Zemana nebo některého jeho názorového pokračovatele. „Osobně si myslím, že najít před volbami společného kandidáta například tak široké skupiny, do níž by patřili sociální demokraté, lidovci, TOP 09, Starostové a nezávislí, ODS, zelení a piráti, bude téměř nadlidský úkol. Voliče nelze vždy zavázat dohodou stran, ale musíme se všichni snažit, aby ve druhém kole Miloš Zeman prezidentskou funkci neobhájil, protože to prospěje České republice,“ řekl.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	4
301	Ukrajinský bloger odhalil Porošenkův plán na „čistku“ Donbasu Petro Porošenko chce „očistit“ Donbas po příchodu mírových jednotek, sdělil ukrajinský bloger Martin Brest po setkání s prezidentem. „Plán je takový. Nejdříve přicházejí mírové jednotky a uzavírají hranici po celé její délce. Potom přicházejí ukrajinské ozbrojené síly a čistí Donbas ve stylu „beze zbraně — žij, se zbraní — smrt", napsal bloger na své stránce na Facebooku. Podle jeho slov udělovat amnestii těm, kteří bojují na straně jednostranně vyhlášené DLR a LLR „se nikdo nechystá". Kyjev usiluje o to, aby do Donbasu byly vyslány mírové jednotky OSN. Před tím prezident RF Vladimir Putin prohlásil, že podporuje myšlenku vyslání mírových jednotek, ale může jít pouze o funkci zajištění bezpečnosti pracovníků OSCE. Ukrajinská strana se domnívá, že mise OSN musí mít širší mandát a umístit se na celém území Donbasu až po hranici s Ruskem.	[ "hrdina", "pozitivní příklad", "missing", "neutrální", "negativní příklad", "oběť" ]	3

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.